Nevědomí: nevíme, ale přitom víme!

26. října 2011 v 17:46 | Daniel Hloušek |  Články

Nevědomí: nevíme, ale přitom víme!


Dennodenně máme před sebou mnoho cest a mnoho rozhodnutí. Mnohdy se instinktivně rozhodujeme a naše volby jsou někdy z počátku nelogické. S nevědomím se můžeme setkat i v umění, například surrealismus je důkazem nevědomí. Na začátku 20. Století se začalo mluvit o nevědomí, jako opak vědomí. Sigmund Freud označil nevědomí za podvědomí, o kterém smýšlel již dávno Sokrates. Co je nevědomí a jaké tajemství skrývá?

Vím, i když nevím


Psychologie dělí myšlenkové procesy na vědomí a podvědomí. Vědomí si plně uvědomujeme, pracujeme s ním, zatímco nevědomí je mimo naše schopnosti. Vědomí je značně kapacitně omezené a proto značnou část informací přesouvá do podvědomí. V nevědomí se pak nachází naprosto vše, s čím jsme se kdy setkali. Nevědomí pracuje na principu situační podobnosti. Příkladem může být učení, které hraje velikou roli ve vědomí. Nevědomí a podvědomí zajišťují uchování informací a vědomí jejich logické zprostředkování a zpracování.

Jednoduše řečeno, když slyšíme nějakou píseň, tak nevědomí po jednom poslechu ukládá celou skladbu. Avšak musíme ji slyšet vícekrát, než se vědomí naučí hledat rychleji tuto informaci. Barvy, chutě, pocity, nálada, okolní objekty a smysl situace, to vše se ukládá do nevědomí. Později, když se setkáme s podobnou situací, nevědomí zpřístupní tyto informace, ale vědomí si vytáhne jen to hlavní. S tímto se spojuje také déjà vu, které údajně pramení z nevědomosti a vědomí ztotožní trochu rozdílné situace v jednu. Jsou chvíle, kdy se nám daří a jsou chvíle, kdy se nám moc nedaří. Někdy vědomí hledá složitěji v nevědomí podobné informace. Jistě znáte chvíle, kdy jen tak střílíte odpovědi u vědomostních otázek a mnohdy zjišťujete, že máte často pravdu. Dalo by se říci, že víte, i když nevíte.

Bolest hlavy z nenávisti


Psycholog a lékař Sigmund Freud přišel na to, že i v podvědomí vznikají odpory. Nemáme-li někoho rádi a ignorujeme tento fakt a pocit, pak v nevědomí může vzniknout odpor, který může vyvolat řadu reakcí, od bolesti hlavy, až po skleslost, depresivní náladu, nebo melancholii. Podvědomí je propojeno z tělem stejně tak, jako naše plné vědomí. Na principu nevědomí pracuje i fotografická paměť a skrze mnoho technik se mnozí snaží do nevědomí dostat. S nevědomím koresponduje podprahové vnímání, které se hojně využívá v médiích. Filmy často navozují jisté pocity, které se vážou na situaci. Proto se často do promítání vkládají fotky produktů, jako reklama. Vědomí to nezachytí, avšak podvědomí si uložilo pocit i ten produkt. Kladná emoce spojená s produktem se uloží a v době, kdy na tento produkt narazíme, se automaticky vybaví i ta kladná emoce.

Za rouškou silné subjektivity


Značná část komunikace a poselství je v neverbální komunikaci a v nevědomí. Obrazy často nezachytávají objekty, ale zachytávají prioritně pocity. Kdyby tomu tak nebylo, stačilo by se zmínit jen o těch objektech a nebyla by pak potřeba je malovat. Obrazy jsou často malovány proto, že v sobě nesou informace, které vědomí nedokáže tolik prožít. Proto se zdají být některé umělecké směry pro mnohé dost nepochopitelné. Každý směr se zaměřuje na určitou část společnosti a vyvolává jiné pocity.

Psychoanalýza na scéně


Psychoanalýzu předložil veřejnosti Sigmund Freud, který věřil, že se dá kompletně ovlivnit nevědomí. Freud studoval skryté procesy v mozku a v nevědomí. Zjistil, že fobie a úzkostlivé stavy jsou zakořeněné v nevědomí. Dále zjistil, že jejich odstranění není lehké, jelikož nevědomí se může bránit fyzickou bolestí. Podle Freuda jsou sny bránou do podvědomí. Sny jsou hranice, mezi vědomím a nevědomím - mezi subjektivním názorem a objektivním pohledem. Podvědomí či nevědomí ovládá do jisté míry náš život. Freud dává hlavní prioritu k pudům a hlavním pudem dle něj je sexuální pud. Tento pud platí i u ostatních zvířat. Proto naše chování je takové, abychom mohli dosáhnout sexu, kterým máme rozšiřovat lidskou rasu. Tento pud převládá, až do smrti v genitálním období, které nastupuje v pubertě.

Co skrývá podvědomí?


Regresní terapie se zabývá problémy a jejich řešení se nachází v podvědomí. I pouhá bolest hlavy může pramenit v podvědomí. V podvědomí může nastat logická chyba, nebo informace je špatně propojena s vědomím subjektem. Například nějaký tón může být chybně označen za nevědomou informaci, která v sobě má chybu, která může způsobit problémy. Mozek je dokonalý stroj a veškeré informace, který by mohly poškodit mozek, nepropouští do vědomí. Nevědomí obsahuje veškeré informace, které jsme dokázali zachytit. Veškeré vazby jsou naprosto logické a nevědomí hraje velikou roli, pro bezpečnost vědomí. Dodnes o nevědomí a podvědomí mnoho nevíme a ještě máme před sebou dlouhý kus cesty, avšak již teď víme, že naše vědomí je jen zprostředkovatel. Důkazem toho všeho je mnoho experimentů. Existují zvláštní experimenty, které mají vyvolávat dané pocity. Lidem podstupující tento experiment, byly pouštěny zvukové stopy, které měly vyvolat jistou reakci a pocit. U většiny případů tomu tak opravdu bylo. Nevědomí je komplexní systém, ve kterém je naše vědění, naše povaha, naše reakce, láska a další pocity. A co si myslíte vy o podvědomí či nevědomí?
 

20 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Goldík Goldík | Web | 26. října 2011 v 18:09 | Reagovat

Perfektní článek. Sice tohle teď probíráme v psychologii (ZSV), ale i tak jsem se z tohoto článku dozvěděla něco víc a ve škole můžu dělat chytrou :D

2 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 26. října 2011 v 18:15 | Reagovat

[1]: To jsem rád, že Ti článek dal něco navíc. Může se to hodit. :D

3 Hanka Rose Hanka Rose | Web | 26. října 2011 v 18:30 | Reagovat

Strašně ráda přemýšlím nad svými sny. Skvělý článek!

[1]: Taky jsme to teď probírali v ZSV :D

4 Danny Danny | Web | 26. října 2011 v 22:13 | Reagovat

Nevím,jestli se můj mozek dá označit za dokonalý :D
Článek je super,nemám k němu moc co dodat,snad jen to,že je to pravda a dobře napsané ;)
Škoda,že tu není ještě něco o nadvědomí...

5 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 27. října 2011 v 0:44 | Reagovat

[4]: Nadvědomí je zajímavá věc a možná o tom napíši samostatný článek. V tomto článku jsem se věnoval potvrzeným skutečnostem. :-)

6 Barča Barča | 30. října 2011 v 17:45 | Reagovat

Upřímně: Myšlenka toho článku je dobrá, ale v tom článku je dost nejasností z odborného hlediska.Tak trochu smíchané pojmy s dojmy. Toto téma je skutečně na několik stránek a právě z různých pohledů  – Freud, Jung a další.
Sokrates a jeho výrok,„ vím že nic nevím “je úplně vytržen z kontextu a byl myšlen úplně jinak. Nadvědomí = podvědomí ´= nevědomí. V odborné literatuře je to různě pojmenované, ale je to totéž.
Tato věta není také až tak dobře vyjádřena „Nevědomí je komplexní systém, ve kterém je naše vědění, naše povaha, naše reakce, láska a další pocity “
Základem je ujasnit si co je vědomí, a co vše vědomí obsahuje. A pak vše co se ukrývá v podvědomí.
Ale znovu říkám, toto téma je hodně odborné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama