Přes noc bláznem: aneb, jak psychiatrie funguje

20. září 2011 v 18:50 | Daniel Hloušek |  Články

Přes noc bláznem: aneb, jak psychiatrie funguje

Historie zaznamenala mnoho případů, podivných a nebezpečných experimentů, které přinesly šokující výsledky. Jak odpovědět na otázku, kdo je zdravý a kdo nemocný? Nejjednodušší metoda je ověření situace. Výsledky experimentu potvrdily, že i zdravý člověk je vlastně nemocný. Vítejte ve světě autority, chyb a nefungujících zákonů.

Éra psychologických experimentů

Od padesátých let minulého století, se začalo veliké množství financí pumpovat do psychiatrií. Psychiatrické léčebny nemají jen za úkol léčit, ale také hledat nové léčebné metody. Mimo to se také zkoumá, jak která nemoc reaguje, jak vzniká a jak se dá uměle vyvolat. Mezi nejkontroverznější experimenty patří vězeňský psychologický experiment, nebo experiment s poslušností, pod vedením psychologa Stanleyho Milgrama.
Mezi další kontroverzní psychology se zařadil David Rosenhan, který chtěl pomocí svého experimentu zjistit, zdali existuje vůbec nějaký rozdíl, mezi duševně nemocným jedincem a zdravým jedincem.

Vietnamská válka versus spořádaný úředník

Píše se rok 1972 a psycholog David Rosenhan chce zjistit, jak moc jsou schopni psychiatři rozeznat nemocného člověka, od zdravého. Princip byl poměrně jednoduchý. Rosenhan přesvědčil osm svých kolegů (3 ženy, 5 mužů), aby se zúčastnili experimentu. Úkolem bylo vykazovat základní známky duševní nemoci. Pro reálnost a přesvědčivost se zúčastnění nemyli, neholili několik dnů. Nadále každý jedinec byl poslán na nějakou prestižní psychiatrii, po celém USA. Tím pádem bylo vyloučeno, že se personál dozví o stejných případech v jeden den.
Na lékařském příjmu měli experimentátoři říci, že slyší hlasy říkající ,,žuch.'' Ve všech dvanácti psychiatrických léčebnách potvrdili, že se jedná o psychickou nemoc a následně byli hospitalizováni. Většina případů byla označena, za schizofrenii. Od tohoto experimentu je jedno, zdali jste zdraví, nebo nemocní, dostat se do psychiatrie, jako pacient není nic těžkého. Najednou přestávají existovat rozdíly, mezi člověkem, který válčil ve válce a mezi spořádaným úředníkem, který maximálně bojoval s nedostatkem kávy.

Blázny nikdo neposlouchá!

Krátce po hospitalizaci zdravých jedinců, neboli také jinak pseudopacientů, nastala fáze, kdy zdraví jedinci měli ukončit experiment a nahlásit svým lékařům, že se jedná jen o psychologický pokus. Avšak nebylo jim uvěřeno. Lékaři si mysleli, že se jedná o další příznaky nemoci. ,,Věříte mi pane doktore?'' tato otázka vždy vyvolala negativní odpověď. Při sezeních se projevila etiketizační, neboli nálepková teorie. Podle této teorie je na každém z nás, jaká společnost bude. Bude-li jedinec označen za devianta, záleží hlavně na pohledu jedince, který tvrdí, že je protějšek deviant. Ještě do nedávna šlo nálepkování velice dobře zpozorovat ve Spojených Státech Amerických.
Zmlátí-li malý kluk černé pleti bílého kluka, tak společnost černému klukovi dá pravděpodobněji krutější nálepku, než bílému klukovi. Cokoli, co řekl zdravý člověk zúčastněný v tomto experimentu, bylo obráceno proti němu, jako další usvědčující důkazy o šílenosti. Podle slov osob, které se experimentu zúčastnily, nečekaly, že budou místo dvou dnů strávit v psychiatrii skoro necelé dva měsíce. Průměrně každý strávil 19 dnů na psychiatrii. Dle výpovědí, mnozí pacienti poznali, že se jedná o zdravé jedince a tak se k nim také podle toho chovali. Avšak samotní lékaři zacházeli dost hrubě s pacienty.

Já nejsem blázen

Většina lékařů i po propuštění pacientů, si nadále myslelo, že se jedná o choromyslné jedince. Z toho plyne fakt, že dnes je psychická nemoc pojímána, jako nevyléčitelnou součást, se kterou se lidé musí smířit. Pacienti se cítili dost nelidsky, neměli naprosto žádné soukromí a byli bezmocní. Medikamenty jim byly podávány i přes fakt, že to některým pacientům nedělalo dobře. Zašlo to tak daleko, že někteří pacienti byli pozorováni i na WC. Od této chvíle nikdo není zdravý, ale ani nemocný. To, jaká je společnost určuje psychiatr a psycholog, nikoliv skupina lidí. Bude-li označeno celé fotbalové družstvo, za blázny, blázny se prostě stanou. Experiment také ukázal světu, že nezáleží na objektivitě, ale na subjektivitě psychiatra neboli pozorovatele. Nezáleží na detailních testech, záleží na přesvědčení pacienta.
Stačí říci, že slyšíte hlasy a ihned vám bude diagnostikována halucinace a nadále nějaká nemoc. V dnešním světě je tak lehké se stát bláznem a přitom mít opravdu rozum. V roce 1973 vyšla studie v jednom odborném časopisu a sklidila značnou kritiku. Ale i dnes nejsou stále dodržována základní pravidla kultur. Co je normální v jedné kultuře, nemusí být normální v jiné kultuře. Psychiatrie se snaží analyzovat problémy skrz myšlenky pacienta, avšak opravdová jistota to není. Jakmile jednou dostanete nálepku duševně nemocný, již se nálepky nemusíte nikdy zbavit!
A co si myslíte vy? Máte nějaké zkušenosti, nebo vaše okolí, z nějakým podobným případem?
 

24 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Je psychiatrie nebezpečná i pro normální jedince?

Ano.
Ne.

Komentáře

1 Taychi Taychi | Web | 20. září 2011 v 19:34 | Reagovat

Je to složité...

2 teta Erža teta Erža | Web | 20. září 2011 v 19:44 | Reagovat

Ano, bohužel je to ve většině případů pravda... Sama mám s tímto lékařským oborem, na můj vkus až příliš bohaté zkušenosti.

3 Awene Awene | Web | 20. září 2011 v 20:32 | Reagovat

Musím říct, že dnešní lékaři a to myslím všechny se ne vždy chovají tak jak by měli. Moji prababičku, která nebyla blázen zavřeli na psychiatrii a ona tam zemřela... Mám tak svůj názor na ty, ty... doktory!

4 Ann~e Ann~e | Web | 20. září 2011 v 22:00 | Reagovat

Uf, uf, ono je občas o tolik jednodušší a lepší dívat se na věci méně... profesionálně, jen si představte, kdyby takový pan psychiatr třeba chvíli s takovýmto člověkem poslaným na experiment mluvil a to ne jako s bláznem, ale jako s (možná ne)normálním člověkem. Zkrátila by se doba, kterou strávili tito lidé na psychiatrii?

5 Alfa vlčica Alfa vlčica | Web | 21. září 2011 v 18:27 | Reagovat

Podľa mňa nieje lekár ako lekár. Napríklad moja babička V ŽIVOTE nebola u lekára, ANI RAZ a dožila sa 92 rokov takže niečo na tom bude :-D

6 Drabble-Calistka Drabble-Calistka | Web | 21. září 2011 v 19:33 | Reagovat

Nemám jak okomentovat, nevím jak..

7 Angel Darkwood Angel Darkwood | Web | 21. září 2011 v 21:23 | Reagovat

Účastnit se experimentů se mnohdy nevyplácí a zvlášť v psychiatrickém zařízení. Vlastně mohli být rádi, že byli vůbec propuštěni^^

8 JiHei in Natura - Fotografie JiHei in Natura - Fotografie | Web | 22. září 2011 v 20:22 | Reagovat

Když občas vidím nějaký film z prostředí psychiatrické léčebny, vždycky na mě padne tíseň...protože si hned řeknu: sem se dostat zdravej človek, tak z něho cvoka udělají a on tady stráví zbytek života... :-|
Stačí když si vzpomenu na doby sice už dávno minulé ( alespoň doufám, že minulé ), kdy se každému jen trochu více aktivnímu dítěti předepisovaly léky na uklidnění a posílali ho na psychiatrické vyšetření...Snad už se tohle neděje.

Ale pravdou je, že v tomto světě stát se bláznem, nebude asi nic těžkého..

Jinak se mi velmi líbí články na tomto blogu. Jsou to velmi zajímavá témata... :-)

9 pavel pavel | Web | 24. září 2011 v 13:16 | Reagovat

O tomto tématu jsem na blogu taky psal. Duševně nemocný si myslí že je zdravý a zdravý si taky myslí že je zdravý. Takže těžko ty dva rozsoudit.

10 T'Kai T'Kai | 5. října 2011 v 20:05 | Reagovat

To nejhorší s čím jsem se setkala u terapeutů (podle mě), byla ztráta jejich objektivity a vynášení hodnotových soudů, jakoby to byly soudy faktické a vnášení sama sebe do terapie způsobem, který nebyl zrovna ku prospěchu celé věci... Někteří ale byly celkem dobří.
Zvláště jedna Rogersovská psychoterapeutka.

11 Amelie Amelie | Web | 13. října 2011 v 16:28 | Reagovat

Máme v rodině více psychicky nemocných lidí a tak do problematiky dost vidím. Nějak mě to děsí..všechno - lékaři, psychologové, psychiatři (někdy jsem měla pocit, že ten psychiatr by potřeboval léčbu, ne mé děti ap), množství léků s vedlejšími účinky, otázky zda brát či nebrat -co má víc výhod a nevýhod..dědičnost psychických chorob...nějak mě to v poslední době vrtá hlavou. :-|

12 KatyRZ KatyRZ | Web | 13. října 2011 v 20:27 | Reagovat

To je spíš taková humorná vložka, ale patří k tématu. Představte si, že si člověk půjčí peníze a nevrátí je. Okrade tak druhého člověka. Dělá to opakovaně. Zajde si k panu doktorovi a ten mu dá papíry na hlavu - není přeci normální být zloděj, že ne? Tak tenhle človíček, okrádá lidi kolem sebe a ještě dostane invalidní důchod, protože je blázen. Zní to jako nesmysl? Mně tedy ano. Ovšem takovou volovinu bych si vymyslet nedokázala - skutečně se to v našem státě děje.

13 Ivi Werwolfin Ivi Werwolfin | E-mail | Web | 20. října 2011 v 18:16 | Reagovat

Zaujímavé, už som o tomto podobnom čítala na blogu... inom blogu, po správnosti. Presnejšie - čítala som o tých pokusných králikoch, ktorí zo seba spravili bláznov.
Dnes sa všetko riadi podľa spoločnosti. Teda podľa väčšiny (ja to tak aspoň vidím, keď sa tak pozerám na ľudí okolo seba).
Kto nie je ako oni, je automaticky "iný" a "iný = divný" a "divný = blázon".
Tak som sa neprávom a bez môjho súhlasu stala bláznom... A určite nie len ja! ale veľa ľudí okolo mňa.
Šťastie že ma na psychiatriu neposlal nikto reálne, len verbálne.

14 Vit Kouba Vit Kouba | E-mail | Web | 22. ledna 2012 v 10:32 | Reagovat

Nikdo není zdravý každý je nemocný a proto je zde logicky krize, se kterou si neumíme poradit, civilizace je velikou nemocnicí a tak zde nemocní lidé mají děti, které jsou nemocné už při narození, nemocný zde léčí nemocné je to začarovaný kruh, který vytvořila civilizace tím, že se vzdálila od přírody. Zdraví je vázáno na přírodu, která je zdravá, protože do ní nemocný člověk dosud násilně nezasáhnul, člověk totiž dokáže narušit i zdraví u přírody pomocí svojí civilizace a svojí snahy z přírody vytěžit maximum hodnot a zdrojů.
Naše inteligence myslí jenom na to jak vytěžit z čehokoli hodnoty a zdroje, když se na cokoli díváme tak myslíme na to jak z toho něco vytěžit pro sebe abychom se měli lépe, než se právě máme, ocitli jsme se v začarovaném kruhu a nevíme jak z něj uniknout. Narůstá spotřeba chemických látek, které konzumujeme, abychom se uzdravili, nebo abychom měli lepší náladu, či nám to lépe myslelo, naše tělo nestačí již odbourávat veliké množství chemických látek, které našemu tělu škodí a tak přicházejí logicky nemoci u těla a u naší psychicky.
Druhá světová válka byla spojená s koncentračními tábory, atomovými bombami, kanibalismem, sebevražednými letadly s výbušninami, atd. tato zbytečná krutá válka odhalila to, že je naše civilizace těžce nemocná a že již není nijak možné s tímto problémem cokoli učinit a že se tato nemoc bude jenom zhoršovat. Podnikatelé obviňují ze všeho politiky a politici zase ze všeho obviňují zase podnikatele, kdo ale opravdu za současný zoufalý stav naší civilizace opravdu může?
Za vše může ničení přírody, jakmile začal člověk ničit přírodu, aby měl z ní veliké výhody tak si tím začal podřezávat větev, na které seděl, jsme součástí přírody a jsme i existenčně na přírodě závislí je snadné sobecky vykácet lesy, abychom měli pole, které nám bude přinášet krátkodobě veliký užitek, ale zakrátko přijde mnoho problémů, se kterými si už neporadíme a tak onemocníme. Díky bohu se smát sobeckým sviním mohu, tak to je že ten druhý sobecká svině je.

15 Peti Peti | 8. července 2012 v 18:06 | Reagovat

Dobrý.... Asi přehodnotím své rozhodnutí, stát se psychologem.... Sakryš :-D

16 GVKB GVKB | E-mail | Web | 22. října 2012 v 16:21 | Reagovat

Naslouchání, se stalo neřešitelným problémem, díky kterému máme deprese, a jsme závislí na práškách, nebo na drogách. Všichni blázni, chtějí jenom mluvit o mnohém, ale žádný blázen nechce naslouchat jiným bláznům, kde je chyba? Problémem je veliká vzdálenost mezi blázny, a tak blázni hovoří jenom o tom, do čeho se právě zbláznili, a neumí hovořit o tom, co zajímá ostatní blázny. Podívejte se na zdroje informací jakými je dneska; tisk, televize, rádio, internet, atd. Všechny zdroje informací jenom hovoří, a žádný zdroj informací není schopný a ochotný bláznům už naslouchat, a pomoci bláznům s jejich problémy. Začíná to už po narození, kdy dítě nikdo neposlouchá, a nikdo dítěti nepomůže s jeho problémy, protože je nám dítě mnoho vzdálené, svým bláznovstvím! Každý se do něčeho zblázní, a vytvoří si svoje bláznivé teritorium, které je jeho královstvím, kde je mu dobře, a pokud on svoje království musí opustit, je mu zle. Jestliže někdo tvrdí, že on se zde do ničeho nikdy nezbláznil, a tak že je normální, jde o velmi nebezpečného blázna, který si zde hraje na normálního člověka, ve snaze manipulovat egoisticky s cizími blázny, aby on takto získal výhody a jistoty.  Jednoduchým testem, toho nakolik je někdo blázen je samovazba, čím déle vydrží někdo v samovazbě, tím více je to duševně normální člověk, bohužel není zákonem povoleno, zavřít na jeden rok do samovazby kandidáty na prezidenta, abychom měli jistotu, že nám nebude vládnout zase, nějaký ubohý vysoce vzdělaný blázen, díky kterému zde bude, nezaměstnanost a bída. Každý blázen je závislý na tom, aby mu zde někdo naslouchal, a v samovazbě, musí on naslouchat jenom sám sobě, a to má za následek to, že přijde o rozum, a stane se z něj duševní ubožák, který je nebezpečný ostatním bláznům. Díky bohu, se smát bláznům mohu, tak to je že ten druhý blázen je.

17 maria maria | E-mail | 23. února 2013 v 19:44 | Reagovat

Ahojky,mám otázku moj zamestnavatel ma neustále posiela k psychiatrovi,je možné aby ma psychiater hospitalizoval,bez mojho suhlasu?

18 GVKB GVKB | E-mail | Web | 7. září 2013 v 12:49 | Reagovat

Vše je spojené se vším, není zde žádná významná lidská osobnost, každý lidský jedinec je obrazně jenom cihlou, ze které je postaveno veliké město, naší kulturní civilizace, některá cihla může být na důležitém místě v tomto městě postaveném z cihel, ale pořád je to jenom bezvýznamná cihla, která je snadno nahraditelná jinou cihlou.
Cihla je vytvořená z cihlářské hlíny, která se v peci vypálila a tak vzniknul stavební díl použitý pro stavbu domů, i člověk vzniknul z hlíny a pod tlakem evoluce jsme byli vypáleni do bytosti, co je zde proto, aby byla součástí přírody.
Člověk se odlišuje od zvířat v tom, že mu stačí levná teorie, a nemusí v drahé praxi vše osobně prožít, aby něčemu složitému porozuměl. Člověk má často problémy se složitými úkoly, se kterými si neumí poradit, a tak má z toho deprese, což většinou řeší konzumací chemických drog, a tím se dostává do neřešitelných problémů.
Snahy o to aby lidi neřešili svoje problémy konzumací chemických drog, se ukázali jako naivní, když byla lidem nějaká chemická droga násilně zakázána, tak si lidé s depresí brzo našli jinou chemickou drogu.
Drogy nám přinášejí výhody, a když drogu nemáme tak o výhody přicházíme, nejsou zde jenom chemické drogy, drogou je třeba i sobecký kariérismus, který nám přináší výhodné zaměstnání, kdy může být kariérista; prezidentem, řiditelem, papežem, dalajlámou, králem, císařem, šlechticem, senátorem, poslancem, soudcem, generálem, profesorem, celebritou, atd.
Když ubožáci poslouchají to, co jim říkám, tak nemají z mých slov radost, protože jim dochází, že jsou ubožáky, co jsou závislí na drogách. Není rozdíl mezi prezidentem USA a bezdomovcem, který žebrá na ulici a pije ubohé krabicové víno, prezident je uboze závislý na kariérismu a bezdomovec je uboze závislý na alkoholu, oba jsou duševní ubožáci, co si neumí poradit se svojí závislostí.
Najít v dnešním konzumním světě jedince, který není duševním ubožákem je jako hledat malou jehlu ve veliké kupě sena, spíše by prošel veliký velbloud, malých uchem jehly na šití, než by se prezident USA, dobrovolně vzdal svojí závislosti na kariérismu.
Učitel není více než žák, kterého on učí, oba jsou zde jenom cihlou, ve velikém městě složeném z miliard bezvýznamných cihel. Nemohu zapomenout na příhodu z mého mládí, kdy jsem vstoupil do kanceláře prezidenta republiky, a řekl jsem, dobrý den pane, jak jsem se to naučil doma.
Prezident republiky mě řekl, já nejsem pán, já jsem soudruh, běžte za dveře, a vstupte do kanceláře znova, a při vstupu řeknete „Dobrý den soudruhu prezidente“. Bláznům se nesmí odporovat, protože pokud odporujete bláznům, může se stát, že vás blázni fyzicky napadnou, protože jakýkoli slovní odpor berou jako ohrožení svého života.
S prezidenty to nikdy není snadné, oni vždy trpí mnoha ubohými komplexy (Napoleonský komplex), a nechtějí si nikdy a nikde dobrovolně, tyto ubohé duševní komplexy, u specialisty v psychiatrické léčebně léčit. Jak dostat prezidenta do psychiatrické léčebny, nad tím se už zamýšlelo mnoho slušných lidí, co jsou bohužel nuceni duševně ubohým prezidentům, profesionálně pomáhat s jejich problémy.

19 ondřej brhel ondřej brhel | E-mail | 25. prosince 2013 v 19:27 | Reagovat

myslím že človeka jde velmy jednoduše udělat blázen ale je to otázkou kdo to uděla jen skutečny cvok ještliže že ti psychiatři trvaji na sve diagnoze na vzdory okoly pak nezbýva nic jineho něž je lečit a atideresivun myslím že především obrovský kšeft nic jiného přeci kdy mě něco zásahne tak je mě smutno težko a musim  se stím časem vyrovnat a ne vzít piluly a smat se tomu neřešit to myslím že doktoři nemají čas a ulechčují si to smeje  všemu je zdráv

20 Guru Vit Kouba Bhagavan Guru Vit Kouba Bhagavan | E-mail | Web | 9. prosince 2014 v 8:40 | Reagovat

Hledám naivně už 61 let, aspoň jednoho psychicky zdravého člověka, a dosud jsem jej nikde na světě nenalezl, psychicky zdravý člověk na světě dosud nikde není, všichni jsou těžce psychicky nemocní, je logické, že psychicky nemocní lidé, zde léčí psychicky nemocné lidi, a to nemůže logicky fungovat. Vše zde jsou jenom příčiny a následky, proč zde není nikde na světě, už mnoho století, žádný psychicky zdravý člověk, a všude jsou jenom psychicky nemocní lidé?

Příčinou je naše mluvení a naše gramotnost, díky mluvení a gramotnosti jsme všichni psychicky těžce onemocněli, na počátku všech našich psychických nemocí je naše mluvení. Vše co vchází do úst je dobré, a to co z úst vychází, je zlé, protože naše řeč, je projevem toho, že jsme těžce psychicky nemocní. Dokud člověk jenom mlčí do té doby vytváří iluzi toho že je psychicky zdravý, ve svých 40 letech (rok 1992) jsem mlčel po 9 měsíců a neposlouchal jsem slova psychicky nemocných lidí, žil jsem totiž jako GVKB ve Francii na zámku ISKON a neuměl jsem tento jazyk, a psychicky nemocní lidé okolo mě, zase neuměli můj rodný jazyk.

Takto jsem se pomalu psychicky změnil, a odešla ode mě konečně psychická nemoc, proč má naše mluvení a naše gramotnost za následek to, že jsme těžce psychicky nemocní? Mluvení je otázkou špatného naladění naší psychiky, a to že posloucháme špatně naladěné cizí lidi, má za následek to, že jsme špatně psychicky naladění, a tak jsme z toho i psychicky nemocní. Špatné psychické naladění, je snadno rychle přenosné, a stejně nebezpečné, jako všechna virová onemocnění, co se šíří vzduchem jako třeba chřipka. Jak došlo u všech lidí k tomu, že jsou špatně psychicky naladění?

Příčinou špatného naladění je toužení a soužení, každý člověk neustále po něčem touží, a tím se i souží, následkem je jeho špatné psychické naladění, které se projevuje v jeho řeči. Toužení a soužení je obrazně jako jízda na horské dráze, pomalu vyjedete na vrchol, a prožijete krátký orgasmus, potom rychle padáte dolů do deprese, a zase pomalu jedete nahoru na vrchol, kde bude pro vás krátký orgasmus. Podívejme se na vztah zamilovaných lidí, jak je možné že po zamilování, přijde brzo nenávist a dojde na křik, a fyzické násilí? Problémem je mluvení, špatné naladění se přenese na toho druhého, a následkem je psychická krize ve vztahu, a vztah logicky skončí rozvodem a soudními spory o majetek a děti.

Stejně to funguje ve; škole, zaměstnání, politice, církvi, sektě, armádě, sportu, umění, vědě, atd. všude mluvíme a tím zde jsou krize ve vztahu a následuje agrese. Poprava vraha mnoha lidí, není z hlediska lidské morálky zločin, a ten kdo mnoho mediálně mluví, je vrahem mnoha lidí a jejich lidské psychicky, je třeba začít globálně popravovat lidi, co mnoho mediálně mluví, jako politici a celebrity, mluvení musí zmizet z televizní obrazovky, máme zde přeci klasickou hudbu, jestliže na cigaretách je varování, že kouření škodí zdraví, musí zde být i u televize varování, že poslouchání mluvení u politiků a celebrit škodí psychickému zdraví. Ticho je nejlepším lékem na naši psychiku, chce se ti mluvit, jdi tedy sám do lesa, a mluv zde se stromy na Vysočině, a můžeš stromy objímat, nemluv už nikdy v televizi, když jsi těžce psychicky nemocný.
O_O  [:tired:]  :D  ???  :-!  :-|  :-P  :-x  :-?  8-)  8-O  :-D  ;-)  :-(  :-)  :-(  ;-)  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama