Čas: Kontroverzní veličina?

24. ledna 2011 v 15:27 | Daniel Hloušek |  Články

Čas: Kontroverzní veličina?

Pohybující se ručičky hodin nám říkají, jaký je čas. Pro naše vnímání je rychlost ručiček neměnná, avšak pro okolí relativní! Již Einstein věděl, že čas není konstantní, neboli stejný, ale že je relativní. Slovo relativní v čase znamená, že je nestálí, a všude není stejný. Již tisíciletí se lidé snaží změřit čas velice přesně. Kyvadlové hodiny ze zátěží se stali převratnými ve své době a od toho se začala také odvíjet miniaturizace do podoby kapesních hodinek. I astronomie nezahálela a vymyslela důmyslný kalendář a snažila se také dle pohybu planet a umístění hvězd měřit čas. Poloha hvězd, slunce a dalších vesmírných faktorů měl trochu jiný význam, než klasické hodiny. Astronomie se zabývala otázkou, od kdy, do kdy, nikoli kolik je hodin. Lidé se naučili dle polohy slunce pracovat. I když většinou pracovali celé dny, tak slunce jim říkalo, kdy mají jít na oběd, kdy na svačinu a kdy již vyrazit domů. Dnes si nedokážeme život bez hodinek představit. Od doby, kdy lidé potřebovali nějaký řád v práci, tak vymysleli čas. Když bylo méně práce a více zábavy, tak vznikl náš časový systém. V dějinách lidstva se poznání této veličiny stala přelomovým. Nastává ovšem jedna zásadní otázka, opravdu existuje čas? Nejedná se jen o naše zjednodušení reality? Nikdo ho nikdy neviděl, ani se nedá chytit a držet ho. Čas vědci chápou, jako dimenzi závislá na prostoru. Dříve se vědci domnívali, že existují čtyři dimenze a čtvrtá dimenze je právě čas. Dnes se čas spojuje s prostorem a tím vzniká pojem časoprostor. Existují výjimky, kde čas je extrémní! Samotný Albert Einstein předpověděl z obecné teorie relativity černé díry. Vysvětluje, že v černé díře je tak velké množství hmoty a velká hmotnost, že i čas je stejnou úměrou tímto zakřiven. Můžeme to chápat, jako nekonečno. Nekonečná hmotnost, neznamená, že ji je tam nekonečno, ale pro nás už více nemůže existovat. Gravitace je závislá na hmotnosti a hmotnost ovlivňuje čas. Z toho všeho vyplívá, že v černých dírách je z našeho pohledu za horizont čas nekonečný a neměnný. Je tam taková gravitace, že se informace nemůžou dostat za určitou hranici, neboli za horizont a mi od horizontu vidíme vše stejně. Velice zajímavou teorií je teorie rozpínání ze singularity (z jednoho bodu). Nikdo nedokáže ze stoprocentní jistotou říci, co bylo na začátku vesmíru. Nejznámější teorií je velký třesk, který byl počátkem všeho. V jednom extrémně malém bodě s extrémní hustotou a hmotností se srazili dvě anti částice. Důsledkem srážky částic bylo expanze hmoty do vesmíru. Vědci se přou s jedním faktorem, bez kterého by to nešlo, a to je právě čas. Jsou různé tvrzení, že čas vznikl krátce po velkém třesku a jiné tvrzení tvrdí, že čas vznikl, již před srážkou částic. Stále častěji se přiklání k druhému tvrzení, jelikož bez času nenastane akce a reakce. Vesmír se rozpíná a čas tím pádem také. Proto plyne dopředu. Částice se od sebe oddalují a tím vzniká nějaká reakce. Jenže ta zásadní myšlenka spočívá v tom, co se stane, když se vesmír přestane rozpínat anebo se začne smršťovat? Na tuto otázku vědci nedokážou zatím odpovědět. Teoreticky by se čas měl zastavit, nebo by měl jít pozpátku. Teorie relativity je velice obsáhlá a také říká, co by se stalo s časem, kdyby bylo něco rychlejšího, než je světlo. I když v praxi se zkouší rozpohybovat částice rychleji než je světlo, tak efekt, který je popsán v teorii nenastává. Einstein tvrdil, že kdyby bylo něco rychlejšího než je světlo, tak se otočí příčina s důsledkem. Můžeme to chápat, že si odřeme koleno a pak až spadneme na něj. Avšak dle vědecké skupiny by veškerá fyzika se zhroutila sama do sebe a neexistoval by řád. Co je to vůbec čas? Čas je co se děje a to před a po. Můžeme to chápat jako kmitání a rozpad atomu. Na tomto principu pracují novodobé atomové hodiny. Největší otázkou po tom, zdali vůbec čas existuje, je, zda čas existuje v minulosti a v budoucnosti v přítomnosti. Einstein popsal čas, jako jdoucí v přítomnosti a zároveň ve vazbě s minulostí a přítomností. Filosofové tvrdí, že by se čas mohl stále opakovat, jelikož celý čas existuje v jednom okamžiku. Známí a populární současný vědec Hawking potvrzuje existenci času jedním jednoduchým tvrzením. Jedeme-li autem, jedeme do kopce, zatočíme a jedeme nějakou dráhu, jako délku. To jsou tři dimenze, ale ještě jedeme v nějakou dobu, to je jasný důkaz o existenci času, dle Hawkinga. Naše činnosti pohání čas a naše mysl. Abychom vůbec mysleli, potřebujeme nějakou dobu v čase, opravdu ale za tím stojí čas? Byl bych velice rád za Váš názor, článek je tentokrát spíše naučný, nežli filosofický, to bychom tu byli na hodně dlouho.
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa


Komentáře

1 annicoolka annicoolka | Web | 24. ledna 2011 v 15:58 | Reagovat

no, osobně si myslím, že čas je. newim, jaké má vlastnosti ani co to je, ale někde se prostě odsypávájí zrnka písku a až jednou dosypou, všchno ztuhne...nebo se převrátí hodiny a jedeme znova... :-)

2 Victoria* Victoria* | Web | 24. ledna 2011 v 16:45 | Reagovat

Rozhodně zajímavá myšlenka, nenapadlo by mě o tom vůbec uvažovat..ale myslím si, že čas je. nějak si plyne, my zatím nejsme tak "dokonalí" abychom ho mohli vidět nebo cítit, proto ho zaznamenáváme pomocí hodin..ale to jsou zase jenom moje teorie:)

3 Danny Danny | Web | 25. ledna 2011 v 20:03 | Reagovat

U té ankety jsem pro variantu "něco podobného"...co já vím,všechno může být jinak a třeba to má i jednoduché řešení,jak tomu obvykle bývá.Možná bych byla pro variantu-ano,čas je,ale není tak pevně daný,jk si myslíme-proto ty vyjímky a tak

4 Vendy Vendy | Web | 30. ledna 2011 v 16:10 | Reagovat

O čase vznikla spousta zajímavých povídek i románů (teorii o neexistenci času v minulosti nebo v budoucnosti začlenil do svého románu Časožrouti Stephen King).
Nerozumím rozpínání ani smršťování vesmíru natolik, abych na dané téma psala najké úvahy, nedejbože přidávala nějaké výpočty.
Ale co se mi občas zdá, jako by se čas zrychloval a zpomaloval. Někdy (hlavně při chystání na odchod na autobus) se m zdá, že čas snad přeskakuje minuty. Jindy se tak vleče, že se snažím očima pohánět vteřinovku. Je to čas? Nebo jen moje vnímání času? Přitom čas je pro všechny stejný. 24 hodin denně. Takže čas je vlastě konstatní? Nebo opravdu pohyblivý?
Z těchto úvah (jistě naivních a neodborných) mám potom hlavu jako škopík a raději se vracím zpátky na zem...

5 Dancek Dancek | E-mail | Web | 30. ledna 2011 v 16:34 | Reagovat

[4]:
Existuje o tomto jevu mnoho článků. Einstein položil ve fyzice mnohé základy i dnešním vědám a i přes to, že nevěděl o mnohých vědách, co dnes vysvětlují věci, které souvisí z jeho teoriemi, tak dokázal toho víc než dost. On sám přiřadil k času prioritu relativity. Jeho teorie relativity (obecná, speciální) říká, že každý máme svůj čas. Stojí-li vedle nás někdo, tak pro něj bude platit jiný čas než pro nás. Dokonce se říká, že i pořadí událostí je u každého jinak. Například vidíme toho co stojí vedle nás, že jí něco dobrého a spadne mu pak ubrousek, jenže pro něj je to třeba zase naopak. Je-li pravdivý výrok, že čas plyne kvůli roztažnosti vesmíru, tak pak je celkem jisté, že čas všude stejný není. Existují časové konstanty, ale čas jako celek je relativní, a naše vnímání taktéž. :-)

6 Jozef Jozef | 4. června 2011 v 14:48 | Reagovat

Myslím si že čas neexistuje a nikdy nebude. Všetci Ľudia majú v srdci večnosť, preto si ho vytvorili.

7 Barča Barča | 30. října 2011 v 7:57 | Reagovat

čas a prostor jsou proměnné veličiny. Existují časová pásma, různé druhy kalendářů - Juliánský, gregoriánský apd.
Čas lidé měří tedy všelijak.

prostor – lidé měří prostor zde na Zemi všelijak – jsou různé délky (metry, kilometry, míle, palce, couly)

Tím  chci říci, že skutečně existují i jiné časoprostory.

Toto poznávání jiných časoprostorů je dáno kapacitou lidského mozku – lidský mozek potřebuje vnímání času. další věcí je to, jak každý člověk právě vnímá prostor i čas ve své hlavě.
Hinduisté, ale i jiné východní nauky tvrdí, že čas a prostor jsou oba velcí iluzionisté. Čas i prostor se dá ohýbat do různých směrů - čas se nepohybuje pouze jedním směrem apd.
Píše o tom i např. Frank Herbert ve svém sci-fi románu Duna, dále A.C. Clark apd.
Proto stále vědci zkoumají černé díry, psychologové se snaží vysvětlit některé věci z východních nauk. Proto tu je i kvantová fyzika a její modely s vícerozměrným prostorem, s teorií strun – vlnění energie apd.

8 Ondřej Ondřej | E-mail | Web | 8. listopadu 2011 v 13:46 | Reagovat

Moc pěkný blogík. Zase někdy mrknu

9 Lukas Lukas | 26. listopadu 2012 v 14:07 | Reagovat

Čas je uplynulá doba,co již není,stejně je to i s pohybem, pohyb,který byl již není.Vnímáme tedy pouze minulost a to jen děje, které proběhly, žádný čas. Je třeba si uvědomit, že hodiny žádný čas neměří, fungují díky naší paměti, poněvadž víme,kolik tam bylo předtím, žádnou uplynulou dobu neměří.Ten nepatrný mžik, ve kterém probíhají veškeré změny,je totožný pro celý Vesmír, bez ohledu na to, jakými bludy si to všichni pozorovatelé včetně Ensteina, vykládají.

10 Lukas Lukas | 26. listopadu 2012 v 14:48 | Reagovat

Všechny děje ve Vesmíru mají svou neměnnou posloupnost,různí pozorovatelé si tuto posloupnost přehazují či různě míchají v závislosti na tom, kdy jim jaká informace padne do oka,což vůbec není o realitě, ale o tom, kdy se k pozorovateli dostane informace.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama