Je štěstí mýtus?

26. prosince 2011 v 16:44 | Daniel Hloušek |  Články

Je štěstí mýtus?


V každé epoše se našli lidé, kteří přemýšleli nad smyslem života a na jeho ovlivnitelnost. Naše každodenní jednání bereme jako samozřejmost, avšak rozhodujeme se sami? Co ovlivňuje naše rozhodování a do jaké míry ovlivňujeme svými rozhodnutími jiné? Můžou existovat lidé, co mají štěstí?

Jak těžký máte život?


Dva Britští filosofové, kteří žili v 18. Století, Jeremy Bentham a John Locke, přišli s myšlenkou, že štěstí je přímo úměrné k našim zkušenostem. Přesněji řečeno jejich společný názor se opíral o šťastné prožitky. Bentham dokonce zastával názor, že štěstí je měřitelný faktor, který se může měřit podobnou metodikou, jako například IQ. Chování jedince je charakterizováno sobectvím. Podvědomě každý jednáme jen pro své dobro a tak, abychom se zbavovali strastí a dávali prostor pro štěstí.

První dáma USA Martha Washingtonová před více, než 200 lety přišla s myšlenkou, že většina našeho štěstí závisí na dispozicích, nikoli na okolnostech. Tato myšlenka rozdělila společnost lidí zajímající se o tuto problematiku na dvě hlavní skupiny. Jedni zastávají názor, že štěstí závisí na našich dispozicích a logicky druhá skupina zastává názor, že záleží zejména na okolnostech. Nebereme-li v potaz, že štěstí nemusí existovat, tak život dle těchto dvou skupin má jistou předurčenost, která závisí na vlivech, které můžeme jen z části ovlivňovat. Máte-li těžký život, pak je vaše štěstí na tom stejně.

Když štěstí nemůžeme ovlivnit


Je-li tvrzení, že štěstí závisí na dispozicích správné, tak toto štěstí nemůžeme nijak ovlivňovat, nebo alespoň ho nemůžeme ovlivňovat v užitečné míře. Lidská povaha předurčuje jisté pravděpodobnosti a procentuálně se dají i vyčíslit. Existují studie zabývající se pravděpodobnostmi konců mezi různými lidmi odlišných kultur. Příkladem je sociální studie, jak často a při jakých podmínek poděkujeme, aniž by to druhá strana vědomě požadovala. Tyto studie přinesly zajímavé výsledky, které dávají za pravdu štěstí. V uvozovkách šťastnější národy více děkují, ale s mírou v situacích, kdy je toto zdvořilostní gesto očekáváno. Naopak národy, které děkují málo, nebo v nesprávnou chvíli, kdy se gesto vytrácí, mají větší smůlu. Mnozí si teď říkáte, že tento faktor se dá ovlivnit, avšak naše štěstí nespočívá jen v děkování!

Povaha nás směruje. Melancholik pravděpodobněji dosáhne vyšších postů za delší dobu, ale u své práce vytrvá pravděpodobněji delší dobu, nehledě na fakt, že tito lidé častěji propadají depresím, které se vyrovnávají se stereotypem. Naopak cholerici mají často poměrně brzy dobré postavení, avšak roky se nemusí nic změnit. Naopak sangvinici začínají stejně jako melancholici od píky a postupně stoupají mnohdy, až na samotný vrchol. Avšak jejich povaha předurčuje, že budou dělat více vážných chyb, které mohou vést k vyhození. Flegmatická část populace to má možná statisticky nejlepší. Je jim dána možnost, ovládat své pracovní schopnosti.

Melancholik vidí více do lidí, je citlivější a má tendenci si podmaňovat své okolí. Z hlediska štěstí je u melancholiků pravděpodobnější, že dosáhnou štěstí v sociálním zaměření. U choleriků je více pravděpodobné, že dosáhnou opravdových přátel a autoritu ve velké společnosti. Sangvinik snáze dosáhne a bude směrovat k penězům a k zábavnému životu. Jednoduše řečeno se jedná zejména o genetické predispozice. S čím se narodíme a jak budeme vychováni, tak nás tyto faktory budou směrovat a je to hlavní důkaz toho, že štěstí a chování závisí na dispozicích, nikoli na okolnostech.

Rebelové rádi ovlivňují štěstí


Po celém světě se provedla studie, zabývající se momentálním štěstím. Hlavním cílem se stali výherci v loteriích. Bylo zjištěno, že většina výherců pociťovala štěstí, ale do dvou měsíců toto štěstí kleslo na normální každodenní pocit a jednání. U žen to dokonce bylo rychlejší a muži naopak necítili tak silně počáteční štěstí a radost z výhry. Tato studie, ale poukazuje na samotný fakt, že štěstí je ovlivněno okolnostmi, nikoli dispozicemi. Tato skupina lidí šikovně poukazuje na fakt, že naše povaha nám samovolně nemění život, jelikož to závisí na okolnostech. Koupíte-li si auto, budete více stíhat a tím pádem prožívat více zážitků, které často nesou nějaké okolnosti. Rozhodnutí jezdit výtahem má v této teorii nějaké opodstatnění. Vybere-li si člověk možnost chodit po schodech, ztrácí možnost setkávat se s lidmi, které může znát, ale naopak dělá něco pro své zdraví. V možnosti, kde figuruje v hlavní roli výtah, hraje velikou roli společnost a v druhé možnosti, kde hrají velikou roli schody, záleží na vědomí, že děláme něco pro sebe. Průměrně lidé co chodí po schodech, jsou více uvědomělí, než lidé, co jezdí výtahem. Avšak tyto skutečnosti spíše ovlivňují krátkodobé štěstí.

Tuto teorii také podporuje skutečnost, že když se nám něco podaří, v ten okamžik přichází něco podobného i u jiných zážitků. Momentální štěstí mění naše priority a obavy, které nás jindy brzdí. Určitě to znáte. Něco se vám vydaří, máte z toho radost a v ten moment jste více aktivní a méně se obáváte. Avšak to je krátkodobé štěstí, které závisí na okolních vlivech, které ho živí více, než dlouhodobé štěstí. Vědci zkoumali souvislost štěstí s penězi a zjistili, že peníze se štěstím moc nesouvisejí. Byl proveden průzkum mezi nejbohatšími lidi a mezi lidmi, kteří žijí střídmě a mají průměrný plat. Jak tomu bývá, lidé s průměrným platem mají větší index štěstí. Údajně je to způsobeno skutečností, která koresponduje s rozvahou. Lidé, co mají méně peněz, pravděpodobněji zažijí více negativních zážitků a jsou, více straní a uvědomělí.

Člověk si příjemných věcí užívá, protože je šťastný


Neexistuje jasný závěr, ale je na každém z nás, čemu budeme věřit. Velice uznávaným závěrem je myšlenka, která si pohrává s dlouhodobým neměnným štěstím, které závisí jen na naší povaze. Smrt někoho blízkého nás může zasáhnout do takové míry, že naše štěstí trvale mírně poklesne. Na druhou stranu je naše štěstí určeno s našich predispozic a ať chceme, nebo nechceme, tímto je naše jednání a tím pádem naše míra štěstí předurčena. Na závěr bychom si ještě měli ujasnit samotný pojem štěstí. Štěstí závisí na dispozici i na okolních vlivech. Štěstí je pocit, který nás někam směřuje, jelikož mění priority a pozměňuje hranice zábran. Stručně shrnuto, existují lidé s větší pravděpodobností, že zažijí něco krásného a pak lidé, kteří mají dispozice k negativním situacím. Jedno je jisté, štěstí není vše a v jistých situacích funguje u všech stejně. A co si myslíte vy?
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Existuje štěstí?

Ano.
Ne.

Komentáře

1 Sach* Sach* | Web | 26. prosince 2011 v 17:26 | Reagovat

Nevím, pořád nevím, co si mám pod pojmem štěstí představit. To, že se mi něco podaří? Já nevim. Určitě to má někdo dané více, někdo méně. Ale podle mě je to jen na nás a na drobnejch náhodách.:)

2 m. m. | Web | 26. prosince 2011 v 17:56 | Reagovat

Štěstí samo o sobě není mýtus. Je ale mýtus, když si lidi myslí, že něco takového může být trvalé. Nic není trvalé, tím spíš štěstí. Jakmile si tohle člověk uvědomí a přestane hledat trvalost, pak teprve může být opravdu šťastný.

3 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 26. prosince 2011 v 23:53 | Reagovat

[1]: Řekněme, že štěstí je stav. Buď máme štěstí - pozměněný stav v lepší stav, nebo nemáme štěstí - naše klasické chování. Tak bylo štěstí chápáno. :-)

4 Dark Knight Dark Knight | Web | 27. prosince 2011 v 17:17 | Reagovat

Podle mě je to psychologický problém. Když někdo opravdu věří na štěstí, tak dokáže cokoliv a když ne, tak se mu nic nepovede. Vše je to o tom co si myslíme :)

5 Dark Knight Dark Knight | 27. prosince 2011 v 17:20 | Reagovat

Štěstí je podle mě jenom placebo ;-)

6 clerexe clerexe | Web | 28. prosince 2011 v 18:17 | Reagovat

každý je svého štěstí strůjcem, všechno je to v hlavě ..^^

7 Tramvajka Tramvajka | Web | 29. prosince 2011 v 23:19 | Reagovat

Myslím si, že pokud je štěstí jakási stav naší mysli, tak ho určitě můžeme ovlivnit. Pokud se třeba někdo narodí rodičům milionářům, tak toho za život třeba hodně zažije, bude více cestovat, ale je zase na to více zvyklý a takové prázdniny na ostrově už pro něho budou skoro rutinou. Ale když si někdo z rodiny s průměrným platem jednou za dva roky vyrazí do Itálie k moři, tak je to pro něj něco nevšedního. Nevím, jestli jsem to správně pochopila, ale štěstí se prožívá, no ne? :-)

8 Goody Goody | 8. ledna 2012 v 14:07 | Reagovat

Život, je podle mne založený na střídání štěstí a smůly, tak jako se střídá den a noc a tak dál... Na světě NEEXISTUJE jediný člověk, který by někdy neprožil štěstí. Bohužel, někteří jej mají víc a někteří méně. :-)

9 KatyRZ KatyRZ | Web | 12. ledna 2012 v 21:55 | Reagovat

Myslím si, že míru štěstí hodně ovlivnuje náš přístup k němu a k životu. Člověk, který si dokáže vážit dobrých věcí a radovat se z nich je ten štastnější.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama