Rozhodnutí je jedna výhra, nebo mnoho špatných chyb

18. února 2012 v 11:49 | Daniel Hloušek |  Články

Rozhodnutí je jedna výhra, nebo mnoho špatných chyb

Dennodenně se setkáváme s myšlenkou: "Co by se stalo, kdyby.." Síla okamžiku nás mnohdy utlumuje v uvědomění, jak důležité je naše rozhodnutí a jaké bude mít následky. Co ovlivňuje naše rozhodování?

Bolestivé rozhodnutí

Ne nadarmo se říká, že rozhodování bolí. Někdy bolí již při rozhodování, někdy, až po špatném rozhodnutí. Rozhodování se dělí na dvě složky, které tento proces řídí a často mohou za špatná rozhodnutí. Představte si situaci, kdy vám bude nabídnuta výhodná práce, veliký plat, skvělé prostory a dobrá pracovní náplň. První složka v rozhodování tuto možnost přijímá, je to pro vás v tomto směru velice výhodná nabídka, která se možná ani neodmítá. Jenže je tu i druhá složka, a to pocitová. Zatímco po materiální stránce jste si jistí, tak po pocitové tomu tak nemusí být. Jedna věc, je mít dobrý plat, ale druhou věcí je, že s těmi lidmi musíte pracovat, musíte se celkově cítit dobře. Byl šéf při pohovoru arogantní? Posléze se nám ztěžuje rozhodování a mnozí lidé dokonce mají jen tu materiální složku. Proto je někdo náchylnější na špatné rozhodování.
Budeme-li vycházet z práce amerického psychologa Barryho Schwartze, tak naše rozhodování je ovlivňováno iluzemi jiných. Například u elektroniky, čas koresponduje s cenou a s funkcemi. Vývoj elektroniky je velice rychlý, ale na trh se nové možnosti dostávají poněkud pomaleji a to jen proto, aby se trh stabilně udržoval na výnosné hladině a aby jednotlivé firmy nadále vydělávaly. Psychologie hraje velikou roli a bylo zjištěno, že nezáleží na konečných alternativách, ale na iluzi. Je jedno, zdali supermarket má plné regály s menším výběrem, nebo plné regály s velikým výběrem produktů. V konečném výsledku je dokonce větší výběr spíše na škodu a toho využívají obchodníci. Přijdete do obchodu a nevíte, jaký produkt v jisté oblasti, je nejlepší. Máte možnost se s někým poradit a tady nastává veliká subjektivita a ovlivnitelnost. Víceméně za nás vyberou jiní a mnohdy tak, abychom si koupili zbytečně něco nad cenou.
Každým dnem porovnáváme, co je lepší a co horší. Efekt přihlížejícího je psychologický pojem, který poukazuje na přímou úměru - čím více přihlížejících v nebezpečné situaci, tím více budou mít jedinci v dané situaci pasivní přístup. Tento efekt se mnohdy uvádí na automobilových nehodách. Auto narazí a shodou okolností bude na místě mnoho lidí. Většina z nich si bude myslet, že již někdo zavolal záchranku a postará se o to, aby lidé uvnitř auta přežili. Jenže tento efekt paradoxně zabraňuje k nějaké pomoci. Na podobném principu pracuje i jednodušší rozhodování. Jinak řečeno, někdy se necháme strhnout davem. Někdy nepřímo naše rozhodování přenecháme na jiných, jelikož sami si nejsme jistí, co je správné, a co ne.

Optimální výsledek, nebo optimální řešení?

R.G.Baker zkoumal apetenci. Baker provedl experiment, kde několik chlapců se mělo rozhodnout, mezi několika nápoji, který je pro ně nejatraktivnější. Experiment poukázal na fakt, že čím menší rozdíly v atraktivnosti jsou, tím je rozhodování delší. Naopak, jsou-li subjekty atraktivností od sebe dál a každý subjekt je značně odlišný a originální, tak rozhodování trvá kratší chvíli. Na emocionální složku poukazuje averzní rozhodování. Máme zaplatit pokutu, nebo jít do vězení? Naše rozhodování se často řídí konečným optimálním výsledkem, nebo spíše vizí optimálního výsledku. Snažíme se dosáhnout toho, co chceme. Z toho vyplývá, že naše počínání se řídí dle aktuálních okolností a potřeb. Naše rozhodování je založeno na počtu logických možností, které jsou ovšem podepřeny motivací a důsledky. Při rozhodování se ptáme, jaký užitek z konečného rozhodnutí budeme mít, jak na to zareaguje okolí a zdali nebudeme muset to samé rozhodnutí někdy v budoucnu opět podstoupit. Snažíme se dosáhnout optimálního řešení, ale i výsledku a to se mnohdy neslučuje. Tento fakt je častým viníkem špatných rozhodnutí. Buď se rozhodujeme příliš dlouho, nebo se rozhodneme špatně.

Rozhodování má vždy následky

Ve filosofii se mluví o nerozhodnutí - Buridanův osel. Někdy se bojíme rozhodnout se, jelikož nám připadá vše stejné. Buridanův osel poukazuje na fakt, že někdy promrháme příležitost jen kvůli naší neschopnosti se vyrovnat s počtem variant. Hladový osel měl od sebe ve stejné vzdálenosti po obou stranách otýpku slámy. Jelikož pro něj obě možnosti byly naprosto stejné, nedokázal se rozhodnout a zemřel hlady. I nerozhodnutí je rozhodnutí. Rozhodování se samozřejmě liší od závažnosti. Jistě se budeme rozhodovat jinak, když budeme vybírat ovoce a jinak nad svatbou. Jsou rozhodnutí, kde následky budou vždy negativní. Budete-li v hořící budově a jediným východiskem je, nechat se upálit, nebo skočit, většina lidí vybere druhou možnost, jelikož doufají, že pád přežijí. Rozhodování je těžké, protože vědomí, o co můžeme přijít, je příliš tíživé.
Představte si, že jste na opuštěném ostrově a máte mobil, ale baterka vám dovolí zavolat již jen jednomu člověku. Bude to někdo blízký, kterému řeknete, jak moc ho máte rádi, nebo zavoláte někomu, kdo by vám mohl pomoci, i když to není vůbec jisté? Vědomí, že kdybychom zemřeli a nezanechali po sobě tu jistotu, že jsme někoho měli rádi je stejně tak tíživá, jako otázka: "Byla tu možnost, že by mě mohli zachránit?" Ať se rozhodneme jakkoliv, vždy to má nějaký následek, i nerozhodnutí je rozhodnutí, které většinou končí špatně, nebo nás nikam neposune. Je přirozené, že zkoumáme, jaká by byla druhá možnost, je přirozené dělat chyby, je přirozené žít a ne přežívat způsobem nerozhodování a pasivity. Jak jste na tom vy s rozhodováním?
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Jak často přemýšlíte nad tím, jak by to dopadlo, kdybyste vybrali jinou možnost?

Často.
Jednou za čas.
Moc nad tím nepřemýšlím.

Komentáře

1 *.* Lucc *.* *.* Lucc *.* | Web | 18. února 2012 v 12:26 | Reagovat

máš hezký blog

2 groupgame groupgame | Web | 18. února 2012 v 12:32 | Reagovat

super článek a hezkej blog

(nechcete se zúčastnit naší první soutěže?
http://groupgame.blog.cz/1202/soutez-poznavani-her-xc )

3 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 18. února 2012 v 12:48 | Reagovat

Dane zrovna's mi sebral stejný nápad na téma týdne. :D Vlastně pořád přemýšlím, jestli jsem si dobře vybrala střední - uměleckou. Přijatá jsem, jsem ráda, ale mě to vždycky tahalo k jiným věcem, než k umění jakožto profesi. Na jednu stranu se naučím pořádně kreslit, můj obor mi jako ženské nebude na škodu, ale život mi nabere úplně jiný směr, než jsem vždycky snila...

4 Raven Raven | Web | 18. února 2012 v 21:31 | Reagovat

Výborný článek. Ani jsem si nemyslela, že se něco takového v blogových vodách vyskytuje. Koukala jsem na to jako na obrovskou oliheň (špatné přirovnání, prostě jsem zírala), že někdo ještě používá citace (a není to citace Johna Lennona o motýlech). Jsem nadšená.
Dost lichotek, zpátky k rozhodování!

Myslím, že nejhorší rozhodnutí je mezi rozhodnutím a nerozhodnutím se. Mám za to, že když se člověk rozhodne se rozhodnout, má už na půl vyhráno. Nějak vnímám (i srze své chování), že dnešní společnost je stižena hroznou leností (alespoň ta Euroamerická) a že jsem čím dál tím línější byť jenom přemýšlet a rozhodovat se. Což je dle mého zásadní problém. A nebo není? Spíš je. I když... to bych se musela rozhodnout...

5 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 18. února 2012 v 23:53 | Reagovat

[3]: Nakonec většinou člověk skončí naprosto na jiných místech, než čekal, ber to tak. :D

[4]:Úúú, děkuji, jsem velice rád, že to tak vidíš. :-)
Ono je těžké žít s představou, že jsme zodpovědní za své rozhodování. Mnozí jenom neví a jiní se zase bojí. Většina je ale spíše líná se podívat více do detailu a podstaty situace. :-)

6 pavel pavel | Web | 21. února 2012 v 16:37 | Reagovat

Asi nejlépe, pokud to nespěchá, se nerozhodovat a okolnosti to udělají za nás. :-D

7 i-toni i-toni | Web | 22. února 2012 v 17:22 | Reagovat

Nadherný blog ♥

8 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 22. února 2012 v 17:25 | Reagovat

[7]: :-) Děkuji.

9 Janie <3 Janie <3 | Web | 26. února 2012 v 16:31 | Reagovat

Snad tě to přejde protože je to strašná bolest :D ;)

10 Gabi Gabi | Web | 26. února 2012 v 19:47 | Reagovat

Ta věc s tou autonehodou a velkým množstvím přihlížejících mě velice zaujala.

11 DolceVita DolceVita | Web | 28. února 2012 v 11:02 | Reagovat

Jsou situace, kdy je důležité spolehnout se víc na naše instinkty a intuice a udělat něco zdánlivě nerozumného, ale nejčastěji se spoléhám na jednu zásadu,a to:

"Každá chyba kterou v životě uděláme by měla být nová!"

I chyby nás mohou někam posouvat a formují naši zkušenost :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama