Teorie mého života

28. října 2011 v 12:47 | Daniel Hloušek |  Články

Teorie mého života


Dneska odbočím od mých typických článků a zaměřím se na sebe. Chci trochu osvětlit mé chápání, a jaký jsem, co cítím, jak to dávám najevo. Pro ty, co mě neznají, to bude spíše jen nehodnotný článek o cizím člověku.

Ranní stereotyp


Ráno, to je snad jediný kus času, ve kterém mě velice překvapí každá změna. Probudím se, pět minut se přemáhám, pak jdu stereotypně provádět věci, jako je káva, hygiena, oblékání a posléze nastupuje stres, že opět nic nestíhám a výčitky, že jsem se těch pět minut ledabyle válel v posteli. Věřte, že i kdybych si budík nastavil o dvacet minut dřív, tak stejně nebudu stíhat. Ranní pohled do zrcadla mě ani moc neděsí, je to jediný pohled, u kterého si můžu říci: "Neboj, zrovna jsem vstal, máš na tu účesovou zrůdnost právo." Jak jde o můj účes, nikdy nevydrží déle, jak dvě hodiny, jelikož si s vlasy občas rád hraji. Odpoledne ze zásady se radši do zrcadla nedívám. Někdy se musím obejít bez kávy a to je pak dost cynický den. Cestou do školy poslouchám hudbu a ta mě často napruží do toho hnusného dne a dokonce poslední dobou si říkám, že ten den může být krásný. Ne, opravdu nic neberu, jen v mé krvi je hodně kofeinu a v mozku mnoho nadějí.

Špatný den v dobrém dni a naopak


Mnohdy, spíše většinou se mi stává, že vstanu se špatnou náladou a na konci dne ulehám v euforii, že se mám velice dobře, akorát si to občas pošlapu. Nejsem impulsivní člověk, ani náladový, ale sem tam se mi stane, že během minuty změním stanovisko a tím i náladu, jelikož jsem si tím narušil mé plány. Ještě zajímavější je, že já ani neplánuji, ale stejně mě to rozhodí. Ti co mě znají, tak mnozí by mohli potvrdit, že opravdu někdy na minutku jsem celkem v jiné náladě. A kde je chyba? Moc přemýšlím nad věcmi, nad kterými se přemýšlet moc nedá. Ráno vstanu, řeknu si jen to negativní a postupem času se na to nabalují ty skvělé věci, nehledě na nepříjemnou společnost, nebo školu. Ale to je také chyba. Ono se to jen navrství a sem tam večer tím přemýšlením to opadne a je z toho pěkná depka, při které si ničím potencionální dobou budoucnost tím, že něco hloupého řeknu, nebo se chovám opravdu jak idiot. Po letech jsem zjistil, že to lidé vnímají správně, i když si myslím, že zrovna teď by to poznat nemuseli.

Ty časy špatných nálad a klasických nechronických depresí jsou pryč a jsem za to velice rád. Není to se mnou lehké, ale když mám dobrou náladu, myslím si, že dokážu být hodný, milý a pobavit společnost tak, aby na to dlouho nezapomněla. Řeknu vám, že mé špatné nálady netrvají dlouho, a když je kolem mě dobrá společnost, nebo jedinec, který se bude snažit mě zabavit, abych nepřemýšlel zase nad budoucností a nad sebou, tak klidně do půl hodiny je ta blbá nálada pryč. Jinak se z toho obvykle vyspím. Horší je to u věcí, jako je lhaní a láska, kde se cítím prázdný do doby, než si to ujasním s těmi jedinci. Tam spánek opravdu nepomůže.

Můj (ne)smysl života


Nevím, zdali se tím lidé mají chlubit, ale já se tím moc nechlubím a někdy je mi to i blbé. Já nemám žádný smysl života, nepotřebuji mít posmrtný život, jako nějakou útěchu, nepotřebuji mít nějaký smysl, který mě povede. Ne, to opravdu nepotřebuji. Prostě jednou umřu, to je pro mě absolutní konec, kterého se nebojím, protože si to ani neuvědomím a navíc hodlám prožít svůj život, tak jak opravdu chci. Já beru za prioritu zábavu, to co zrovna dělám a ne něco, za čím bych měl jít, jelikož je to můj smysl života. Přece jenom je tu jedna věc, za kterou si jdu, a to je láska a později snad i rodina. Jsem člověk, který nemá rád veliké změny, ale poslední dobou několika změnami prošel a ještě o hodně většími projde, aby se možná mohl mít dobře. Z toho také pramení má nedůvěra k lidem. Své rozhodnutí stavím na pevném jistém základě a možná proto se mi zatím daří jen v jistých věcech. Nevěřím občas i svému psovi, prostě si nejsem jistý a trvá mi nějaký čas, než uvěřím, nebo sázím na nejistotu.

Nemám rád rozhodování, i když poslední dobou mi ani nevadí. Dříve jsem velmi trpěl skrz rozhodování. Největší omyl mého života byl výběr střední školy. Nechci škole věnovat kapitolku, takže se zmíním tady. Nejsem technický typ, nemám vztah k matematice a ani k logice v podobě čísel. Mám rád fyziku, ale jen teorii, počítání jde mimo mě, to stejné platí i u chemie a dalších podobných věd. Trápím se tam, žiji ze dne na den s tím, že možná má láska k technice z mládí se opět vrátí, ale marně a měnit školu také nechci. Možná proto, že jsme se tam sešli v dobrém kolektivu a musím uznat, že někteří lidé i přes mou cyničnost mi přirostli k srdci a i když jim do očí řeknu, že není můj přítel, tak opak je pravdou. To je má bublina.

Bublina = pravý necynický Dan


O cynicích je všeobecně známo, že jsou takoví jen proto, že si tím chrání své srdce, které je ze všech lidí to největší, nejcitlivější. Proto cynik často svými narážkami odhadne člověka v pravém světle. Nejsem výjimka a teď si mnozí co mě znáte, říkejte, co chcete, ale toto mi nezapřete. Dělám si tím odstup, filtruji tím potencionální zájemce do mé bubliny. Škoda, že to nejde jen tak udělat, aby v bublině mohli být všichni. S člověkem, který je v mé bublině, je život jiný pojem, ne jen slovo. Cynickou bublinu bych rozdělil na přátelství a lásku. Musím se přiznat, že ani v jedné kategorii není moc lidí a v té druhé jen jedna slečna, kterou jsem dva roky neviděl, a už asi ani nikdy neuvidím. Avšak do kategorie láska jedna adeptka je a do kolonky přátelství dva lidé. Popravdě, trvá to někdy až několik let, než začnu cítit, že tam člověk patří, a když to cítím během malé chvíle, nepochybuji o tom, že to bude něco opravdu jedinečného. Popsat jaké výhody jsou v mé bublině ani nejde, ten kdo tam je, sám moc dobře ví, co to pro něj znamená.

Ego, jako vyschlá houba


Co se týče mého sebevědomí, jsem na tom mizerně. Spíše u ega, kde jde opravdu jen o to já. Do mnohých věcí a akcí se nepouštím jen proto, že nevěřím sobě. Velice mě štve, když třeba jsem někde ve společnosti, jsem tam zván a tak se můžu zapojit, aniž bych byl označen nálepkou "vtíravý" a já nedokážu, nebo si spíše nevěřím, že bych se mohl zapojit do debaty. Od toho se také odvíjí mé mlčení v novém prostředí, kde jsou noví lidé, nebo ze sebe dělám idiota. Kolikrát se mě někdo zeptal byť i ve škole na nějakou otázku, já věděl odpověď, ale přes svůj stud, nebo hloupý blok v egu, jsem jednoduše neodpověděl. Vždy mám chuť si nafackovat, nevyužívám vůbec toho, co mám. I když v posledních měsících jsem zjistil, že mé ego je falešně nízké, stejně nedokáži podle toho jednat. Před nedávnem mi bylo řečeno, že ego nemám a jen stavím na tom, kdo co si o mně myslí. Je na tom kus pravdy, ale každý má nějaké ego a jednám podle něj. Kdybych ego neměl, pak bych byl nahraný a znamenalo by to, že jednám po právu. Ohledně ega je jedna zvláštní spojitost. Ve společnosti, kde jsem déle a jsem tam dominantnější jedinec, který si tam zvyšuje své ego, tak postupem času odpadám z vlastní neschopnosti se vyrovnat s tím, že někam patřím.

Jednoduše řečeno, z počátku se cítím ve společnosti nesměle, poté skvěle, ale nakonec se distancuji. Nevím proč tomu tak je, ale je to dost hloupá vlastnost, která ve mně probouzí mnoho neúprosných otázek na mou osobu.

Letmo mou povahou


Celkem mi vadí, když mi někdo vyvrací mou povahu. Jsem melancholik, pesimista a introvert. Jako menší jsem byl skoro někdo jiný, ale jednoho krásného dne po týdnu zvláštních změn jsem se probudil, otevřel oči a dodnes se vzpamatovávám z tak razantní změny v povaze. Byl jsem společenský člověk, problémy mě sice tížily, ale nechával jsem je na později. Jenže najednou ze dne na den jsem začal přemýšlet o světě, o tom kolik problémů se mi nahromadí, když udělám ten krok, nebo když se rozhodnu špatně. Najednou z dětských bezstarostných dnů se staly ustarané dny a najednou mi mnozí začali říkat, že jsem dál, než mí vrstevníci. Nevím, kde se stala chyba, nebo co za to může, jednoznačně ale bez této povahy bych možná neměl to štěstí, co mi teď dává naději do budoucna. Jsem člověk, který pořád něco skrývá, pořád něčím překvapuje a i po letech ho mnozí neznají přímo úměrně k času. Jsou tu jedinci, kteří se mylně domnívají, že po roce mě poznali, ale to je lež. Jednám tak, že každé mé slovo má promyšlený význam a ten význam závisí na tónu hlasu, na mimice, na neverbální komunikaci, na postoji a na dalších slovech ve větě.

Mnozí mluví tak, jak je zrovna napadne, já mluvím tak, abych to nemusel vyvracet a aby to vždy něco řeklo. Jsem si jistý, že mě lidé někdy nechápou, i když se snažím co nejvíce své myšlenky zjednodušit. Ale to je ta krása, právě po těch letech, lidé co setrvali v přátelství, tak jsou to opravdu perličky a troufám si tvrdit, že jiné přátelství u jiných lidí je jen poloviční, oproti dlouholetému přátelství u mě. Začátky jsou těžké obzvlášť v mé přítomnosti, protože jednám úplně jinak s lidmi, když je neznám. Když mě lidé neznají, přisuzují to někdy mé počáteční chování za celkem zvláštní způsob sebe projevování. Jinak, straním se společnosti, spíše zjišťuji kdo je kdo a pak se až připojuji. Dělám každý den tyto analýzy a lidé co mě znají, vědí, že mé analýzy jsou přesné. Jsem samotář, i když poslední dobou bych nejraději patřil do nějaké opravdové společnosti, kde budou jen lidé, se kterými se chci opravdu bavit. Mám od lidí odstup, ale to je u cyniků normální.

Přátelé jsou pro mě víc, než pohled ostatních lidí


Dávám hodně na to, co si o mně lidé myslí, ale rozhodně se neřídím tím, když mi někdo říká, že bych se někým neměl přátelit. Sice se mi to moc často nestává, ale jsou tu tací, kteří mi to vymlouvají. Přátelé člením na kamarády - to jsou ti, které moc nevídám a moc je neznám, pak na lepší kamarády, to jsou ti lidé, které znám, ale zase to moc neprožívám - mnozí ze školy. Posléze kategorie přátelé, se kterými plánuji kde co a sám se zapojuji do nějaké iniciativy. Kategorii nejlepší přátelé, mám samozřejmě nejradši. Když se tak zamyslím, v této kategorii jsou tak tři lidé a čtvrtý má nakročeno, i když jsem si vždy myslel, že se s ním nebudu ani bavit. Není nic horšího, než když přijdete o někoho takového. Stejně hrozné je také to, že vám situace dává na výběr, buď ten, nebo ten druhý, ale dva zároveň v tvém životě nemůžou hrát roli. Nesnáším bezmoc a toto je dost silná bezmoc. Svých přátel si velice vážím a ti co mě znají, vědí, že když si někoho vážím, když někoho pochválím a když někoho pustím do bubliny, tak že je to opravdu něco silného.

Láska


Nebudu se tu zmiňovat o mé minulosti v tomto odvětví. Začínám na novo a po letech se snažím o nějakou změnu. Co si budeme nalhávat, i na mě jdou hormony, puberta a potřebuji být s nějakou slečnou. Takhle se cítím, jako ryba na suchu, jako zrnko písku v poušti. Nicotný, osamocený a bezcenný. Přirovnal bych to k jedné hudební skladbě Erik Satie - Gymnopédie No. Vždy, když mám příležitost, pošlapu si to, zničím své naděje a nevěřím, že by mě po dlouhé době mohlo potkat takové štěstí. Tak rád, bych konečně řekl: "Miluji Tě" ale vždy nastane chvíle a přijde pocit, který mi říká, že se snažím zbytečně, že o to protějšek nestojí. Láska je krok do neznáma, nejistý krok a já se teď musím vykašlat na mou zásadovost, že jistota je lepší, než nejistota. Začátky jsou těžké, ale jestli si nechci jen šlapat po štěstí, musím udělat změnu. Jsem na to sám, ale dá se to zvládnout a učinit. Kdo ví, jestli se tomu, co jsem teď napsal, za rok nebudu smát s tím, že jsem měl zbytečné obavy a že nakonec vše dopadlo dobře. Musím doufat v lepší zítřky, věřit tomu.

Závěr všeho


Je to se mnou těžké, mám více tváří, jednám dle situace a mé rozhodování je objektivní jen u jiných, ale u mě je to subjektivní volba, často špatná volba. Vím, že moc nechválím, sem tam jsem cynický a na někoho jen cynický, ale to ke mně patří a neměnil bych, protože není nic krásnějšího, než vidět lidi, jak se v dobrém slova smyslu tváří, jak jsou příjemně překvapení a jak je to nakopne o hodně víc, než ty řeči lidí, co spíše jen chválí. Vidím do lidí více, než mnozí jiní, rozumím jim, dokážu se bavit opravdu o hodně věcech a i když někdy vypadám, že neposlouchám, tak jen přemýšlím nad tím, co druhý říká. Já lidi neignoruji, a když přijde na řadu něco, co mě nebaví, ozvu se. Ano, každý má své chyby, ale šťastný je ten, kdo se s těmito chybami smířil a některé odstranil. I já pořád na sobě pracuji, nespím, nejsem pasivní, jen to prostě trvá. Na lidi působím pohodářským způsobem života, jednání. Málo kdy se rozčílím, buď mě něco vytočí, nebo mě něco mrzí.

Mám své hodnoty, společnost rozděluji, mám svůj systém, mám své myšlení a jsem sví. Ten, kdo mě za to chce odsuzovat, takový asi není, pak mě to mrzí. Můj život stojí na hodnotách, jako je láska, rodina, přátelství a radost. Peníze mě netíží, ani blbé řeči jiných lidí. Žijeme spolu, umíráme sami. Jsem rád za to, co mě možná čeká, teď, už jen jednat a vystoupat tu horu života. Děkuji vám za pozornost.
 

178 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Arekkusu-san Arekkusu-san | Web | 28. října 2011 v 13:12 | Reagovat

u hodně článků s tebou souhlasím
matika mi taky nejde a nikdy nešla a ráno máme stejné :D
já vždycky ale radši vstanu na deset minut dřív a pak když mám čas tak si vzdřímnu
jinak nemám ráda rozhodování, rozhodla jsem se s gymplem a jsem docela ráda, ale stejně mě první dva měsíce pořád budilo svědomí, jestli jsem to udělala správně nebo ne :-)

2 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 28. října 2011 v 13:14 | Reagovat

[1]: Mě jdou přírodní a humanitní vědy, kde jde hlavně jen o to, zapamatovat si to. :D Jo, rána jsou hrozné. To jsem rád, ono rozhodnout se v této věci špatně, to je opravdu nemilé.

3 Matthias Matthias | E-mail | Web | 28. října 2011 v 15:01 | Reagovat

Zajímavé počteníčko, velice poučné a inspirující. Zřejmě budeš trochu složitější klučina, což je relativně vzácná vlastnost. Myslím, že na počátku je život plný zmatků a změn. Nakonec se to ustálí a tvá osobnost se určitým smyslem stabilizuje... aspoň myslím :)

S tím sebevědomím je to zajímavé. Já taky nikdy nevěřím, že o mě mají ostatní zájem, pokud mi to nedávají výrazně najevo a když mi nedají, nedokážu se "vtírat".

Ale zase co se týče mých schopností, tam mám sebevědomí naopak hodně vysoký a vždycky věřím, že to tak nějak vyjde. A myslím, že je lepší mít sebevědomí dobrý, protože to nic nestojí a přináší to lepší výsledky. Pokud ti to nejde, je dobrý na tom trochu pracovat...

Nikdo se ale nedokáže mít rád, dokud nepozná také své chyby!

" kdo co si o mě myslí."
- o MNĚ.

4 Mysteria Mysteria | Web | 28. října 2011 v 19:50 | Reagovat

Krásně píšeš, máš cit pro jazyk :) A taky úžasné oči :)

5 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 28. října 2011 v 20:27 | Reagovat

[4]: Děkuji, jsem potěšen. :-)

6 Ann Ann | Web | 28. října 2011 v 20:30 | Reagovat

Váu... jo, shledávám tento článek dost záživným - už jen kvůli tomu, že jsem ze začátku neměla vůbec chuť cokoliv číst a přesto jsem se dokopala. Vážím si toho, že mám Dana za kamaráda. A hádej, pro co jsem hlasovala v anketě. :-D

7 Kája Kája | Web | 29. října 2011 v 11:19 | Reagovat

U mne platí, že čím dřív vstanu, tím méně stíhám... :)

Krásně píšeš. A máš skvělý design, připadám si tu jak někde na normální internetové stránce, ne na blogu.

8 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 29. října 2011 v 17:59 | Reagovat

[6]: :-) Také jsem rád.

[7]: Jak člověk má více času, tak s ním moc nešetří. Takových je nás víc.
Jinak děkuji, těší mě to. :-)

9 Barča Barča | 29. října 2011 v 23:21 | Reagovat

Zabloudila jsem sem „náhodou“. No, upřímně na náhody až tak nevěřím.
Výborné počtení. Obdivuji odvahu a upřímnost (otevřenost) s jakou je to napsané. Smekám před autorem.
Ranní stereotyp – mám to velmi podobně. Za sebe mohu říci, že se to s věkem nemění.
K tomu ostatnímu, co říci? – inspirující, poučné, moudré, pravdivé, a vlastně tato dilemata, pocity a otázky člověk v sobě řeší stále, vůbec nezáleží na věku.
Ani nezáleží na tom, jestli člověk partnera má či nemá – přestože spolu žijí, nebo sdílejí své zážitky společně, každý si to stejně odžívá sám v sobě.
Díky za hezký článek, přeji vše krásné a dobré!
Co se týče ankety „Tvé ankety a názoru na Tebe “ - vyjímečný.

10 Sandra Sandra | 30. října 2011 v 2:02 | Reagovat

Jedním slovem: krása. :) Sic jsem se původně chtěla na pc jen mrknout, ale vkročila jsem na tuto stránku, narazila na tento článek a prostě jsem si ho musela přečíst...
Je to krásně napsané a jde vidět, že jsi do tohoto článku vložil kus sebe. Obdivuji tento tip lidí..
Co se týče mého ránního vstávání, mám to štěstí, že na hlavě moc velké vrabčí hnízdo nemám. :D Čím to je, to netuším. Kdyby jo, tak klidně poradím.. Ale vlkužel...
Evidentně jsi velice komplikovaná osobnost, řekla bych. V některých věcech ohledně povahy jsme si dosti podobní. (Raději nebudu jmenovat, to bychom tu byli na dlouho.)
Ale musím říct, že čím jsem starší, tím jsem jinačí. Když jsem byla ještě malá, byla jsem taková zakřiknutá, melancholistka, flegmouš a introvert. Ale zjišťuji, že se měním v opak. Že jsem každým dnem jinačí a jinačí, a někdy je ta změna tak rychlá, že pak mám problémy pochopit sebe samu.
Já osobně ale upřednostňuji tu mou 'novou povahu'. Někdy mám konečně pocit, že někam patřím, který mi onehdy scházel. Nebojím se projevu a jsem upovídanější, což mi otvírá nové šance u jiných lidí. Na jejich názorech mi dost záleží, ale nikdy bych se kvůli nějakému člověku nezměnila. Jednou jsem to udělala, a věř, nedopadlo to nejlépe...
Takže to je vše, přeji pěkný den a mnoho zdaru v životě. ;) :-)

11 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 30. října 2011 v 2:15 | Reagovat

[9]: Zahřálo mě to u srdce a vyvolalo radostný úsměv na tváři. :-)

[10]: Obdivuji, že jsi ve dvě ráno přečetla tento článek.
Výborně, tady se někdo má a já to zase musím hodinu nějak česat, než to chytne koukatelný tvar. :D Ty změny přichází najednou, ale celkem to trvá a jsem rád, že se měním v to, v co se měním. I když pořád budu melancholik a introvert, tak i přes tento fakt se učím jednat tak, aby to mělo stejný účinek a přínos, jako i extrovertů.
Jsem rád, že jsem se shodli a mockrát děkuji. Přeji to samé. :-)

12 Gwinney Gwinney | Web | 31. října 2011 v 15:19 | Reagovat

článek se mi hodně líbil, jednak obsahově, ani nevím zda-li bych já byla schopna tak barvitě popsat svoji osobnost. máš ale velmi zajímavé dělení lidí, nebo kamarádů.
já to mám trochu jinak stryktně odděluji kamarády a spolužáky.
a) skupina lidí, kteří mě nezajímají
b) skupina lidí, kt nemám ráda (nejsou mi sympatičtí)
c) lidí kt mám ráda
d) spolužáci
e.) přátelé
a pak skupina kterou tvoří jen jediná osoba, má doopravdová přítelkyně (není jen má nej kamarádka je přítelkyně na celý život)

13 pavel pavel | Web | 31. října 2011 v 19:00 | Reagovat

Na lásku je člověk opravdu sám, to za nás nikdo nevezme, abychom přišli k hotovému. :-D

14 JiHei in Natura - Fotografie JiHei in Natura - Fotografie | Web | 2. listopadu 2011 v 19:19 | Reagovat

Velmi pěkný a moudrý článek. Příjemně se mi četl. Tvoje slova nutí k přemýšlení. Píšeš velmi dobře.. :-)

15 bonnie. bonnie. | Web | 2. listopadu 2011 v 19:59 | Reagovat

přečetla jsem si to celé a musím uznat, že jsi velmi sympaticky :-)

16 Sinai Sinai | Web | 2. listopadu 2011 v 20:40 | Reagovat

Ďalší náhodný okoloidúci...:D
Páči sa mi ten článok...hlavne ten cit, aj keď je to len blogu (: Ja by som nevedela niečo takto napísať...musela by som som najprv poriadne zamyslieť nad svojím životom a potom začať čítať poéziu (to by mohlo pomôcť pri vyjadrovaní, nie?) :D  Aj s tou tvojou "bublinou" to vyzerá zaujímavo. Ja by som tam prihodila aj kamarátstvo. Pretože podľa mňa kamarátstvo a priateľstvo sú odlišné pojmy. Teda navonok ani nie ale v hĺbke sa odlišujú (: Kamarátov môžeš mať na každý prst desať, napríklad tých blogových ale priateľov musíš hľadať dlho, kým natrafíš na tých správnych...

17 Alfa vlčica Alfa vlčica | Web | 2. listopadu 2011 v 21:01 | Reagovat

Tú vlastnosť že v novej spoločnosti sa najprv cítiš nesmelý, potom skvelo a nakoniec sa distancuješ-nie si sám, mám rovnaký problém. Buď sa distancujem alebo spravím nejakú blbinu a distancujú sa odo mňa :D

18 Taychi Taychi | Web | 4. listopadu 2011 v 17:04 | Reagovat

Jsem ti zase o malý krůček blíž a já doufám že jednou svoje ,,Miluji tě" nějaké slečně řekneš a ona bude strašně šťastná, protože bude mít takového přítele jako jsi ty :)

19 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 4. listopadu 2011 v 22:18 | Reagovat

[14]: To mě těší. :-)

[15]: Děkuji. :-)

[16]: Přesně tak, definici kamarád - přátel jsi vystihla skvěle.

[17]: Je to děsná vlastnost, a když se distancuje okolí, tak je to dost deprimující. :D

[18]: Jednou snad ano, ale jaká by chtěla tak dlouho hledat tu správnou cestu ve mě, aby se vyznala?

20 Nika Caesaris Nika Caesaris | Web | 4. listopadu 2011 v 22:34 | Reagovat

Dane, četla jsem tenhle článek až teď, jelikož jsem si na něj potřebovala udělat větší množství času, abych měla možnost pochopit aspoň částečně správně každé slovíčko, protože mi to přišlo důležitější.
Dřív jsem tě viděla jako člověka mně velmi sympatického. A teď musím říct, že vzhledem k tomu, jak málo tě znám, mi sympatičtější už snad být nemůžeš. Děkuji ti za tenhle nádherně otevřený svěřující se článek, moc jsem se na něj těšila a příjemně mě překvapil, což se zas tak často nestává. Snad tě budu mít příležitost poznat i naživo.
(Právě z tohohle důvodu se mi nechce komentovat cizí články, vždycky se moc rozepíšu, ale tentokrát mi to fakt nedalo)

21 Taychi Taychi | Web | 5. listopadu 2011 v 14:29 | Reagovat

[19]: Možná dívka s povahou jakou mám já...

22 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 5. listopadu 2011 v 14:56 | Reagovat

[20]: Ani nevíš, jak mě to potěšilo. :-) Jednou se určitě setkáme, ta možnost tady je a já budu rád.

[21]: Takových moc není.

23 Ann~e Ann~e | Web | 5. listopadu 2011 v 20:25 | Reagovat

Ty jsi skutečně člověk zajímavý. Vlastně jsem něco takového čekala :)

To zajisté, to zajisté :D :)

24 Daniel Mucha Daniel Mucha | 11. listopadu 2011 v 22:49 | Reagovat

Po delší době jsem navštívil tuto stránku a přečetl si několik nových článků. Po dočtení tohohle jsem zíral s otevřenou hubou, je to totiž téměř jako bych to psal já.

25 Kirkenitida Kirkenitida | Web | 2. prosince 2011 v 17:54 | Reagovat

Náhodou jsem narazila na internetu na tento článek .. No ,pfff.. Páni! Máš velmi širokou slovní zásobu, kterou umíš skvěle použít ,a i když to je článek o člověku ,kterého vlastně ani neznám ,tak jsem to úplně hltala. Je to velmi inspirativní ,takový člověk se jentak nenajde. Máš můj obdiv ,že jsi tak spokojený(jestli jsem to správně pochopila) :)

26 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 5. prosince 2011 v 23:04 | Reagovat

[25]: Jsem rád, že Ti článek něco dal a že jsi ho četla, i když se neznáme. :-) Áno, takových lidí opravdu moc není, což je škoda a jinak, jsem spokojený za to, co mám, a že by to mohlo být lepší? No, mohlo to být i horší, tak jsem spokojený za to, co mám. :-)

27 Amelie Amelie | Web | 6. prosince 2011 v 11:57 | Reagovat

Moc hezké zamyšlení, je úžasné, jak se umíš zamyslet nad sebou, nad svým životem, nad jeho hodnotami. Klobouk dolů. Krásně píšeš.

28 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 6. prosince 2011 v 20:32 | Reagovat

[27]: Děkuji, to potěší. :-) Jsem rád, že k těmto lidem patřím, ono zamyslet se nad sebou, je velice zásadní věc. :-)

29 dobrý článek dobrý článek | 15. února 2012 v 16:28 | Reagovat

Mě si dostal tou bublinou kolem sebe. Dělám to podobně, filtruju,ale aniž bych chtěla. Jsem přesvědčená o tom, že jen málo lidí mě skutečně zná, protože se také často chovám jinak v jejich společnosti. Někdy byl uvítala být  totálním extrovertem co o sobě vytelí a prozradí a ukáže všechno a všem. To ale nejsem. Svou pravou osobnost ukazuji postupně podle toho, jestli lidé projdou bublinou nebo se jen neškodně odrazí.Musím přiznat, že můj bublinový systém je trochu odlišný Přísně odděluju bubliny rodina a okolí. A musím přiznat, že i když se bavím se spoustu lidma, skutečnou "okolí"bublinou prošli jen tři lidé a jeden má nakročeno,Přesto bych je stejně ještě dokázala seřadit sestupně, co se týče jejich znalosti všech stránek mé osobnosti.

30 Pealia Pealia | Web | 8. března 2012 v 16:07 | Reagovat

Působíš fakt sympaticky a charismaticky, alespoň taková je má představa o Tvé osobě. Píšeš neuvěřitelně poutavě, pěkně skládáš slova dohromady. A tvé fotky jsou velmi zajímavé, máš neskutečně pěkné oči :D

V některých bodech jsem se dokonale poznala. Máš velmi pestrou povahu ;)

31 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 8. března 2012 v 16:31 | Reagovat

[30]: Úúú. to potěší. To je mi lichotivých slov v pár řádcích. :D
Ano, na oči jsem velice hrdý a nejen, že vypadají pěkně, ale i velice dobře vidí, ale to je vám ostatním k ničemu. :-D

Tak vítej mezi lidmi, co jsou mi v mnohém podobní. :-)

32 Ivet Ivet | 16. dubna 2012 v 19:54 | Reagovat

Je až neuvěřitelné, jak dokážeš popsat mnohé povahy, na kterých já bych si vylámala zuby. V mnohých částech jsem si přestala uvědomovat, že celý článek je o tvé osobě a až děsivě častokrát jsem se poznala. Napsal jsi to opravdu poutavě, oči jsem od monitoru až do konce neodtrhla ;-) Je to inspirativní a donutilo mě do se zamyslet (a k tomu ti gratuluji :-D) Opravdu klobouk dolu, protože já bych o sobě nedokázala napsat ani řádku!

33 metztli metztli | Web | 20. dubna 2012 v 17:53 | Reagovat

krásný článek, u kluků mě vždy potěší, když mají cit pro jazyk a to ty máš :) rána jsou vražedná asi pro každého. Osobně mám menší problém s kofeinem- když si dám kafe, jsem brutálně a šíleně nemožná, jak gumídek méďa. Když si kafe nedám, umírám. Trochen dilema :)
No ale zpět k tobě :) napsat článek sám o sobě není vůbec snadné a tys to dokázal, aniž bys sklouzl do egoismu, přílišného vychloubání nebo naopak zhazování se :) klobouk dolů :)

34 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 20. dubna 2012 v 23:33 | Reagovat

[32]: Och, tak to mne vážně těší a jsem rád, že to nebylo zbytečné čtení.. :D

[33]: Děkuji. :-)
Doufám, že hodně lidí o sobě takhle napíší článek. :-)

35 Laisky Laisky | E-mail | 27. dubna 2012 v 17:09 | Reagovat

Hezky píšeš. Dost mi tvá povaha připomíná tvou. Teda alespoň veněčme. A má hezkou fotku, takovou uměleckou .)

36 Romancice33 Romancice33 | E-mail | Web | 27. dubna 2012 v 17:17 | Reagovat

Nádherný článek... upřímně,já bych nedokázala něco takového napsat. Ty máš v tom psaní cit,který mnoho lidí nemá. A dokážeš i city vyjadřovat,říci co máš a nemáš rád a správně to formulovat do vět tak,aby se to čtenářům hezky četlo. Vážně povedeně napsané.
A jinak se mi zdáš jako fajn kluk,který svůj život ''žije'' a ne jen ''přežívá''. :-)

PS: Promiň,že to zní kostrbatě,ale já to lépe napsat nedokážu :-D

37 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 28. dubna 2012 v 0:01 | Reagovat

[35]: Děkuji.

[36]: Och, to se hezky čte. :D

38 Erizabesu Erizabesu | E-mail | Web | 7. května 2012 v 13:30 | Reagovat

nemáš účet na Bravu  ?:-|

39 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 7. května 2012 v 13:39 | Reagovat

[38]: To bych nebyl já, kdyby ne... :D

40 Pavluša Pavluša | 13. května 2012 v 22:14 | Reagovat

ty kluku jeden ušatej :D tohle je překrásný článek a každá holka co si tohle přečte, musí být unešena tvojí povahou a samozřejmě očima :-) Docela by mě zajímalo kolik ti je. Přijde mi, že je ti 15-16 podle fotek, ale pak se zamyslím a kluci v mých letech se přeci nechovají tak vyspěle jako ty!!!jsem z toho článku naprosto hotová :D

41 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 13. května 2012 v 22:28 | Reagovat

[40]: Hlavně těma očima.. :-D
Ale no tak, trošku podceňuješ můj věk.. :D V červnu slavím 18. Hotová? :-D

42 Pavluša Pavluša | 13. května 2012 v 23:33 | Reagovat

ježiš, tak to promiň, ale z oka toho moc o tvém věku nezjistím :D ale přece jenom jsem si říkala že musíš být starší než moji vrstevníci (16) :D jinak by jsi byl bůh na Zemi :D :D teda tím nechci říct že nejsi :D a jinak máš úžasný smysl pro úmění ;-) JO POŘÁD JSEM HOTOVÁ :-D :-D

43 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 13. května 2012 v 23:41 | Reagovat

[42]: Vše je Ti odpuštěno. :D  Jsem ateista, takže Bohem bych nikdy být stejně nemohl. :-D Ou, to rád slyším, teda čtu. :-) Z jednoho článku? :-D

44 Pavluša Pavluša | 13. května 2012 v 23:48 | Reagovat

[43]:ne jenom z jednoho článku, ale četla jsem jich víc ;-). Já taky v nic nevěřím, ale stejně prosím boha, aby mi z nebe snesl kontakt na tebe :D :D a nebo rovnou tebe :D :D

45 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 13. května 2012 v 23:51 | Reagovat

[44]: To mi lichotí.. :-D FB - http://www.facebook.com/daniel.hlousek, ICQ - 398300763.. Vedu i další služby, ale snad stačí. :D

46 Flitsiee Flitsiee | 25. června 2012 v 13:13 | Reagovat

Pěkný blog :-)

47 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 25. června 2012 v 15:15 | Reagovat

[46]: Děkuji. :-)

48 Wiktoria Wiktoria | 25. června 2012 v 21:36 | Reagovat

A pořád nezadaný? ;)

49 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 25. června 2012 v 21:37 | Reagovat

[48]: Áno, pořád nezadaný.. ;-)

50 Kvakva Kvakva | Web | 27. června 2012 v 19:33 | Reagovat

máš rovnaký názor na život a smrť ako ja...konečne dakto kto sa nesnaží pchať kaleráby o posmrtnom raji...

51 Kamila Kamila | 27. června 2012 v 23:04 | Reagovat

Zvláštní článek o zajímavém člověku. Překvapujě mě (velmi příjemně), že v dnešním světě existuje kluk, který doopravdy přemýšlí a ještě má chuť o svých myšlenkách psát. V pár řádcích jsem se sama našla a vyvovaly u mne úsměv na tváři. K blogům jsem si vytvořila před pár lety trochu odpor (přeci jenom,třpytící se blogy 13 letých holčiček v člověku zanechají stopu :-| ) ale do tvého se zanořím.Už jenom kvůli tomu, že se mi líbí styl tévho psaní. Jen tak dál!

52 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 28. června 2012 v 0:12 | Reagovat

[50]: Vítej v klubu, jsem rád, že v tom nejsem sám, protože mé okolí v toto hodně věří.

[51]: Oh, to zahřeje u srdce, potěšilo mne to. :-) Tak směle do prozkoumávání a děkuji.

53 Wiktoria Wiktoria | 4. července 2012 v 15:53 | Reagovat

[49]: Tak to nechápu :D
Pro kluka jako ty, bych udělala cokoliv.

54 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 4. července 2012 v 15:58 | Reagovat

[53]: Hezká to ironie.. :D

55 Tereza Tereza | 10. července 2012 v 8:26 | Reagovat

Krásně napsaný článek.. hodně toho, co jsi napsal se shoduje s mými vlastnostmi a mým životem. Jenže bych to nikdy nedokázala tak dobře napsat. :-)

56 Klára Klára | 10. července 2012 v 8:43 | Reagovat

Skvělé.. ten článek se ti moc povedl.. jsem na tom dost podobně. Téměř ve všem co jsi napsal. Například moje sebevědomí se naprosto shoduje. Taky mé mlčení v novém prostředí, nezapojování se do debat a her i když jsem pozvána. Držím se stranou a pak jsem označována jako - ta namyšlená - . Ale naopak, když se pohybuji v okruhu mých dobrých přátel, které znám už léta, bývám středem pozornosti. Taky už jsem si myslela, že vymřeli normální kluci a zůstali jen bezcharakterní šamponci. Ale tento článek mě přesvědčil o opaku  Moc hezky píšeš. :-)

57 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 10. července 2012 v 16:35 | Reagovat

[56]: Děkuji. :-)
Vidím, že na tom jsme mnozí stejně, ale má to i své výhody - jistota, když člověk sleduje opatrně lidi zpovzdálí.

58 Katalog blogů Katalog blogů | Web | 11. července 2012 v 13:35 | Reagovat

Ahoj, jsem ráda že tě zaujal náš Katalog a rozhodl jsi se přidat sem i svůj blog. Již tam jsi.

Přeji mnoho úspěchů při blogování.

Amaran

59 nějaká Kler nějaká Kler | E-mail | 24. července 2012 v 18:14 | Reagovat

Ahoj, na tvůj blog jsem se dostala prakticky náhodou, přes web krasna.cz kde mě zaujal tvůj článek... Abych pravdu řekla, přijde mi, že jsi asi jediný z těch "blogerů a blogerek" jehož články dávají smysl a nejsou o ničem... A když jsem rozklikla tvůj blog, nestačila jsem se divit... Ještě jsem neviděla kluka, který by psal blog tímto stylem (tím myslím to, že ty články opravdu za něco stojí ;-) ) a měl to v hlavě dobře uspořádané...
Kdyby byli všichni kluci jako ty, bylo by aspoň z čeho vybírat, a ne jako teď, kdy většina kluků jsou buď šampónci, závisláci na PC nebo prázdné hlavy, které umí jen opakovat výroky druhých a zvyšovat si sebevědomí na ostatních...
I já jsem si kdysi psala blog, no tak dávno to ještě není... Ale když čtu tvoje články, přijde mi, že můj blog byl v porovnání s tímto jen stránka "blbých keců puberťačky"... Je to hrozné zjištění!! :-D :-D
Tvůj pohled na život z tohoto článku ne-přímo chápu, každopádně donutilo mě to přemýšlet i nad svým životem, který je stále velmi chaotický a já se stále hledám...
Každopádně, k čemu jsem se chtěla dostat... Doufám že budeš stále tak rozumně a otevřeně psát, protože tvoje články se mi vážně líbí a asi sem budu chodit častěji ;-)
Hodně štěstí do budoucna ;-) :-)

60 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 24. července 2012 v 18:34 | Reagovat

[59]: Nemohu moc soudit, jelikož články na krasna.cz již nějakou dobu nezkoumám a nesleduji, ale i přes to asi na tom něco bude a velice si toho cením, děkuji. :-) Ono je z čeho vybírat, ale intelektuálnější vrstva má poměrně menší výběr a větší nároky. A ruku na srdce, dneska ty vztahy mnohdy nestojí vůbec na zásadách a předpokladech typu - pocit jistoty, porozumění a další aspekty, které by ve vztahu měly být. Ale ještě se zatím dá najít protějšek, který řeknu "Miluji Tě" s opravdovou vážností a řekne to proto, protože se cítí se mnou v bezpečí a je si jistá nějakým vzájemným porozuměním. :-) Ale je to sakra těžké.. Když si to tak vezmeš, blogy se ani nedají porovnávat, takže na ten pocit kašli. :-D No, a ještě jednou Ti děkuji a snad v brzké budoucnosti budeš mít nad sebou jasno, nad tím co chceš a jaká jsi. :-)

61 SilviaLancaster SilviaLancaster | E-mail | Web | 27. srpna 2012 v 6:53 | Reagovat

Following my exploration, millions of persons on our planet get the <a href="http://goodfinance-blog.com/topics/home-loans">home loans</a> at different banks. Thence, there is a good possibility to receive a sba loan in all countries.

62 *wif *wif | E-mail | Web | 17. září 2012 v 22:18 | Reagovat

bubliny nejsou nic jiného než strach, není to nic pěkného, bát se... neboj se...
ego je velmi hloupá špatná věc nebo to je jen spíš jen scestný název pro označení "já". "já" nemá nic společného s egem... to jen tak...
lidé příliš řeší věci kolem sebe a pak jim nezbývá čas pohlédnout do svého nitra, zjistit kdo opravdu jsou, zjistit podstatu a to jim pak přináší smutek...
lásku by jsi měl dávat jen tak, všem... resp. miluj, budeš milován... miluj sám sebe, vše kolem... a pak bude svět krásný...

a ne na každou otázku existuje odpověď, na některé jich prostě není... a možná je to i dobře... některé věci je lepší cítit než je vyjadřovat slovy...

Ps: omlouvám se za případné chyby, mám v sobě rivotril, tak jsem možná trošku mimo =)

63 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 18. září 2012 v 21:35 | Reagovat

[62]: Podle Freuda máš pravdu, ale já to použil jako zažitý výraz pro já. ;-)

No, ono to není lehké. Lidé jsou čím dál více uzavření do sebe, a když se otevřou, zkoumají opravdu kde co, jen aby měli jistotu.

S touto myšlenkou se neztotožňuji - "Milujeme ty, kteří nemilují nás. Milují nás ti, které nemilujeme." S city opatrně, člověk by je neměl plýtvat na kde koho, měl by si držet nějaký odstup a jen ti opravdoví by měli mít to privilegium být milováni, ono to dost bere energie. ;-)

A já myslím, že existuje, jen je někdy tolik variant, že vlastně neexistuje. Nikdo neví, která je ta správná, jelikož si každý stojí za svou pravdou.

64 *wif *wif | E-mail | Web | 18. září 2012 v 22:27 | Reagovat

[63]: no vyvracet ti to nebudu, každého názor... možná si to pochopil i trochu jinak... mě tenhle tvůj pohled přijde naprosto scestný, ale každého věc, třeba pochopíš časem... měj se fajn =)

65 Lucy Lucy | 17. října 2012 v 11:01 | Reagovat

Myslím, že jso velmi zajímavý člověk, i kdyz já mám povahu opacnou, ráda se s lidma přátelím a často věřím i těm kterým bych neměla. Jsem celkem veselá ale i přesto tvůj pohled na svět alespoň trochu chápu. Je těžké zažít zklamání člověkem, kterého jsme považovali za přítele :-(   bohužel to znám. Ale jinak krásný článek, je hezké, když o sobě člověk umí říct nejen to dobré.

66 Nicolette Nicolette | E-mail | 25. října 2012 v 10:32 | Reagovat

Ahoj..

Obvykle se moc do komentářů nevypisuji, ale tohle.. Tohle je vyjímečné a úžasné.. Píšeš velice barvitě a nedá se ti zapřít talent. :) Jsi velice sympatický.. Kéž by bylo takovýhle kluků víc.. Skoro všichni se chovají jen povrchně a mají radost, když tě naštvou nebo tak.. Ale ty jsi podle mě vyjímečný.. Tvoje názory mají něco do sebe a myslím, že se v životě neztratíš. Mě se tady na tvém blogu moc líbí. Je ojedinělý. Všichni dávají na svůj blog jen obrázky, stručné deníky s hrubkami a ty nejlepší nějaké pěkné příběhy. Na tvém blogu si připadám jako v jiném světě. Světě míru, klidu, lásky, porotumění a citu.. Je to tak nevšední, když člověk narazí na někoho jako jsi ty. I když tě neznám, chtěla bych tě poznat lépe. Svět je malý. Možná se někdy sejdeme a já Ti budu moci říct do očí, že jsi kouzelný. :) Vážně vyjímka v tomhle světě, kde každý každého oblafuje nebo podráží. Určitě jsem zajdu častěji. Články máš perfektní, ani kdybych hledala, chyby bych nenašla a nic nezměnila. Zůstaň jaký jsi a neměň se kvůli těm lidem, kteří jen závidí. Vypadáš velice chytře, takže si myslím, že by se to ani nestalo, ale kdyby jo, byla by to škoda. takových lidí není na světě moc. Přeji hodně štěští, hodných lidí kolem tebe a tu pravou, která tě bude brát takového, jaký jsi. Ačkoli nevím o žádné, která by to neudělala. Měj se krásně. Užívej si života.

S láskou Nicolette.

PS: Co já bych za to dala mít tak úžasnej blog.. :D

67 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 25. října 2012 v 21:52 | Reagovat

[65]: Děkuji, jsem rád, že jsi článek přečetla a přemýšlela jsi nad tím, aby jsi popřípadě mohla říci, že jsme odlišní. :-) A taková zklamání... no snad nikdy více. :-)

[66]: V první řadě mi lichotí ... no hodně výše zmíněných věcí a za druhé jsem velice rád, že jsi měla vůbec tu tendenci napsat. :-) A měním se, ale doufám že tím lepším směrem, alespoň proto se měním. Vážím si toho, co jsi napsala... a také Ti přeji hodně štěstí a snad ten svět bude opravdu malý. :-D

68 Issabel Issabel | 3. prosince 2012 v 10:52 | Reagovat

ahoj,
po přečtení článku musím konstatovat že jsme opravdu hodně odlišní lidé. Přesto mě však tvůj článek velice zaujal, už proto, že jsem se mnohokrát v životě nesetkala s člověkem jako jsi ty. Moc se mi líbí tvé články a zdá se, že v zájmu o různá zajímavá témata jsme si podobní.
Přeji ti, aby jsi byl se sebou více spokojený, a aby jsi stále pokračoval v tomto úžasném blogu ;-)

69 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 10. prosince 2012 v 16:19 | Reagovat

[68]: Potěšilo mne to, děkuji. :-) Je zajímavé a jsem rád, že se najdou tací, kteří mají podobné zájmy. :-)

70 gyxysska gyxysska | Web | 3. ledna 2013 v 3:12 | Reagovat

Máš skvělej blog, ráda na něj chodím. :)

71 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 6. ledna 2013 v 19:14 | Reagovat

[70]: Děkuji, to zahřeje u srdce. :-)

72 silentday silentday | Web | 13. ledna 2013 v 20:14 | Reagovat

Opravdu úžasné, jsem moc ráda, že jsem zrovna na tebe narazila... Skvělé články! :)
Možná si tě časem přidám do oblíbených.

73 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 13. ledna 2013 v 20:25 | Reagovat

[72]: Velice děkuji, vážně to potěší a budu opravdu rád. :-)

74 :) :) | 16. ledna 2013 v 0:17 | Reagovat

Jsi dokonalý :)

75 Koralína Koralína | Web | 3. března 2013 v 10:11 | Reagovat

Docela by mě zajímalo, co jsi za znamení... Tipovala bych to na váhy nebo ryby. Ale kdoví, třeba se pletu.

Když jsem si článek četla, dost často jsem si připadala, jako bych se dívala do zrcadla. Jdu si přečíst i další  tvoje články, jsem docela zvědavá :) A určitě tady nejsem naposledy ;)

76 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 3. března 2013 v 10:19 | Reagovat

[75]: No, těsně vedle, blíženec. :-D

To mne těší, tak doufám, že se Ti tu bude líbit. :-)

77 Ewelyn Dark de Brox Ewelyn Dark de Brox | Web | 15. dubna 2013 v 8:22 | Reagovat

Danieli,

na tento blog som narazila iba nedávno, ale musím uznať, že ma okamžite zaujal. Tvoje články sa mi veľmi dobre čítajú, možno hlavne preto, že som osobne hodne cez psychológiu. Pri tvojom popise seba samého som sa musela stále pousmievať. Stále lepšie byť komplikovaným človekom ako plytkým. Nemusíš mať zmysel života preto, aby si si ho užíval naplno a čo sa týka bubliny, buď si istý, že sú i horšie prípady. Sú osoby, ktoré v bubline majú iba jedného priateľa, alebo nemajú priateľov vôbec. I to sa stáva. A láska? Tá raz príde či chceme, alebo nie. Len jej to občas trvá i desiatky rokov, kým si na svojom zozname prečíta naše meno a vydá sa k nám.
Možno by som v niektorých tvojich odstavcoch pár charakteristík napísala trochu inak, ale plne ťa chápem. Úprimne, chápem i oveľa stratenejšie existencie, ale bude to asi tým, že na to mám akýsi talent. Ľudia si často myslia, že sú vo svojich chybách a problémoch sami, ale opak býva pravdou. I keď je každý z nás jedinečnou bytosťou, stále tu bude niečo, čo ľudí spája dokopy a najčastejšie to práve bývajú strasti, problémy, ale i radosti a lásky.
Cynizmus si uchovaj, je to najlepšia cesta ako si zachovať v tomto svete zdravý rozum a hlavne: Don´t worry, be happy. :)

Ewelyn

78 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 22. dubna 2013 v 23:03 | Reagovat

[77]:
Ahoj,
v první řadě jsem rád, že navštěvuješ můj blog a ráda čteš mé články, nic tak člověka nemotivuje, jako takoví čtenáři. :-)
Od napsání článku uběhla spousta času, jsem po jednom pěkném vztahu, definitivně jsem u sebe objevil, že na věci, leč někdy skrytě, pohlížím s více optimistickým nadhledem a stále se nějak měním, ale to asi každý. Jen někdy člověk má takové ty chvíle, kdy si říká, že ani raději nikomu nic neřekne, protože by mu stejně nerozuměli a možná jej měli i za nepochopeného blázna.
A cynismus nikdy nezmizí, to je ta nejhlouběji zakořeněná vlastnost, která se obvykle projevuje i v nejlepším přátelství, nebo ve vztahu. Na jednu stranu, právě cynismus způsobuje ony výše zmíněné stavy osamocení, kdy sice můžeme být s druhým, ale stejně se cítíme tak nějak sami na to, co zrovna prožíváme, u mne to není jinak. Ale vážím si toho, že většina zůstane a vidí spíše výhody kamarádství, než problémy cynismu.

79 Interbulo Interbulo | E-mail | 8. srpna 2013 v 13:54 | Reagovat

Výborne chlapček! Myslí Ti to, vieš zaujať a nie Si namyslený! Takto v živote pokračuj a  život Ti to vráti nespočetne krát! :-)

80 Nikki Nikki | E-mail | 31. srpna 2013 v 15:09 | Reagovat

Tebe si pamatuju z Brava, nebo bravo girl :D jinak zajímavé články :)

81 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 3. září 2013 v 22:51 | Reagovat

[79]: Děkuji, jsem rád, že sis to přečetl a takhle nad tím zapřemýšlel. :-) Budu doufat. :-)

[80]: Áno, jednu dobu jsem tam chodil trápit méně duševně vyspělé, kteří se angažovali v hlubokomyslných blbostech. :-D Děkuji. :-)

82 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 22. listopadu 2013 v 11:57 | Reagovat

Narcis. 3:)
( Hehehe. :D )

83 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 22. listopadu 2013 v 18:07 | Reagovat

[82]: Jenom trošičku, opravdu jenom malinký. :-D

84 Teu Teu | E-mail | Web | 30. ledna 2014 v 21:33 | Reagovat

Já nevím co napsat ..teda vím,jen nevím kde začít..tenhle článek tak jako otázka o lásce mě neskutečně moc zaujalo a musela jsem to přečíst prostě až do konce..za každou cenu!Chápu proč se uzavíráš do sebe a nevěříš lidem dokud k nim nenajdeš svou cestu.Taky bych měla ráda takový postoj,kdyby to šlo.Já jsem bohužel ta ..naivka" která,když někoho potká a začnu s ním trávit více času,začnu mu věřit a když vím že má s něčím problém a trápí se,okamžitě mu musím pomoct,jakkoliv to jenom jde.Přesně jsou kamarádi a opravdoví přátelé,kteří jsou tu s tebou,když to nejvíc potřebuješ a nejmín od nich čekáš :) Tohle mě naučila největší zrada a zklamání od nejlepší přítelkyně,která dala přednost svý zamilovanosti před přátelstvím mezi námi a jelikož já jsem ta,která je už 4 roky sama,protože si neumím nikoho najít,ano přiznám to,vím proč jsem nebo spíš vypadám tak jak vypadám,snažím se změnit a chci se změnit,bylo mi to vyčteno tolika lidí,jak jsem sobecká,upínám se na lidi a nedokážu pochopit,že pro ně je přednější být se svou láskou.Není to pravda,já to vždy chápala a akceptovala,jen jsem taková,že když přestala mít na mě věčně čas a vymlouvala se,řekla jsem narovinu co cítím a to bylo špatně.To je vždy u mě špatně.Dám najevo svý pocity,svuj strach nebo smutek a hned je to použito proti mě.Teď jsem šťastná,že mám své opravdové přátelé,kteří mě podrželi a dali mi po několika týdnech opět důvod k životu a mý největší prioritě a to hudba a koncerty.Protože jen tam můžu být ,,svá" ..Hudbou a články,které píšu tady na svým blogu,vyjadřuju taky své pocity,myšlenky a zážitky :) Přeju ti,aby jsi dál šel za svým snem a životem a byl šťastný se svou láskou a neměl důvod ji ztratit,ale udržet si ji jak se říká,na celý život :) Pokud se ti bude chtít věnovat svůj čas pro mně a najedeš na muj blog a na mé články,bude mi to obrovskou ctí a budu vážně překvapená,protože po tvých článcích se s těma mýma můžu jít tak zahrabat..A jsem tam kde vždycky,zase si v ničem nevěřím,vážně je to ten pravý důvod proč nemuzu potkat své štěstí v lásce?..No každopádně na konec hodně štěstí a budu dál číst Tvý články,protože jsou úžasně zajímavé a napínavé :)

85 beastling beastling | Web | 18. června 2015 v 23:41 | Reagovat

pujcit 5000 bez dokazovani 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama