Srpen 2010

Bouřka: Rychlý megaloman!

30. srpna 2010 v 20:05 | Daniel Hloušek |  Články

Bouřka: Rychlý megaloman!

Bere tisíce životů každý den! Kvůli ní shoří ročně mnoho domů! Zvířata jí dokáží předpovědět! Ano bouřka patří mezi tisíce dalších možností jak vylekat lidi. Po právu se lidé bouřky bojí. Někdy přijde s nenadání, a někdy hřmí a dává bouřka o sobě vědět, někdy i pár hodin před pravou bouřkou, ale někdy to ustane. Bouřky se bojíme kvůli hromům a bleskům, ty bouřku dělají bouřkou. Nejčastěji bouře bičují naše nervy, v létě, kdy je bouřek nejvíce a také nejvíce napáchají škody. Nejčastěji známe bouřku v podobě, kdy déšť bouchá o střechu, není pěkně, a je takové někdy až horské podnebí a do toho blesky, které v nás vyvolávají chaos či respekt. Jak škodí a jak pomáhá? Zničené domy a následek toho i ztráty na životech. To mluví za vše. Ale na druhou stranu, pomohla naším dávným předkům přežít, a naučit ovládat oheň i jeho používání v praxi. Bez ohně by si nemohli uvařit maso, které jim pak přinášeli více živin a méně bakterií. Kvůli masu se nám vyvinul mozek do dnešní podoby. Bohužel právě bouřka nám někdy ukončuje život. Bouřku každý může vnímat různě. Třeba melancholici mívají často v oblibě a v lásce, bouřku. Sednou si za okno, a sledují, jak blesky oslňují krajinu a jak se blesk pěkně člení. Již od prvopočátku lidstva, se lidé snaží blesk usměrnit, jako ostatně další živly. Nikdy se mu to nepodařilo, ale jen přece je tu nějaký pokrok. Jaký? Bleskosvod, později hromosvod, nám dnes ochraňuje domov, a náš život. Hromosvod svede blesk do země, kde, už nemůže ohrozit lidi. Ale i tak není vyhráno. Blesk je velice rychlý, a jeho rychlost se dá srovnat s naším mrknutím u oka. Před bouřkou bychom se měli schovat, ale již známé praktiky a zkušenosti nám radí, že ne třeba pod strom či se zrovna koupat někde v rybníku. Ale není se třeba bát bouřky, když jsme v autě. Za jistých podmínek, je auto vůči blesku odolná, a je to vlastně jako izolant, který blesk svede dolů a izoluje proniknutí dovnitř auta. Tomuto jevu se říká Faradayova klec. Sice může zničit elektroniku auta, ale Vás dokáže uchránit. Je to nezkrotitelná živel, který vždy překvapí a nikdy nebude jednat dle našeho předpovězení. Blesk je jako vločka! Nikdy nebude stejný a obzvlášť u blesku je nekonečná kombinace. U vločky, vždy žasnu, jak tolik vloček je originálních. Co je vlastně blesk? Rozžhavený vzduch, který odvádí kladné i záporné náboje s mraků, čímž, usměrňuje energii v mracích. Blesk je to co vidíme, a hrom to co slyšíme. Poněvadž, je světlo rychlejší než zvuk, tak první vidíme, blesk a potom, až slyšíme, hrom. Vzdálenost bouřky můžeme i počítat, a to již známým jednoduchým fíglem. Po blesku začneme počítat po vteřinách a až uslyšíme hrom, tak vydělíme napočítané sekundy třemi. To znamená, že když napočítáme, třeba do šesti, tak blesk je daleko 2 kilometry.
Někdy to vypadá, jako kdyby blesky se předháněli, kdo je lepší a rychlejší. Jednou je bouře líná, a blesků málo, a někdy zase samí blesk. Blesky žijí vlastním tempem, a nikdy neberou ohled na nás. Silný živel, který je chráněn naším respektem a bojácností. Jak by to asi dopadlo, kdyby lidé si zahrávali s blesky? Bouřka je krásná scenérie, má své kouzlo i svou hloubku. Ale není dobrým společníkem po boku lidí. Bouře, blesky, hromy vždy budou skrývat své tajemství a nedosažitelnost k ní, nás vždy bude lákat. Krásné nebezpečí, které stojí za to vidět, aspoň několikrát do roka. A co vy a bouřka? Máte rádi bouřku, nebo radši zalezete někam do kouta a doufáte, že, už brzy skončí? Pište, Váš názor rád uvítám!

Lež: Opravdu má krátké nohy?

22. srpna 2010 v 15:07 | Daniel Hloušek |  Články

Lež: Opravdu má krátké nohy?

Lež má krátké nohy, S poctivostí nejdřív pojdeš, Lež je velmi smutná náhražka za pravdu, je však jediná, kterou se dodnes podařilo najít. Všechny tyto citáty mají společný základ lež, a poctivost. Určitě každý, již jednou za svůj život zalhal, a nejenom jednou. Někdo lže takřka pořád a někdo zase jen, když je potřeba. Je správné lhát? Někdy lež neuškodí a spíše pomůže. Třeba pomocí lži dostaneme povýšení v práci, novou práci, útěchu, nebo paradoxně důvěru od druhých. Pomoci lži můžeme někoho i uchránit před zbytečným vzruchem, třeba milosrdná lež, do které třeba patří i drobnost, když se Vás někdo zeptá, jestli je má krásný vzhled, a vy odpovíte kladně, i když si to nemyslíte a to jen kvůli tomu, abyste odvrátily nepříjemný výslech a embargo otázek, či i ztrátu toho druhého. Bohužel mnohdy s touto odpovědí si dělá druhý člověk falešné naděje o Vás, a to je jedna z mnoha nevýhod a nepříjemností lhaní. Lhaní nám pomáhá usměrňovat naše ego, ale mnohdy podlehneme vlastním lžím, i do takové míry, že ve finální fázi, už člověk nepozná, co je pravda a co lež. Na druhou stranu lhaní přináší snůšku nepříjemností, jako je nedůvěra a to jak naše tak od ostatních lidí. Také si musíme pamatovat vše, co jsme řekli a zalhali, a to není snadné. Tady je kámen úrazu lhářů. Někdo se Vás za dva týdny zeptá na to, o čem jste lhali a jste v háji. Nejenom, že budete asi ztrapněn, ale můžete dostat i bolestnou lekci. I přes to mnozí nadále lžou a nemluví pravdu a někdy se stává, že chronicky začínají lhát. Jistě to znáte, chcete udělat ve společnosti dojem, tak si vymyslíte krátký příběh, kterým pobavíte lidi kolem sebe, a tady nastává dobrá lež pro obě strany. Také je tu lež, kterou jedinec podepírá názory druhých, ale nikdy více nezkoumal činnost nebo věc o které lže. Lidé, kteří tímto způsobem lžou, se nedají přesvědčit, nebo jim ten argument a tu myšlenku sebrat. Prostě pořád bude mluvit ze zkušeností jiných. Například dojde řeč na nějaký nový auto a jsou tři strany v diskuzi. První, kteří auto mají, nebo ho odzkoušeli. Druzí auto nezkoušeli a ani se do diskuze moc nezapojují a třetí, auto nezkoušeli, ale jednají a mluví z názoru jiných lidí i přes to, že auto ani neviděli. První skupinka si vyměňuje názory a během času i mění, jelikož ví, v čem jeli a čeho si třeba nevšimly. Za to třetí, neví o čem je řeč a tím pádem nemůže dosazovat do své lži postřehy jiných. Proto si stojí pořád za svým názorem. Ale co poctiví lidé co mluví pravdu? Jsou světci, když mluví pravdu? I tady pravda škodí. Někdy se jedná i o pokrytectví či jednání na rovinu, která bolí, nebo je pro jedince prostě výhodnější, než zalhat a někdy je opravdu na místě vhodnější zalhat, než ublížit člověku, ale je to otázka důvěry. Jaká skupina lidí hlavně lže? Hodní, nebo zlí? Paradoxně, obě skupiny. Zlí pro svou potřebu, hodní za účelem ochrany. Takže nelze říci, že někdo lže více, a někdo méně. Ale kdy se nejčastěji lže a o čem? Dost často jsou lži slyšet při sexu. To je maraton lží. Asi hodně profláknutá lež a výmluva, je, že nás bolí hlava. Lež nikdy nebude dobrá, ale mění se její vážnost v okamžiku, kdy jí dáme váhu a směr. Někdy větší katastrofu může způsobit lež, která je menší, ale zato namířena přímo na cíl, než velká lež, která jde mimo dění. Někteří lžou, jenom aby ubližovali, další, aby zachraňovali, nebo jen pro svoji pohodlnost. Proč lidé lžou? Nejčastěji právě pro svou pohodlnost a bezstarostnost. Je otázkou jestli má cenu lhát, nebo jestli má cenu trpět. Mnoho lidí si nemůžou vybrat. Omezují je důvody jako například, že neumí lhát, jsou čestní, nebo žijí v přesvědčení, že lhaní je hříchem. Někdy je lepší malá správná dobře mířená lež, než jedna velká přeplácaná lež, se kterou pak má jedinec veliký problém, to vůbec udržet v tajnosti. Proto ti co lžou častěji, ale po menších lžích, tak ti nejsou tak špatní, jako ti co lžou ve velkých výmyslech, jelikož, když je velký výmysl, tak je to něco opravdu vážného, a to často by se nemělo tajit. A co vy? Lžete často? Nebo zřídka kdy v prospěchu druhého? Napište svůj názor. Budu se těšit.