Černobyl: poslední provinění Sovětského svazu!

26. dubna 2011 v 19:34 | Daniel Hloušek |  Články

Černobyl: poslední provinění Sovětského svazu!

Internet, monitor, počítač, zajišťuje, abyste tento článek četli. Všechny tyto vymoženosti potřebují přísun elektrické energie. Málo lidí se pídí po původu elektřiny v jejich síti. Avšak elektřina z Černobylské jaderné elektrárny se stala hrůznou elektřinou, nehledě na její cenu a efektivitu. Stala se svědkem lidské pýchy, selhání a neopatrnosti, která poznamenala celou planetu na několik desítek let.
Sovětský svaz chce být napřed nejen v kosmonautice, ale i v jaderném zbrojení a v jaderné energetice. Černobylská elektrárna, byla chloubou Sovětského svazu. Rozměry elektrárny napovídaly, že to Sovětský svaz opravdu myslí vážně, avšak to kritické na první pohled nešlo vidět. Na výstavbu jaderné elektrárny nebylo mnoho času, a tak se práce urychlovala. Mezi první neblahé faktory také patří rozkrádání financí na materiál. Aby se ušetřilo na stavbě elektrárny, tak se kupovali levnější materiály a prováděli zeštíhlovací kůry. Například víko reaktoru bylo velice lehké na typ reaktoru. Taktéž střecha nad reaktorem byla vyrobena z méně kvalitních materiálů a dokonce chybělo několik ochranných těžkých vrstev. Dle některých, by se havárie nemusela stát tak kritickou, kdyby tyto faktory neprošly touto zeštíhlující kůrou.
Jelikož Sovětský svaz opravdu rychle potřeboval zprovoznit jadernou elektrárnu v Černobylu, tak se dokonce nahrazoval chybějící materiál, jiným materiálem. Předpisy, které již v té době, zřejmě zakázaly provoz této jaderné elektrárny, se přehlížely. I typ reaktoru byl poněkud nešťastný. Chlazení reaktoru probíhalo tak, že chladící voda rovnou protékala kolem palivových článků. Tím se zvýšilo riziko havárie, jelikož se muselo více kontrolovat hladiny a teploty vody v reaktorech. Čím teplejší byla voda, tím více se zvyšoval výkon. Další konstrukční vadou, byly samotné grafito-borové řídící tyče. Jejich špatná konstrukce zapříčinila havárii. Na obou koncích tyčí byl jeden hlavní prvek, ale mezi konci, nebyl žádný prvek brzdící, nebo posilující reakci. Důvodem, proč se tyto reaktory stavěly, byla levnost a jednoduchost. Také armáda mohla využít kdykoliv palivové články pro své účely do jaderných hlavic. Reaktor se nemusel odstavovat při výměně palivových tyčí.
V roce 1977 se dostavěl první reaktor a vzápětí v roce 1978 se uvedl do provozu. Ale nikdo netušil, že za osm let nastane taková zkáza, která zasáhla desítky tisíc lidí. Je 25. 4. 1986. Konečně nastává dlouho připravovaný experiment v Černobylské elektrárně. Za úkol, bylo simulovat, zdali i po odpojení přívodu páry, budou turbíny svou setrvačností nadále dodávat nezbytné množství energie. Experiment probíhal bez větších problémů. Na řadě přišla osudová noční směna. Tato směna, nebyla plně připravena na tento test, a prokázalo se, že někteří pracovníci, požili i nějaký alkohol. Technik v domnění, že předchozí směna nesnížila hodnotu výkonu, na úroveň, na kterou měla, tak snížil výkon téměř na minimum. Málo spuštěných řídících tyčí, tvořily nestabilní reakce v reaktoru. Po dalších omylech operátorů došlo k přehřívání reaktoru. Pára, která se začala enormně shromažďovat, zrychlovala štěpnou reakci. Těsně před havárií, již technici věděli, že katastrofa je nevyhnutelná. Po mohutném výbuchu, který byl způsoben tlakem páry, začali ihned hasit místo několik stovek hasičů. Havárii viděli i rybáři, kteří lovili na nedalekém jezeře. Již za chvíli se dostavily první příznaky nemoci z ozáření. Zvracení, bolest hlavy, krvácení, později vypadávání vlasů, puchýře, vředy, deformace masa. To je jen malá část z následků radiace z Černobylské havárie.
Na místo bylo povoláno několik tisíců vojáků, a posléze i dobrovolníků. Mnozí z nich věděli, že se již nikdy nevrátí domů. Obyvatelé nedalekého města Pripjať se dozvěděli o katastrofě, až několik dní po té. Byl to poslední hřebíček do rakve, pro Sovětský svaz. Netušící obyvatelé žili v poklidu i přes fakt, že 10 kilometrů od města, vybuchla jaderná elektrárna. Nikdo si neuvědomoval, co se děje. Městem najednou procházeli vojáci ve speciálních oblecích. Vojenské auta jezdily městem. Nikdo nevěděl proč. Najednou přijelo několik desítek autobusů, které měly za úkol evakuovat obyvatele města. Lidé pořád netušící o katastrofě poslechli rozkaz, že do dvou hodin si musí sbalit věci a evakuovat se autobusem. Záření bylo tak silné, že čerstvé video nahrávky z místa, byly viditelně něčím rušené. Obyvatelům bylo řečeno, že se do tří dnů zase vrátí, avšak nestalo se tomu tak. Z rychle rostoucího města se stal živým důkazem selhání lidského faktoru. Do dnes je poznat rychlí odchod obyvatel z města. Smutný pohled umocňuje, že i hračky si děti nestihly vzít. Oficiální odhady tvrdí, že mohla havárie způsobit těžké deformace a problémy až 40 tisícům lidem. Neoficiální odhady jsou, ale poněkud o hodně vyšší. Ty tvrdí, že havárie zasáhla a ovlivnila až několik milionů obyvatel planety. Dodnes se rodí děti s různými deformacemi a problémy, za které může tato katastrofa. Mnohé trápí štítná žláza a ještě další generace bude. Musela být tak vysoká daň za jeden malý experiment, který měl zajistit větší bezpečí? Co si myslíte vy?
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Wewe Wewe | Web | 26. dubna 2011 v 20:05 | Reagovat

Ja som dnes pozerala o tom reportáž a tam dávali, ževraj oni s tým reaktorom robili nejaký experiment, ktorý nevyšiel, a ten zapríčinil 100 násobnu silu. Najhoršie je, že nikomu nič nepovedali, ba dokonca ani ľuďom žijúcim pár kolimetrov odtiaľ. Inak dnes u nás dávajú nejaký dokument o černobyle http://www.youtube.com/watch?v=iFX6Yj770KU u nás to dávajú dnes..

2 Shariony Shariony | Web | 27. dubna 2011 v 17:36 | Reagovat

Před rokem jsem viděla dokument, podle kterého ani tak nešlo o "omylem něco pokazili", jako spíš o to, že vedoucí experimentu to chtěl dotáhnout za každou cenu do konce - i když ho někteří varovali před tím, co to způsobí. Bylo za tím tedy mimo jiné ego jednoho člověka..
Uvidíme, co to ještě bude mít za následky.

3 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 1. května 2011 v 16:17 | Reagovat

Myslím, že tady bylo na místě pořekadlo "Dvakrát měř, jednou řež." Avšak svět se poučil.

4 Karoll Karoll | Web | 1. května 2011 v 18:10 | Reagovat

Rozhodně poučný článek. Jedna (nebo dvě?) chyba a už taková katastrofa.

[3]: že se svět poučil? :) v to můžeme jenom doufat. Ale začneme až potom, co se vyhneme trojokým rybám z Japonska.

5 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 2. května 2011 v 21:06 | Reagovat

[4]: No poučil, otázka je, jestli toho poučení využívá. naše jaderné elektrárny patří prý k jedněm z nejbezpečnějších. (Ale zajímalo by mě, co budou tvrit někdy, kdyby nedejbože k něčemu u nás došlo...)

6 baarel baarel | Web | 7. května 2011 v 19:28 | Reagovat

Jsou to jen "stroje ovládané lidmi", prostě není možné aby se nestávali podobné události, jde jen o to aby takových událostí bylo co nejméně a pokud možno s co nejmenším dopadem na život. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama