Poznáte rozdíly mezi muži a ženami?
Neděle v 19:00 | Daniel Hloušek
|
Články
Poznáte rozdíly mezi muži a ženami?
Nejeden muž při pozorování parkující řidičky si položil otázku zatýkající se problematikou odlišnosti pohlaví. Nejedna žena při pozorování svého lehce podnapilého a zdevastovaného muže, který sleduje utkání a s plnou vervou ztrácí svojí hrdost u fandění oblíbenému sportovnímu družstvu, si položila tu samou otázku, jak se něco takového vůbec může stát. Jak moc jsou si rozdílní muži a ženy?
Moc mluví, nebo moc pije
Je známo, že ženy zvládají více věcí najednou. Jedná se o mylnou představu, se kterou se často setkáváme v populární psychologii. Psychologický výzkumný tým z Harvardské univerzity promítl zúčastněným krátké němé filmy, na kterých mluvil muž se ženou a dle gestikulace i neverbálních znaků měli pozorovatelé odhadnout, o čem filmy jsou. Ženy velice přesně interpretovaly situace až v 87 procentech. Kdežto muži potupně potvrdili svou empatickou otupělost čtyřiceti dvěma procenty správně interpretovaných scén. Zcela stejných výsledků dosahovali muži s uměleckým povoláním, jako je herectví. Z této studie vyplývá, že ženy jsou více empatické a umí lépe rozpoznávat neverbální komunikaci, což se projevuje zejména v prvních rocích při výchově dětí. Pro muže méně lichotivým faktem je, že ženy sledují jednání do detailu a poznají, kdy jim muž lže a naopak, dokáže lehce obalamutit muže. Ženský mozek je uzpůsoben takovým způsobem, aby mohly verbálně utlouci kterékoli muže. Pomocí magnetické rezonance bylo zjištěno, že za lepší schopnost u žen lépe komunikovat, může čtrnáct až šestnáct oblastí, které umožňují hodnotit jiné jedince. Muži mají jenom 4 až 6 sociálních center a nedokáží sledovat mezilidské vztahy v takové míře, aby mohli vytvářet drby, jako ženy. Ženský mozek je vícestopý což znamená, že ženy umí hlouběji mluvit mezi dvěma až čtyřmi tématy, aniž by se v tom ztratily. Při rozhovoru je žena schopná mluvit o několika nesouvislých tématech a odlišovat je, až pěti barevnými tóny. Muž je schopný postřehnout pouze tři odstíny hlasu, proto se brzy v komunikaci s umluvenou ženou ztrácí a jen přikyvuje. V konečném důsledku je jasné, že muži se umí soustředit jen na jednu věc, jako je třeba popíjení v baru a ženy na více věcí a namísto popíjení také svými cynickými poznámkami dokáží zkritizovat své okolí.
Kanec versus drby
Neverbální komunikace se pořád utváří. Mnohá gesta máme zděděné po našich pravěkých předcích. Muži mají větší cit pro matematiku a strategičnost, jelikož v pravěku zastávali role lovce. Muž má lepší prostorovou představivost, jelikož si musel při lovu představit své důsledky svých plánů, které podle vlastních prostorových simulací uzpůsoboval. Proto muži není cizí mapa a žena mapu bytostně nesnáší, jelikož ji zrazuje v pověsti bystré ženy. Něžné pohlaví naopak zastávalo roli hospodyně, která měla udržovat domácnost v přijatelném a obyvatelném stavu. Nejenom, že musela vařit a dělat drobnější práce, ale také musely udržovat dobrou pověst ve společnosti. Od tohoto faktu se odvíjí ženská empatie, která je mnohdy zaměňována za zbytečnou upovídanost.Není mozek, jako mozek
Magnetickou rezonancí bylo nadále zjištěno, že u mužů v klidu utichá 70% mozkových center, kdežto u žen ve stejném klidu stále pracuje okolo 90% mozkových center. Mužské vidění je tunelové, kvůli pravěkému lovu. Lépe došli k dalekému cíli, za to dnes ale mají problémy najít něco ve vlastním šuplíku. Jelikož ženy nemají tak dobře vyvinutý pravý frontální lalok v předním mozku, nemají tak dobrý odhad na vzdálenosti. Proto couvají hůře, než muži a celkově jsou méně praktické v řízení, než muži. Někdy po právu muži berou auto, které řídí žena, jako auto bez řidiče. Něžné pohlaví naopak má lepší smysl pro to, co je dobré a co ne. Zatímco muž je schopný se přiotrávit nad vlastním jídlem, žena moc dobře ví, co je dobré a jídlo nemá při větší mnohdy i nadměrné konzumaci neblahé účinky, teda krom tloustnutí. Kvůli kódování chromozomu X mají ženy široké periferní vidění, rozeznávají lépe barvy. Zatímco muži při hledání blízkých věcí často ztrácejí naděje a raději si hledanou věc půjdou koupit znova, tak žena mezitím jistou věc najde, kvůli širokému perifernímu vidění a smyslu pro detaily, které si zapamatuje. Ženy snáze chápou podtext chování, jelikož lépe slyší vysoké frekvence zvuku. Slyší, když dítě brečí a lépe chápe hlasové tóny. Kvůli lepšímu propojení paměti a řečových i sluchových center, ženy dokážou mluvit a zároveň poslouchat, což třeba mužům dělá problémy, jen poslouchat, natož dělat obě věci najednou. Mužský mozek je naprogramován tak, že zvuky mají přiřazené k pohybu. Jestliže-li v lese praskne větvička, muž ihned zbystří, zatímco ženě je to jedno.
Muži mají nižší práh bolesti a mnohdy si ani nevšimnou, že se poranili. Jelikož mají silnější kůži, tak dotyk berou spíše jako sociální povinnost, zatímco ženy jako intimnost a podvědomě tím zahánějí deprese. V západních kulturách se ženy dotýkají čtyřikrát, až šestkrát častěji, než muži, kteří ve stresu, nebo v depresi berou dotek, jako provokaci.
Paranoidní muž, žena drbna
Muž má tendenci v neznámém prostředí si sednout ke stěně a hledat potenciální nepřátele. Žena v tom samém prostředí zběsile nehledá nejbližší východ, ale rozeznává kdo má k sobě blíž a kdo se nemá s někým rád. Nejedná se jen o vlastní potřebu, ale je to jistý strategický systém, jak rozeznat společnost ve které mohou nastat vážné problémy. Žena nejenom sleduje, ale také se častěji pouští a začleňuje do debat, než muži. Výsledkem je, že ženy za den namluví, až přes dvacet tisíc slov, kdežto muži stěží zvládnou slabou polovinu. Vyplývá to také z toho, že něžné pohlaví se pohybuje více na emociální úrovni, zatímco opačné pohlaví spíše jedna věcně, přímo a co nejjednodušeji. 
Výsledkem je, že porovnávat muže a ženy můžeme, že rozdíl není jen v penisu a pochvě, ale nemůžeme říci, že je někdo lepší. I přes fakt, že dívky okolo dvanáctého roku života nabírají více tuku, než kluci, kteří nabírají více svalové hmoty, a jejich tělo obsahuje jen 15% tuku, zatímco u slečen je tomu až 25%, je každé pohlaví nějak zvýhodňováno.
Jaké další rozdíly znáte?
Manipulujete jiné?
13. května 2012 v 19:00 | Daniel Hloušek
|
Články
Manipulujete jiné?
Výzkum "posunu v riskování" později "polarizace skupin" poukázal na fakt, že skupiny mají větší tendenci přijmout extrémnější rozhodnutí, než jednotlivci. Ve výsledku ale manipulující staví na strategii, která poznává člověka jako jedince, o kterém vědí více, než si je toho sám manipulovaný vědom. Jste ti, co si během okamžiku vypočítají, co je pro ně nejlepší a raději obejdou překážky, nebo jste lidé, kteří vědomě nemanipulují?
Stupňování manipulace
Whartonova studie provedená v USA prokázala, že posluchači při ústní prezentaci si zapamatují jen 10% informací. Zvýšíme-li hlas u klíčových informací a budeme je opakovat, pak posluchači si zapamatují až polovinu informací. Na podobném principu funguje manipulace. Geoffrey Beattie a Nina McLoughlinová uskutečnili studii, při níž dobrovolníci poslouchali příběhy. O třetinu více si zapamatovali lidé, kteří poslouchali vyprávění doprovázené gesty.Je rozdílné si požádat o nějaké peníze s vědomým, že nevrátíme ani polovinu z toho, nebo zdali manipulativně fenomenálně okradneme druhého a ještě se mu vysmějeme do očí. Manipulátoři znají přesné propojení mezi příčinou a důsledkem. Vědí, jaké možnosti se v dané situaci vyskytují a dokáží s nimi pracovat. Jsou dva druhy manipulátorů. První odnož manipulátorů jsou lidé, kteří tímto chováním chtějí dosáhnout jisté pověsti, všeobecně pocitů a citů. Tato manipulace pramení v egoismu. Ti druzí chtějí dosáhnout materiálních hodnot, zejména peněz. Tento druh manipulace pramení v ziskuchtivosti. Lidé si nás musí pamatovat, a pokud se budeme připomínat, třeba klasickým "náhodným" setkáním, pak začínáme budovat základy manipulace. Jsme-li zajímaví, nepřístupní a napodobujete jisté názory a chování, pak si vás protějšek oblíbí.
Nechce se mi do práce
Do první kategorie manipulátorů patří lidé, kteří manipulují pro své dobro, ale jedná se o situační záležitost. Vstane-li takový člověk, zjistí, že nemá doma kávu, snídaně mu moc nesedla a vyhlídky na dnešní den nepatří mezi optimistické, tak začíná vymýšlet plán, jakou nemocí onemocní tentokrát, jen aby se tomuto dnu vyhnul. Jedna a jedna jsou dvě, ale pro tyto lidi to neplatí a nejraději by si tam dosadili rovnou čtyři. Za každou cenu mají potřebu ze situace ještě více dostat a při volání do práce, nejenom oznámí svou lenost jako neschopnost momentálně pracovat, ale ještě skrze nátlak se ujistí, zdali to protějšek akceptuje. Tito manipulátoři jsou velice přesvědčiví kvůli své detailnosti. Nic nenechávají na náhodě a mají více východisek. 
Zapomětlivost dělá divy, předstíraná zapomětlivost dělá zázraky. Lidé v první skupině mají smůlu. Zapomenout vlastní lži v manipulaci je velice nevýhodné a mnohdy potupně prozrazující. Jedinci v druhé kategorii ale mají silnou zbraň a to je cit pro jednoduché výmluvy v daný okamžik. Nikdo jiný tak dobře nevycítí, kdy má jakou lež pro své dobro použít, jako lidé v této manipulující skupině - počtáři. Zatímco jiní moc nepochodí s výmluvou, že jej zrazuje vlastní hlava v podobě migrény, nebo že se nestihli najíst a tak by rádi odešli do restaurace, i přes slastný výraz sytosti v obličeji, tak počtáři moc dobře vědí, jak jednoduše se dá použít výmluva a ve výsledku se vykroutí ze situace, i kdyby seděli u švédského stolu.
Ukřičeně lhostejný
Mnozí lidé mají již od útlého dětství diktátorské zvyky a rysy. Mnohým to zůstává po zbytek života a manipulují své okolí skrze hrubost a jistotou, že jsou nejinteligentnější v celém okolí. Manažerská manipulace pracuje s umělým sinusovým proměnlivým průběhem. V jeden okamžik budete takovým člověkem chváleni, ale vzápětí bude křičet a znejišťovat vás, bude napadat vaše počínání a poukáže na chyby, kterými disponujete. Často také tací lidé začnou přemýšlet nad svou inteligencí a nad svou vinou. Jedná se o umělé vštípení pocitu vinny, který vychází z povrchní lhostejnosti manipulujícího protějšku. Nezájem značí objektivnost, jedinec nemá tendenci si vymýšlet a proto napadený má posléze takové pocity, i když manipulátor většinou jedná se subjektivními pohnutkami. 
Tito lidé musí mít pokaždé pravdu a většinou máte pocit, že byste měli raději ustoupit, jelikož s takovým se nemá cenu dohadovat. To je další záležitost, které využívají. Dají vám podmínku, kterou byste měli splnit, naléhá na vás a najednou dojde na nesouhlas. Avšak nesouhlasu většinou nedosáhnete, jelikož se s dotyčnou osobou nechcete hádat a tak nevědomě při ustupování z hádky souhlasíte s podmínkami, které vyžaduje protějšek. Charakteristickými postoji jsou tito jedinci známí. Ruce za zády, nebo v překřížené v pažích, značí umělou sebejistotu a nadřazenost. V prvním případě bylo zjištěno, že policisté bez zbraně se uchylují k tomuto postoji častěji, než policisté se zbraní. Ukázal jsem zranitelné břicho a tak vám dávám důvěru. Ruce propletené v sobě značí nepřístupnost a tito lidé většinou nezmění názor, jsou neústupní.
Něco za něco, nebo nic za něco?
Manipulující v této skupině využívají své dobrotivosti. Jsou to lidé, kteří vám vždy pomůžou, dávají vám najevo, že by pro vás vše udělali a také se o to snaží, ale výsledkem je, že nezdůrazňuje váš názor a vštěpuje svůj názor do ostatních. Většinou se jedná o jedince, u kterých máme představu, že jsou hodní, ale najednou nás zklamou, ukážou svou horší stránku, ale i přes to se nemáme na pozoru a důvěřujeme jim. Pomohl jsem ti, tak uznávej můj názor. Touto myšlenkou se manipulující v této kategorii řídí. Studiemi bylo prokázáno, že se většinou jedná o jedince, kteří vyrůstali v rodině, kde se více manipulovalo, než mluvila pravda.
Tato skupina se dělí na dvě části. V první skupině jsou lidé, kteří mají nadhled a také tak působí, citově jsou navenek poměrně nepřístupní a vytvářejí dojem, že nemají žádné své problémy. V druhé skupině jsou lidé, kteří vytvářejí silné citové vazby a upínají se na jednotlivce. S klidem se vám dívají pořád do očí a dávají najevo svou pozici. Máme silnou tendenci s člověkem zůstat, jelikož pro nás mnohé udělal a to je princip této manipulace. Hodně pro nás udělají, ale za cenu toho, že dominantním názorem budou názory manipulujícího.
Žij s námi, nebo zemři sám
Pocity utíkající společnosti a promarněných příležitostí nás nutí k větší iniciativě a plánování. Tohoto využívají manipulátoři v této kategorii. Jistě to znáte, máte před sebou několik rozhodnutí a jedno rozhodnutí je zvýhodňováno manipulátorem. Buď budeš na to sám, nebo můžeš projít skrze tyto možnosti dobrou cestou se mnou. Jedná se o skupinovou manipulaci, kde jsou manipulováni jedinci, ale jako jeden celek.Z počátku jsou tito lidé spíše pozorovateli, jsou považováni za pasivní členy společnosti, ale většinou vždy překvapí v napjatých situacích, kde ukazují svou inteligenci a schopnost správně dedukovat dobrá řešení. Nepřímo jsou zvoleni jako vůdčí jedinci, za kterými mnoho lidí přichází, děje-li se něco závažnějšího. Ostatní pak za těmito lidmi přichází, jelikož je považují za přátele a podvědomě očekávají, že tento člověk jim zpestří nějakou změnou jejich dosavadní někdy nudný život. Jedná se o nejméně závažnou manipulaci, která většinou nevědomě vzniká a nevědomě je využívána. Raději slyšíme, jakou cestou máme jít, i za cenu, že to nebude lehké, ale to jen proto, že další možnosti jsou nám manipulátory ukazovány v horším světle. Půjdeš-li se mnou, dostaneš jen přes prsty, půjdeš-li jinou cestou, přijdeš o prsty.
Do jaké skupiny se řadíte vy? Za jakými důvody manipulujete jiné?
