Hloupneme?

7. března 2012 v 18:00 | Daniel Hloušek |  Články

Hloupneme?


Jedinci, společnosti, dokonce i kultury v každé době jistým směrem degenerují. Aktuální otázkou je, zdali lidská populace hloupne a jaké jsou příčiny. Co je pravdy na tom, že hlupáků je stále víc?

Může za to kultura?


Vědecké studie Davida Gearyho a Drewa Baileyho poukazují na fakt, že velikost lidského mozku se odvíjí od místa, kde jedinec bydlí. Jinak řečeno, člověk bydlící v méně osídleném místě, má větší mozek. Naopak, jedinci bydlící na hustě osídlených místech, mají menší mozek. Vysvětlením je, že pro přežití v hustěji obydlených místech, nepotřebujeme vynakládat tolik sil pro své přežití. Avšak, neplatí tu známá mylná myšlenka a úměra, že čím větší mozek, tím je jedinec inteligentnější. Proto lidé, co bydleli v dávných dobách na vesnicích, nebyli chytřejší, než lidé z měst. Ba právě naopak. Lidé z měst měli méně práce a více času na kulturní vyžití. Společnost ve městech měla svůj systém, který členil lidi na specializované zaměření. Někdo byl inženýrem, jiný úředníkem, podle toho, jak ten jedinec tuto práci zvládal. Na venkově většinou místa, jako úředník, inženýr a další podobné práce, nevyskytovala. Nebylo potřeba nějakého speciálního členění, každý dělal to, co mu šlo nejlépe, nebo k čemu byl rodem a postavením ve společnosti předurčen. V dávných dobách menší počet obyvatel na vesnicích nesl jeden fakt, většina musela pracovat v průměru déle, než lidé ve městech. Vžijte se do situace dávného vesničana, který od rána do večera pracoval, přišel domů a neměl chuť již nic dělat. Představa, že by navštívil město pro kulturní vyžití, je jen okrajová a opravdu v té době celkem nepředstavitelná.

Jistě jednou za čas mnozí navštívili divadlo, avšak jde o celkové prostředí, ve kterém lidé žijí. Dříve se psychologové domnívali, že IQ národů je víceméně stejný a výrazněji se neliší od ostatních národů. V posledních letech průzkumy inteligence po celém světě, ale tuto myšlenku vyvrátily. Inteligence se přirozeně odvíjí od kultury a místa. V zeměpisných šířkách, kde je více slunečních dnů, je dostatek potravy a tak lidé nemají potřebu nad tímto dlouze přemýšlet. Zatímco lidé v severnějších zemích měli problémy se zimou a méně častá úroda donutila lidi myslet na budoucnost. Ti, co se nedokázali adaptovat, přirozeně zemřeli. Logicky se společnost stala v těchto zemích inteligentnější. Čím více má jedince volného času, tím více nad sebou může přemýšlet a může studovat. Země, ve kterých fungoval systém, méně bystří pracují a ti chytřejší studují a začleňují se mezi intelektuální část populace, byly logicky na vyšší úrovni.

Přirozená debilita, nepřirozené hloupnutí


Vědci varují, že nepřirozeně hloupneme kvůli emisím a smogu, který poškozuje neurony. Upravené fosilní paliva mají na svědomí nebezpečné rychlejší stárnutí a následně i hloupnutí. Byl proveden experiment na myších, které byly vystaveny nadměrnému množství emisí z automobilů. Výsledky ukázaly, že tyto myši vykazovaly podobné změny v mozku, jako u lidí trpící Alzheimerovou chorobou. Zatímco ještě na začátku 20. století se Alzheimer podle vědeckých předpokladů téměř nevyskytoval, tak dnes rapidně roste počet lidí trpících touto nemocí. Ve věku okolo 65 let, trpí touto nemocí, každý 20 člověk a každý pátý nad 85 let.

S příchodem internetu přišel i informační boom. Jednotlivé informace jsou více dostupné a není třeba složitě hledat v knihách jednu informaci. Paradoxně právě tento přístup může částečně za hloupnutí. V knize většinou pročítáme delší pasáže, abychom informaci našli, a lépe si jí zapamatujeme, dáváme ji větší prioritu, jelikož nad jejím hledáním jsme strávili delší čas. Zatímco na internetu se k jednotlivé informaci dostáváme snáz a většinou narazíme rychle na holou informaci. Nepotřebujeme se zabývat tím ostatním, co se kolem oné informace vyskytuje. Nadále jde o prestižnost, která na internetu není tak výrazná, jako u knih. Autor či autoři, kteří psali knihu, se snažili podle toho, komu je určená, psát složitějším jazykem. Lidi při čtení těchto publikací nutilo, aby si zjistili, co znamenají pojmy, kterým nerozumí. Na internetu se psaný jazyk zjednodušuje, a nastává situace, kdy se učíme jenom informace, které momentálně potřebujeme a hledáme. Díky internetu rychleji třídíme informace, jsme schopnější i jednotlivou informaci najít, dokonce si jí zapamatujeme, ale jelikož se nedokážeme plně koncentrovat na celek, ale jen na jednotlivou myšlenku, tak tyto informace posouváme dál, k těm nepotřebným, na které si jen tak nevzpomeneme. Výzkumy poukazují na fakt, že člověk dokáže souvisle číst a soustředit se, jen na dvě stránky online textu. Gunter Kuvert říká, že lidé při čtení knih se vžívají do textu a představují si slova, jako obrázky. Scénu si lépe zapamatujeme po stránce toho, co jsme viděli, nikoliv co jsme slyšeli. Toto dokazuje jednoduchý experiment, který ukázal, že mozek i samotná písmenka vidí, jako obrázek a slova jako prioritní obrázek. Budete-li rychle číst, tak u některých slov, u kterých bude chybět písmenko, nevědomě přečtete jako nejpodobnější slovo, se kterým se často setkáváme.

Lidé do nedávna byli pořád stejně chytří


Lidé ve středověku byli údajně stejně chytří, jako lidé dnes. Chyběly jim vymoženosti, jaké máme my v dnešní době. Princip je stejný, ve středověku mořeplavec využíval složitějších metod k zorientování, kde se právě nachází. Dnešní člověk si vystačí s GPS. Princip je, ale stejný - potřebu zjistit polohu. Jde o tu tendenci něco potřebovat a na něco přijít. V tomto ohledu se výrazně neodlišujeme od lidí, co žili ve středověku. Lidé se vždy potřebovali někam dostat, vždy se snažili zkoumat své okolí, fyziku, jen neměli dispozice, které máme my. Vezmeme-li to z hlediska surových informací, tak jsme inteligentnější, než naši předci. Za jednu generaci vznikne mnoho nových studijních oborů a myšlenkových směrů. Počet informací narůstá a po lidech je stále více naléháno, aby se učili stále více informací. Evoluce nám zmenšuje mozek, stále efektivněji ho využíváme, ale zároveň společnost hloupne, zjednodušuje koncepty a učíme se kvantum informací, které nikdy nevyužijeme. Hloupneme z hlediska praxe. Víme mnoho, ale jen málo využijeme, jelikož to po nás okolí nevyžaduje. Je jednoduší nemyslet, je snadnější si sednout k televizi a nemyslet na problémy dnešní doby. Je jednoduší nemyslet na budoucnost a nechat se vést okolím. Čím dál více dáváme na to, co se objeví v televizi, či v jiných médiích. Mnohdy se jedná o subjektivní pohledy jedinců, které se vštěpují i do nás. Mohou být nesprávné a zkreslené, hloupneme společně s ostatními. Přestáváme myslet, přestáváme hloubat nad tím, co se vlastně děje a proč si myslíme, co si myslíme.

Toto téma je na dlouhé psaní, ale lidé neradi čtou. Proto, zdali patříte mezi šťastlivce, co to dočetli, až sem, byl bych rád, kdybyste se podělili o vlastní názor, jak je na tom dnešní společnost.
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Hloupne lidská společnost?

Ano.
Ne.

Komentáře

1 Domcza Domcza | Web | 7. března 2012 v 18:33 | Reagovat

S nadějí jsem čekala,že článek bude pokračovat dál,protože já čtu ráda.Myslím,že na tom bude něco pravdy.Každopádně zajímavý článek. :)

2 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 7. března 2012 v 18:40 | Reagovat

[1]: To jsem rád, děkuji. :-)

3 Pealia Pealia | Web | 7. března 2012 v 18:54 | Reagovat

... A to všechno jenom proto, aby se ušetřil čas. Ale.. k čemu ten čas využijeme? Pravděpodobně k něčemu hloupému bez jakýchkoli obohacujících účinků.

Nádherně to vidím na přátelích. A bohužel, někdy i na sobě.

Výborný článek:)

4 Monika Schnattingerová Monika Schnattingerová | 7. března 2012 v 19:14 | Reagovat

Mohl jsi tam dát i "Vždycky jsem věřil, že je člověk chytrý, to jen společnost je hloupá" - Marilyn Manson. :-)

5 Courtney Courtney | Web | 7. března 2012 v 19:52 | Reagovat

Zajímavý a čtivý článek :) Taky je fakt, že polovina informací, které vstřebáme, okamžitě zapomeneme. Dřív jsem se snažila všechno logicky odvozovat a pochopit, když toho ale začali ve škole chtít víc než se tímto způspbem dalo stihnout, spolehla jsem se na mechanickou paměť a všechno se prostě naučila nazpaměť. Výsledkem bylo, že jsem se každou hodinu musela ptát, co že to vlastně probíráme. Z části souhlasím s citátem, který napsala (4). Člověk je chytrý, ale dnes už ho nic nenutí, aby svou inteligenci plně využíval.

6 Forbidden Love GT | im. Forbidden Love GT | im. | Web | 7. března 2012 v 19:53 | Reagovat

[4]: Ach, Marylin <3 to je fakt, to mi tam chybí.

Ale jinak. Hloupneme, určitě. Vždyť jeď rok studovat do Anglie a podívej se, kde jsou oni a kde jsme my, nejen se systémem, ale i s tím, CO se učí. My měli v Lodnýně na základce daleko míň předmětů, ale zato byly několikrát obsáhlejší a těžší než ty, co se učíme tady v Čechách, nemluvě o tom, že když jsme se stěhovali a já dělala srovnávací zkoušky, bylo našim řečeno, aby mě buď rok nechali doma, nebo aby mě rovnou poslali o třídu výš. To potěší, co? Takže je opravdu možné, že to je závislé i na místě bydliště, jo - přeci jen Britské ostrovy leží o kousek severněji než ČR :))

Každopádně zajímavý článek, takovýhle články tu čtu nejradši :)

7 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 8. března 2012 v 12:27 | Reagovat

[3]: To jsme dva. :-) Jinak děkuji. :-)

[4]: Děkuji, na ten jsem úplně zapomněl.

[5]: Děkuji. :-) Jinak, bohužel tomu tak je, že většinou se naučíme něco dalo by se říci doslovně, násilným způsobem a nějaké logické odvozování tu nehraje roli, což je špatně. Je logické, že to pak člověk rychleji, nebo snáze zapomene.

[6]: Británie je na tom co se týče školství (i jiných věcí), na mnohem vyšší úrovni, než ČR. Celkem mě mrzí, jak tu funguje školství, ale to je také mentalitou národa a Britové jsou na tom jinak a lépe. Více dají na svou budoucnost, tady se mnozí smíří s tím co je čeká a to je vše - nic pro to nedělají.

Jinak děkuji, potěšila jsi mne. :-)

8 Amelie Amelie | Web | 8. března 2012 v 22:47 | Reagovat

Super článek. Noo, já hloupnu určitě, bohužel to na sobě vidím. Po srpnovém špatném zákroku lékaře beru 10 tablet denně na bolesti včetně opiátů, nic si nepamatuji, zapomínám a nezvládnu to, co před půl rokem... A společnost? K té se raději nebudu vyjadřovat.

9 pavel pavel | Web | 9. března 2012 v 23:04 | Reagovat

Dočetl jsem do konce a i vypnul reklamu, aby mne nerušila při psaní komentáře. :D
Podle mého je to v podstatě stejné jako v minulosti, jen den dav je čím dál hloupější a bohužel má i stále větší převahu v rozhodování o budoucnosti. ;-)

10 Alexandra Gryffin- Fox Alexandra Gryffin- Fox | Web | 10. března 2012 v 16:58 | Reagovat

Myslím, že ano. Hloupneme. Otázkou zůstává proč? Jsme jenom strašně líní a zhýčkaní dobou nebo je za tím něco jiného?
Popravdě, když někdy přijdu po celém dni z práce, jsem neuvěřitelně utahaná a na nějaké filozofické myšlenky nemám vůbec náladu. Stěží zapnu Skype a chvilku si povídám s přáteli. Tím to pro mě končí.
Každopádně si myslím, že lidé, kteří mají blog (nebo všelijak propagují svoje myšlenky) jen tak nezhloupnou. Denně se střetávají s mnoha tématy a pohledy, což je nutí k přemýšlení.
Ať či tak, doufám, že nikdy nebudu mezi průměrnou většinou a budu mít mentálně trochu výš.

11 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 13. března 2012 v 19:04 | Reagovat

:)

12 Livien Livien | Web | 24. března 2012 v 20:01 | Reagovat

Tak nějak se ztotožňuji s názorem Alexandry. Každopádně co mě na celém článku velmi zaujalo, byla informace o rozdílu ve vyhledávání informací na internetu a v knihách. Pravdou zůstává, že na internetu se opravdu dlouhé texty čtou nesnadno, ale celé to propojování opravdu dává smysl. Již poněkolikáté mě tvůj článek velmi zaujal.

13 Kiyomi Kiyomi | Web | 27. května 2012 v 20:49 | Reagovat

Autor tohto blogu si zaslúži poklonu, články čítam doradu, čo sa u mňa nestáva často :)Máš tu veľa pravdy, keby sme nemali všetko čo potrebujem alebo chceme mihnutím prsta, možno by nás to donútilo znova rozmýšľať.

14 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 27. května 2012 v 20:50 | Reagovat

[13]: To vážně potěší, děkuji. :-) Jsem velice rád.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama