Experiment s autoritou: poslušnost, která zabíjí!

21. dubna 2011 v 13:21 | Daniel Hloušek |  Články

Experiment s autoritou: poslušnost, která zabíjí!

Dennodenně jednáme na vlastní uvážení a na vlastní zodpovědnost. Také se každý den setkáváme s lidmi, kteří na nás mají větší vliv, než jiní, avšak do jaké míry tito lidé nás dokáží ovlivnit?
Psycholog Stanley Milgram provedl v roce 1963 svůj kontroverzní experiment, který přinesl nečekané výsledky. Účelem tohoto experimentu bylo zjistit, jak daleko dokáží lidé zajít, když jim jiní něco nakazují. V experimentu byl kladen důraz na vyšší autoritu a nižší poslušnost. Milgram s tímto experimentem přišel, ohledně ospravedlnění vojáků z válek. Chtěl zjistit, zdali vojáci, kteří zabíjeli, zabíjeli pod vlivem autority, nebo navždy se z nich vytratila hranice soudnosti. Milgram svůj experiment pospal již dva roky před experimentem a na americké univerzitě Yale svůj experiment započal. Do svého experimentu lákal lidi na 50 dolarů i za nedokončený experiment.
Experiment byl prezentován jako výzkum paměti a zlepšení učení. Až na místě se zúčastnění dozvěděli pravdu o zámince experimentu. Absolventi experimentu byli rozděleni na dvě skupiny, a to na učitele a žáky. Žáci byli zaplaceni za to, aby hráli bolest. Učitelé avšak netušili, že vše co budou dělat je jen hrané. Lidé v roli učitelů dostali instrukce, když žák odpoví na otázku špatně, za trest mu musí dát elektrický šok. Při každé další špatné odpovědi se dávka zvyšovala o 15 voltů. Žák seděl v oddělené místnosti, a byl připoután na křesle a na zápěstích měl kovové náramky, které zajišťovaly trest v podobě elektrického šoku. Učitel seděl v jiné místnost s vedoucím projektu, neboli s autoritou. Vedoucí projektu byl zásadní, pro experiment. Učitel totiž jednal pod jeho autoritou, a veškerá zodpovědnost nesl právě učitel. Žák měl před sebou desku, na které byli tlačítka, které znázorňovaly odpovědi. Učitel poté měl na starost vyhodnocení a popřípadě měl udělit trest za špatnou odpověď.
I když byly místnosti oddělené, učitel viděl i slyšel žáka. Nejvyšší dosažitelná hodnota elektrického šoku bylo 450 voltů. Každé tlačítko bylo řádně očíslováno a bylo na nich znázorněno i výstražné upozornění, jaká hodnota je již životu nebezpečná. Otázky probíhali ve formě předčítání pár slov ze strany učitele a žák měl posléze jedno doplnit. Žák se přímo úměrně více pletl s větším trestem. Ze začátku se žák takřka nepletl, nebyl rozvážný, ale s čím vyšším trestem učitel přišel, tím více a rychleji se začal žák plést.
Postupem času začali žáci sténat, křičet, vzpírat se, a ke konci, už jen bezmocně chraptěli. Toto avšak nezastavilo skoro žádného učitele. Když se učitel tázal autority, zdali nemá radši přestat, vedoucí experimentu jen řekl, že je to v rukou učitele a ať pokračuje. Nejvíce šokující na tomto experimentu se právě stal tento fakt. Autorita dala nepodmíněně najevo, aby pokračoval, ale nezávazným tónem. Učitel bez trestu mohl kdykoli přestat, avšak 63 procent učitelů se dostalo na nejvyšší hranici 450 voltů. Ve skutečnosti by už dozajista byli žáci mrtví.
Učitele nezastavilo ani sténání člověka, který tvrdil, že má slabé srdce. Učitel pokračoval i přes to, že věděl, že žák má slabé srdce a každou chvíli další trest může žáka zabít. Jak daleko sahá autorita jiných? Jen malé procento učitelů zastavilo experiment včas. Učitel měl možnost experiment úplně zastavit, avšak autorita stupňovala požadavek, aby nadále pokračoval.
Výsledky experimentu byly šokující. Experiment vyvolal řadu etických otázek i přes fakt, že se učitel na konci experimentu dozvěděl, že žák jen hrál své utrpění a formulář, který vyplňovali po experimentu zúčastnění, byl z 90% procent kladný, s tím, že obě strany by experiment klidně znovu opakoval. Avšak, psychologové se obraceli na Milgrama s tím, zdali to nepoznamená učitele na delší dobu či na celý život, jelikož při experimentu museli přetrpět křik, a nářek žáků. Učitelé zavírali oči, aby to co se děje neviděli a dokázali před autoritou, že nemají v sobě hranici soudnosti k jiným lidem. Milgram také čelil argumentům neetičnosti, kvůli klamání jedné strany. Experiment přinesl šokující náhled na lidi. Lidé při tomto stavu vyšší autority na sebe pohlíží jako na stroje, které nemůžou nic změnit. Jednají tak, jak jim někdo vyšší řekne, jelikož si myslí, že je to pro tento okamžik správné. Aneb bezmoc je v každém z nás, a lidé při nátlaku automaticky přecházejí fázi protestů, jelikož vědí, že situaci tím nezmění, i když mohou. Experiment ukázal, jak lehce jsme manipulovatelní a do jaké míry jsme bezmocní. Už jen tvrzení učitele po experimentu, že nechápe, jak mohl pokračovat a poslouchat autoritu, potvrzuje fakt, že lidé jsou jen lidé a nedokáží se plně ovládat. Jaký trest by člověka zastavil v tomto běsnění? Jsme vraždící stroje s pudem sebezáchovy? Byl tento experiment etický? Co si myslíte vy?
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Je člověk lehce zmanipulovatelný?

Ano.
Ne, není.

Komentáře

1 Shariony Shariony | Web | 21. dubna 2011 v 14:09 | Reagovat

Uf, nevěřím tomu experimentu. Nevěřím tomu, že by se takhle zachovali k druhým a mučili je prostě jen tak. Nevěřím, nevěřím. A přesto mi něco říká, že lidé jsou schopni různých zrůdností..
Experiment etický podle všeho byl, bylo na nich, kam až zajdou..
Jestli je člověk zmanipulovatelný nejde říct obecně, většina možná ano, někteří míň. Ale rozhodně to není omluvou.

2 Danny Danny | Web | 21. dubna 2011 v 15:19 | Reagovat

To je dost děsivý,tenhle experiment...Hnusný.Já vím,že to vypadá vůči článku jako vytahování se,nebo tak,ale já bych prostě nemohla tohle těm "žákům" dělat,to je fakt odporný!Kdybych měla pistoli u hlavy,tak možná,ale jinak teda ne.

3 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 21. dubna 2011 v 15:45 | Reagovat

[1]: Oni je nemučili, když to ve skutečnosti na proud nebylo zapojené. Horší byl dle mě Stanfordský experiment, dle to ho co jsem viděla ve filmech a učila se v sociologii. Ale rozhodně to bylo přínosné.
Jinak co si myslím? Žes četl enigmu :D

4 Lianna Lianna | E-mail | Web | 21. dubna 2011 v 15:47 | Reagovat

Nikdo nechce přijít o místo. Už se nestaráme jeden o druhého, ale o majetek a zázemí.

5 Dancek Dancek | E-mail | Web | 21. dubna 2011 v 15:49 | Reagovat

[3]: Popravdě, až před chvílí jsem na tento článek narazil. Novou Enigmu mám teprve ani ne hodinu :-D Je to náhoda, stejně jako když jsem psal referát a zároveň článek sem na Stanfordský vězeňský experiment, a vzápětí ve stejný den to bylo večer na Nově ve víkendu. Naštvalo mne to, jelikož druhý den se učitel díval podivně, jako kdybych to okopíroval z Víkendu ;-)

6 Shariony Shariony | Web | 21. dubna 2011 v 17:33 | Reagovat

[3]: Ale oni to přece nevěděli, že je to jen jako. Takže to pro ně vyjde nastejno. Ten článek jsem četla, takže tohle je slovíčkaření, představ si u toho slova uvozovky :-)

7 Dancek Dancek | E-mail | Web | 21. dubna 2011 v 18:00 | Reagovat

[6]: Ano, nezáleží na tom, zda to bylo skutečné, nebo ne (teď neberu v potaz, že kdyby tam byl opravdu proud, že by je to zabilo) ty lidi, jako učitelé byli ve stejné situaci jako kdyby ti žáci opravdu byli napojeny na elektrody. Myslím, že děsivější je tento experiment než Stanfordský, i když tam byli i fyzicky zneužíváni. Jenom přece, vězeňský experiment přinesl poznatek, že lidé se rychle dokážou podmanit do situace a jednat úplně jinak, než by jednali. U Tohoto experimentu víme, že lidé jednají tak, jak chtějí druzí, klidně i druhého zabije.

8 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 21. dubna 2011 v 19:07 | Reagovat

Je to pěkně děsivé, i když to ti žáci jen hráli. Ale jak se zdá, účel to splnilo. Avšak nemám ráda tyhle experimenty na lidech. I na těch zvířatech je to smutné, ale copak to můžeme zastavit?

9 Connie. Connie. | Web | 21. dubna 2011 v 21:15 | Reagovat

Víc jak polovina v roce 1963, myslím že dnes už by to byly tři čtvrtiny...

10 pavel pavel | Web | 22. dubna 2011 v 9:43 | Reagovat

Četl jsem o tom, lidé se chovají v davu bez zábran, proto nemám rád masu lidí, ale jen jednotlivce.

11 Monotónní Monotónní | E-mail | Web | 22. dubna 2011 v 10:15 | Reagovat

Běhá mi z toho mráz po zádech...
Etické to teda rozhodně není. Na druhou stranu, obelháváním druhé strany přijít na to, do jaké míry by učitelé, nebo zkrátka lidé, podléhají nátlaku ze shora, bylo celkem asi jedno z mála podbízejících se způsobů, jak dostat nějaké aspoň z části pravdivé výsledky.
Zvláštní je, že na to učitelé už při vyřčení jejich úkolu, byli schopni vůbec přistoupit...

PS: Můj první pravidelný návštěvník? :D Jsem poctěna :P :)

12 Monotónní Monotónní | E-mail | Web | 22. dubna 2011 v 10:16 | Reagovat

*podléhali

(Strašné, dnes stále jenom chybuji :))

13 Elleine Elleine | Web | 22. dubna 2011 v 10:32 | Reagovat

Jestli zvládáš abstrakt tak to klobouk dolů, já na to nikdy neměla moc trpělivost a pak to pokaždé vypadalo jako dílo předškoláka :) :D

14 ▓▒ Mary Depp Snape ♥ ▒▓ ▓▒ Mary Depp Snape ♥ ▒▓ | Web | 22. dubna 2011 v 10:34 | Reagovat

co je na něm špatně? sem se snažila napodobit předlohu(viz text) :D To mě tam deptaj jiný chyby.

15 Elleine Elleine | Web | 22. dubna 2011 v 10:38 | Reagovat

Právě že to bylo zajímvavé :) Ráda si nechám poradit, protože mám pořád milion věcí, které můžu zlepšit :-)

16 Matt Matt | E-mail | Web | 23. dubna 2011 v 21:18 | Reagovat

Není o tom film? Das experiment? :)

17 Dancek Dancek | E-mail | Web | 23. dubna 2011 v 21:25 | Reagovat

[16]: Tento film je o Stanfordském experimentu :-)

18 Tramvajka Tramvajka | Web | 27. července 2011 v 18:32 | Reagovat

A ti žáci věděli kolik jim "dávají", nebo jak to dělali, že to předstírali? Jak to, že se pletli s větším trestem? Já doufám, že tohle bych nikdy neudělala, ale nevím. Ti učitelé byli normální lidé a ne psychopati, že? Takže by toho mohl být schopen vlastně skoro kdokoliv-brrr :-x

19 Dancek Dancek | E-mail | Web | 27. července 2011 v 18:39 | Reagovat

[18]: Žáci věděli, co přesně dělá učitel. Dávky byli pravidelné. Když dostali jakoby desátý trest, tak desátý trest měl danou dávku. Ti žáci věděli kolikátý trest to je, podle toho hráli. Ano, učitelé byli normální lidé. Proto je neuvěřitelné, že 9 z deseti lidí, by dokázalo zabít, jen kvůli tomu, že jim někdo vnutil, že musí dát adekvátní trest, nebo se vzdát.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama