Déjà vu: Aneb když život prožíváme podruhé!

22. listopadu 2010 v 15:18 | Daniel Hloušek |  Články

Déjà vu: Aneb když život prožíváme podruhé!

Je to pocit, který zná snad každý. Přichází nenápadně a nikterak moc neškodí. Tento pocit bývá většinou kratší, nebo posléze delší, který je také detailnější s pravidla. Někteří lidé tvrdí, že tento pocit nezažily a někteří zase, že tím pocitem žijí tento život. Proč je tento jev pořád neuznán za seriózní? Mnozí z nás si říkají, že přece, když něco prožíváme a víme, že se to stalo, že bychom to měly před tou událostí popsat. Ale je v tom háček, jelikož Déjà vu cítíme většinou až při dané situaci, a jen podvědomě doplňujeme situaci pár sekund dopředu. Prakticky si spíše vybavujete situaci, a popisujete to společně zaráz s tou situací, a to dokáže každý. Vědci se ale tímto fenoménem zabývají seriózně. Existují jedinci, kteří Déjà vu prožívají často a v různých intervalech. Těchto lidí se vědci nejraději chopí. Při pokusech zjistily, že při tomto pocitu, reaguje spánkový lalok společně s další částí mozku. Nejrozšířenější teorií je ovšem ta, že mozek pošle zpracovanou informaci dvakrát, která již je zpracovaná a proto i předpovídáme situaci. Další teorií je, že mozek zpracuje informaci stejně jako již podobnou zažitou informaci. Máte to stejné jako se slovy. Když se v často užívaném slově přepíše jedno písmenko, a v předešlých větách jste četli stejná slova bez pozměněného písmenka, tak toto slovo spletete, mozek slovo vykreslí a zpracuje jako ty předešlé. K předešlé teorii se také váže fakt, že si nedokážeme vzpomenout, kde jsme to stejné zažily, a proto se spíše jedná o zpožděný signál mezi hemisférami! Svět je jedna velká záhada, rozluštíme jednu, přijde nová. Opravdu bychom měli znát pravdu o tomto pocitu? Nezneužily by to lidé pro svůj prospěch? Je nesprávné, když pociťujeme neznámé pocity a nechápeme je, ale je správné, když ty pocity nemůžeme moc ovládat. Pocit je od toho, aby nám sdělil něco, nikoli abychom si s ním hráli. Je tomu tak i Déjà vu? Je to jen pocit, který nám něco sděluje, nebo je to nedokonalost našeho mozku či podvědomí? Zajímavým názorem je také, názor, že život prožíváme stále dokola a občas si vzpomeneme, jak jsme ten život prožily minule. Někteří jedinci prožívají tento fenomén až do takové míry, že i cítí vůni okolí v tom momentu, nebo například i okolní teplotu. Nelze Déjà vu označit jako za holý výmysl! Jsou zde alarmující fakta, která tvrdí o opaku. Někteří lidé dokáží pocit, co již viděli a zažili popsat ještě před danou situací. Mávnout rukou nad tím nelze, ale upnout na tom celou vědu také ne. Jsme společnost, která moc nedůvěřuje, a také toho využívá. I když uděláte něco stoprocentně, tak i ve skrytu duše tomu někteří neuvěří, i maličko budou pochybovat, je to v nás. Vymýtíme lež, nastane absolutní důvěra a pak také se dozvíme mnoho pravd. Ale člověk je tak uzpůsoben, aby vždy podezíral něco dokonalého!
V mnoha případech se opravdu jedná o případy, které jsou falešné. Někteří mají pocit, že světu musí říct, že oni jsou ti výjimeční! Mezi mnoha čtenáři by se určitě našly skupiny lidí, kteří tomuto fenoménu nevěří, některé, kteří se straní a některé, kteří v tom vidí něco víc! Zajímavým postřehem může být i to, kdy Déjà vu pociťujeme nejvíce. V době neúspěchu by mozek nahodil příjemnější Déjà vu. Opravdu závisí tyto vize na naší náladě? Je to ochranný režim mozku? Často se také stává, že se nám něco zdá, že se to opakovalo i vícekrát než jednou. Pošle mozek informaci vícekrát, nebo se jedná o minulé životy? Nikdy nikdo nedokázal, že existuje neustálý koloběh událostí, ale jak si máme vysvětlit pak úkaz, při kterém víme, že jsme to viděli mnohokrát? Ať se tím zabývá kdokoli, od spiritualisty, přes parapsychology až po skeptické vědce, tak závěr je vždy udivující a neznámí. Jak tomu je ve světě, možná máme odpověď přímo před očima, ale buď jí nevidíme, nevěříme, nebo jí nechceme akceptovat dle morálních zásad. Každý z nás v sobě nese nějakou pravdu a je jen na nás, jak si Déjà vu představíme! Nejedná se o nic paranormálního, ale ani normálního, je to něco, co nás udivuje a k čemu nejsme ještě hodni. A co Vy? Co si myslíte o Déjà vu? Je to holý nesmysl, nebo skutečnost? Zažily jste někdy velký Déjà vu? Těším se na vaše komentáře.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 cica-mica2002 cica-mica2002 | Web | 22. listopadu 2010 v 15:49 | Reagovat

ahoj mne sa to stalo v škole, ze ucitelka nieco napisala a za tyzden to iste napisala :-) cudny, a zabavny zivot :-D  :D

2 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | 23. listopadu 2010 v 16:04 | Reagovat

Danieli, mimo téma. Četla jsem, že máš zájem o horory, sci-fi. Mohu ti tedy doporučit jednu autorku-spisovatelku a její články tady na blogu: danielamicanova.blog.cz. Má shodou okolností  stejné křestní jméno v ženské podobě jako ty. :-D

3 terina terina | Web | 23. listopadu 2010 v 17:02 | Reagovat

mě už se taky párkrát stalo, že jsem třeba něco hledala a najednou si říkám : sakra vždyť tohle už jsem někdy dělala.. zvláštní no... ale jinak pěkný článek já jsem pořád nedokázala pochopit,co je vlastně to deja vu, tak teď už to s jistotou vím ;)

4 Danny Danny | Web | 23. listopadu 2010 v 17:07 | Reagovat

Déja vu...já nevím,jestli je to,co se mi sem tam děje ono...problém je,že si nemůžu vzpomenout...většinou se mi stává u obyčejných věcí,že já nwm,to je fakt příklad: v buse sedím u okna a z něj vidím něco,co už jsem možná viděla...hlavně mi tadyto moje ,něco na styl déja vu´ leze na nervy,pže u toho mám vždycky takový nepříjemný pocit: jestli jsem to už viděla,tak-kdy?kde?... 8-O

5 Annicoolka Annicoolka | Web | 24. listopadu 2010 v 18:16 | Reagovat

Já dejavu znám a někdy se ho bojím a někdy je to spíš dobrodrůžo. Mnohokrát jsem stála v přecpaný jedničce na vltavský a najednou "vždyť tadleta babka se na mě takhle šklebila i někdy jindy a úplně stejně!!!!" :-D pardon... :-! ... :-D ale je to fakt pro mě zajímavá věc a jak lidi říkaj, že je to blbost, já si myslím, že někdy jsou to i úryvky z našeho minulého života a náš mozek si na to prostě vzpomene. Ale že každej 4. den si mám vyluxovat bejvák.... :-x  to znáte :D

6 Lili Lili | 30. srpna 2011 v 21:01 | Reagovat

Deja -vu mám už rok a půl každý den...a  na cosik neustále přicházím vědci mi můžou být šuma fuk,vždyt nevěří ani na to,že jsou zde duchovní bytosti..jo holt lidi všechno se mění a budete koukat ... O_O  8-)

7 Allex Allex | E-mail | Web | 15. února 2017 v 21:01 | Reagovat

Mně se už několikrát stalo, že se mi zdál nějaký sen, který jsem si po probuzení pamatovala, ale řekla jsem si, že je to blbost, a tak jsem ho brzy zapomněla. A pak se mi něco stane a mně dojde, že ta situace nastala v tom snu, který mám ještě matně v paměti.
Nevím, jestli to je déjà vu, nebo předpovídání budoucnosti, každopádně je to dost zvláštní. :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama