Vesmír: Jak moc ho (ne)známe?

19. června 2011 v 15:15 | Daniel Hloušek |  Články

Vesmír: Jak moc ho (ne)známe?

S postupem času, každá věda získává statut obsáhlosti v daném oboru. Avšak vesmír je pro vědu příliš složitý a příliš velký na to, abychom mohliz určitostí říci, že vesmír známe! Když neznáme ani zákoutí naší planety, tak jak chceme znát vesmír? Hvězdy na obloze prvním zvědavcům říkaly, že Země není jedinou planetou ve vesmíru. Později se z hvězd stala znamení, souhvězdí a symboly. Podle hvězd také s velikou přesností staré kultury dokázaly vypočítat roční cykly. Je jedno, kde se nacházíme, zdali ve vesmíru, nebo na planetě. Vesmír je pořád úchvatný a tajemný, už na pohled. Obloha nám skýtá scenérii z minulosti. Je uchvacující, když se díváme na hvězdy, a třeba ta, na kterou se zrovna díváme, již není. Staří Egypťané chápali vesmír jako hmotu, která je obklopena kolem slunce. Mayové chápali vesmír dost odlišně, než je tomu u dnešní vědy. Mayové považovali, že je vesmír chytrý. Skvělé kvantum informací, Mayové získali pomocí takzvaných informačních cest, nebo frekvencí. Informační cesty jsou chytré informace, mnohdy samotně se vyskytující kdesi ve vesmíru. Tyto informace byly mnohdy vzácné a důležité. Ale pro dnešní vědu jsou to zanedbatelné poznatky.
Středověk se nesl ve znamení víry a náboženství. Přílišná zaslepenost měnila starověké názory učenců na středověké mýty o tom, jak svět a vesmír funguje. Pro středověkého obyvatele byla planeta placatá a nekonečná. Později planeta měla konec, a obloha byla jako klenba v chrámu. Slunce nebylo středem soustavy, nýbrž Země. Toto vyvrátil kněz a astronom Mikuláš Koperník. Jeho heliocentrický model Sluneční soustavy, který ukazuje slunce ve středu soustavy a Zemi, jak obíhá slunce, vyvolal poprask u církve. K tomuto tvrzení se přidal také Galileo Galilei, který jako první požil tak silný dalekohled, že viděl krátery na měsíci, nebo objevil velké množství nových měsíců jiných planet.
Vědce nedá spát mnoho otázek. Kde a jak vznikl vesmír, zdali to byla náhoda, jak je veliký a zdali je nekonečný. Méně diskutovanou otázkou je, kde leží střed vesmíru a co je středem. V naší galaxii je středem černá díra. Může být masivní černá díra středem celého vesmíru? Dle známé teorie, vesmír expanduje. Na začátku je velký třesk a na konci velký krach. Vesmír se nakonec dostane do takové velikosti, kdy, už střed nebude schopný se dál rozpínat, jeho gravitace buď zeslábne, nebo zesílí. Poté nastane obrovské smršťování do jednoho bodu, ve kterém vznikne silná černá díra, která nakonec vše pohltí. Nebýt středu, nemůže se ani celý vesmír rovnoměrně zmenšit. Otázkou je, zdali se vůbec vesmír rozpíná, nebo jen natahuje, a jestli je to rovnoměrný konstantní pohyb. Vesmír je tvořen z většiny černou hmotou. Jedná se o velice silnou hmotu, kterou nevidíme. Alespoň tak si prozatím vědci vysvětlují vesmír a jeho vyplnění.
Největší a nejtěžší otázka právem zaznívají kolem vesmíru. Nejsložitější otázkou je, zdali je vesmír nekonečný. Říci, že vesmír má konec je dost odvážné, stejně je tomu i u teorie o nekonečnosti vesmíru. Z pohledu matematiky je nekonečno něco, co nemá konec a tím to končí, z pohledu lidského rozumu a zvídavosti ve fyzice a filosofii je to ale nedostačující. Vše má konec, vše je nějak omezené. Na druhou stranu, kolik toho víme o vesmíru? Nebo se jedná o stejnou situaci, jako středověk a pojetí naší planety, který v očích lidí, byla nekonečná, jelikož ji neznali, jako my dnes vesmír!
Členění vesmíru se moc nezměnilo. Hvězda, kolem které obíhají planety, které můžou mít měsíce. To vše tvoří soustavu. Více soustav je dráha, více drah je galaxie, více galaxií je mlhovina. Mlhoviny si můžeme pro srovnání představit, jako špendlíkové hlavičky a jeden velký shluk, který je propojen s dalším shlukem, o velikosti našeho slunce. Zabýváme se makrosvětem, který již dokážeme ovládnout. Avšak vesmír a jeho měřítka jsou pro nás nepředstavitelně veliká. Veškeré fyzikální zákony přestávají fungovat za hranicí naší soustavy. Například jedna umělá družice, která se dostala za hranici sluneční soustavy, se začala rovnoměrně vychylovat. Chvílemi jí chyběla energie a chvílemi zase překypovala energií. Snažíme se vesmír pochopit stejně jako události na Zemi, avšak ještě zbývá veliký kus cesty. Několikrát odbočíme špatně a zase se vrátíme, ale opravdové poznání bude možná šokující. Na jednom faktu se dva světy neshodnou. Je vesmír inteligentní, nebo je to shluk hmoty? Až odpovíme na tuto otázku, pak můžeme jít dál. A co si myslíte vy?
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Je vesmír ineligentní forma energie, nebo jen hmota?

Inteligentní energie.
Jedná se jen o shluk hmoty.

Komentáře

1 Míša Míša | Web | 19. června 2011 v 16:09 | Reagovat

Děkuji, myslím, že ty máš skvělý názor na vesmír...:D

2 Danny Danny | Web | 19. června 2011 v 16:24 | Reagovat

Je úžasný,jak je ta anketa vyrovnaná! :)
Jsem pro Inteligentní energii.

3 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 19. června 2011 v 20:57 | Reagovat

Myslím, že jde o inteligentní energii, možná i nějak ovládanou energii, která má své zákony a jedním z nich je jakýsi ten koloběh od velkého třesku k zániku a opět nějaké to uklidnění se a třesku. Bůhví, kolik takových třesků už třeba bilo. A nebo zda-li je něco na druhém "konci" černé díry.

4 Em Em | Web | 30. ledna 2014 v 23:11 | Reagovat

Páni, chtěla bych taky umět sepsat všechny svoje myšlenky o vesmíru, je to pro mě hrozně zajímavé téma. Lidé ve středověku byli bohužel v tomhle směru dost omezení, když si mysleli, že našli pravdu a zavrhovali jakékoli nové teorie. Koneckonců, i když se jakékoli tvrzení o vesmíru bude zdát naprosto nezlomné a nejvíc ze všeho pravděpodobné, není způsob, jak potvrdit, že je to to jediné a správné. Ale s tou částí, kde popisuješ cestu od velkého třesku až k opačnému procesu, velkému krachu, si nejsem tak jistá. Nikdo totiž neví, jak je vesmír zakřivený, jak "vypadá", takže se dá i jeho konec jen velmi těžko odhadnout, v dnešní době na to, pokud vím, existují aspoň celkem pravděpodobné teorie. Podle třeba kosmologického pravidla je střed vesmíru v kterémkoli jeho bodě, protože když si vezmeš jak se rozpíná, vzdaluje se všechno od všeho. To samé by mělo platit o fyzikálních zákonech - ve své podstatě by měli platit všude stejné. Ale tím netvrdím, že mám v tomhle jistotu, jen je to velmi pravděpodobné.
Nekonečnost, to je strašná otázka, možná je vesmír prostě právě tak obrovský, abychom nikdy nedohlédli na jeho okraj?
každopádně mě bavilo sledovat tok tvých myšlenek, ráda si od tebe přečtu další takové úvahy :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama