Jste člověk vědy, nebo víry?

24. března 2012 v 18:00 | Daniel Hloušek |  Články

Jste člověk vědy, nebo víry?


Každý z nás je vybaven inteligencí a většina lidí inteligenci nějak využívají. Naše rozhodování, počínání a celkové vystupování svědčí o tom, v jakém prostředí jsme vyrůstali a jakých hodnot se držíme. Z větší části se svévolně rozhodujeme a toto rozhodování je ovlivněno naší povahou. To v co věříme, nás ovlivňuje nejvíce. Jste člověk vědy, nebo jste člověk víry?

Nenarozený sadista


Vývoj lidské povahy začíná již v prenatálním věku kolem druhého semestru. Smyslové orgány plodu jsou anatomicky přítomny již v druhém semestru a plod v tomto období začíná plně vnímat okolní podměty. Jelikož se sluch vyvíjí až v sedmém měsíci těhotenství, tak plod nespoléhá jen na tento orgán a poprvé i naposled bude prioritně brát informace z hormonů. To znamená, že veškeré matčiny hormony ovlivňují vyvíjející se dítě. Těhotné ženy, které si při těhotenství moc nedopřávají jídla, takto předurčují své děti k lakomství. Předválečné ročníky zase vykazují častější psychická onemocnění. Situace před válkami jsou vždy velice napjaté a nejisté. Hormonální rozpoložení dalo plodu základ, že by si měl v budoucnu držet od lidí odstup a to mnohdy vede k uzavírání se do svého světa. Toto chování částečně vede k vyvolání jistých genetických struktur, které obsahují informaci o nějaké psychické nemoci.

Vzhledem k náročnosti člověka musí vývoj probíhat i mimo dělohu, avšak povaha je již z větší části daná a na tento základ se jen nabalují měnitelné aspekty lidské povahy. Cítila se žena během těhotenství sama, nebo nechtěla dítě, pak i toto dítě se bude v budoucnu cítit odstrčené a bude velice ctižádostivé. V těhotenství platí přímá úměrnost, čím větší extrém u matky, tím větší extrém u dítěte. Klidně se může stát, že se narodí malý sadista, stejně tak malý flegmatický génius. Za to jaký člověk je, může i prenatální věk.

Ve jménu pravdy - lidé vědy


Společnost bychom mohli dělit na dvě skupiny. První skupina lidí věří, že za vším stojí osud a každá událost má skrytý význam. Druhá skupina lidí za vším vidí logické opodstatnění a to, co se nedá racionálně vysvětlit, pro ně jednoduše neexistuje. Většina těchto jedinců vyrůstalo v prostředí, kde ostatní střídmě projevovaly své city a neomezovali své okolí. Příkladem jsou lidé, kteří v dětství neměli moc volnosti a neosvojovaly si praktické životní vlastnosti jako je například hospodaření s penězi, nebo plánování budoucnosti. Život a situace vnímají v reálném čase. Nečekají, co se stane, nebo to očekávají v reálném měřítku. Podvědomě touží po tom, co jim v dětství chybělo, a doufají, že toho jednou dosáhnou.

Nedostatek něčeho v životě lidí vědy má za následek soběstačnost. Chybí-li někomu něco, snaží se to získat a více vnímá fakt, že ne vše může zrovna mít a ne všeho může dosáhnout. Takové myšlení pokládá reálnější cesty a reálné cíle. Avšak nezáleží jen na vlivu okolí, ale také na samotném našem myšlení. Člověk, který je pochybovačný, kvůli svému dětství může být člověk víry, ale stejně tak člověk vědy. Podle Anglického filosofa Johna Stuarta Milla se každý racionálně myslící člověk snaží dosáhnout co největšího štěstí. Proto volí možnosti, u kterých očekávají největší přísun pocitu štěstí. Toto chování by se dalo označit i jiným pojmem - ekonomický člověk, nebo chování. Ekonomický člověk je sobecký individualista, jehož chování je striktně logické. Je předpokládáno, že tento člověk je plně informován o všech možnostech v dané situaci a dle užitku si je seřadí.

Lidé vědy analyzují své okolí a snaží se vydedukovat nejvhodnější cestu. To je zásadní rozdíl mezi lidmi vědy a lidmi víry. Lidé víry zkoumají společnost kvůli pocitům jiných, nikoliv kvůli možnostem. Lidé vědy mnohdy jednají pro svůj užitek, zatímco lidé víry věří, že se může mít skoro každý dobře, pokud najdou správnou cestu. Lidé vědy spoléhají na to co je, co se dá logicky odůvodnit, co je hmotné a racionální. Na nejasnou otázku vám většinou člověk vědy řekne, ať mu podáte přesvědčivé argumenty. Lidé vědy se drží toho, co mají.

Pravda je podivnější než fikce - lidé víry


V očích těchto lidí je racionální pravda stejně tak podivná, jako pro člověka vědy názory lidí víry. Lidé víry nepovažujme za věřící. Tito lidé mohou být i ateisté. Lidé víry většinou věří v osud, nebo věří myšlence, že existuje předurčenost. Určitě znáte situaci, při které si uvědomíte, že nastala kvůli mnohým náhodám. Lidé vědy tuto situaci vidí jako fakt, který se stal a vzhledem k tomu kolik podmětů na nás neustále působí je logické, že někdy nastane taková "neuvěřitelná" situace. Lidé víry v tom vidí osud, nebo věří tomu, že se to mělo stát. Lidé v této skupině berou budoucnost jako neměnnou součást života. Mnozí chápou budoucnost jako částečně předurčenou součást života, ale je to faktor, který můžeme pozměňovat.

Vědecké studie prokázaly, že při úplňku společnost nevykazuje abnormality v chování. Veškeré odchylky v tyto dny jsou způsobené lidskou sugescí. To stejné platí i u lidí víry. To v co věříme má na naše chování vliv a chování částečně na naší budoucnost. Věří-li jedinec, že se bude mít dobře, tak pravděpodobněji se dobře bude mít. Stejný princip funguje i v touhách. Chceme-li něčeho ustavičně dosáhnout, je větší pravděpodobnost, že jistého cíle dosáhneme. Lidé v této skupině mají pořád nějaký cíl, žijí pro konec, který pro ně znamená jen nějakou změnu.

Říká se, že lidé víry nejsou duševně silnými lidmi a proto věří v osud, nebo všeobecně myšlence, která tvrdí, že nic není náhodné. Toto tvrzení je částečně pravdivé. U většiny případů se jedná o názory, které jsou formovány během dětství. Tito lidé jsou srovnatelní s lidmi vědy. Avšak, najdou se mnozí jedinci, kteří skrze těžkou životní situaci pozměnili svou životní filosofii. Psychika jedince podvědomě předpokládá, že taková situace může nastat znova a tak se snaží změnit způsob pojímání situace. U jedince se posléze eliminují problematické přístupy k situacím a tím i samotné problémy. Do jisté míry by se dalo říci, že se tito lidé mají lépe, protože žijí v "sladké" nevědomosti.

A co vy? Věříte, že vše je nahodilé, nebo věříte v racionální vědu?
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Do jaké skupiny lidí se řadíte?

- Lidé vědy.
- Lidé víry.

Komentáře

1 Míša Míša | E-mail | Web | 24. března 2012 v 18:36 | Reagovat

Asi se nedokážu zařadit. Jsem pěkně "mixlá" vírou i logikou. Mám perfektní logické uvažování, například na základní škole jsem vyhrávala všechny klokánky. Scio testy pro mě nebyly velký problém a teď studuji školu založenou na logice. Na druhou stranu věřím na osud, zajímám se o esoteriku a podobné věci. Někdy na život hledím logicky, jindy vírou. Na druhou stranu, myslím si, že i logika je jistý druh víry.

2 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 24. března 2012 v 18:48 | Reagovat

[1]: Proto jsem do ankety raději nedal třetí možnost.. To by mi na to klikali skoro všichni. :D
Jinak, je to zajímavé, myslím si, že je to u Tebe spíše víra. Ale opravdu jsi mě teď dostala, to se často nestává.. :-D

3 *Wulfric* *Wulfric* | Web | 24. března 2012 v 18:52 | Reagovat

[1]: Logické uvažování a víra v tajemno se navzájem nevylučují :) Jen víra v racionalitu a víra v nahodilost.

Článek je skvělý! Osobně, myslím, že na tohle téma by se dalo diskutovat po dlouhé hodiny a přesto bez výsledku.

Obvzláště druhý citát mě dostal!
Gratuluji a kdybych měl co, tak smeknu.

4 Matthias Matthias | E-mail | Web | 24. března 2012 v 19:06 | Reagovat

Co to jako znamená "věřit" ve vědu? Jakože když hodím meloun z desátýho patra a on se dole rozplácne a já si tak ověřím, že funguje gravitace, tak potom "věřím" v gravitaci nebo "vím, že funguje gravitace, protože jsem to viděl na vlastní oči" ?

5 Naďa Naďa | 24. března 2012 v 19:07 | Reagovat

Věda. Já se nejlíp opřu o tvrzení správně usouzená z axiomů a z nich další správně vytvořené úsudky.... jenže pak tady zbývá ještě hromada prázdného místa - neobjevené a nevysvětlené...a tam můžu jen odhadovat (na tomto základě), co tam je a proč. Napadají mě pozitivní i děsivé odpovědi.

6 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 24. března 2012 v 19:11 | Reagovat

[4]: Věda je také jenom víra, jelikož se vyvíjí a naše poznatky jsou někdy mylné. :-)

7 Naďa Naďa | 24. března 2012 v 19:15 | Reagovat

Vím. Ale věda je spíš o způsobu přístupu.

8 Matthias Matthias | E-mail | Web | 24. března 2012 v 19:15 | Reagovat

[6]: Ne to není, věda je ověřitelná experimenty, podložená důkazy a vysvětlena dopodrobna a logicky.

I ty si můžeš doma zkusit nějaký experiment.

9 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 24. března 2012 v 19:20 | Reagovat

[8]: Jednotlivé aspekty jsou opravdu nevyvratitelné a pro nás navždy platné - to je věda a té se nevěří, ale o té se ví.
Avšak, Einsteinova teorie relativity je podložená, ale už nebude trvat dlouho, než jí někdo vyvrátí. Věda se vyvíjí a nebereme-li v potaz fyziku, tak do vědy patří i další okruhy, jako je psychologie (třeba mylná frenologie), nebo další vědy. :-)

10 Matthias Matthias | E-mail | Web | 24. března 2012 v 19:26 | Reagovat

[9]: TR nikdo nevyvrátí, je taky podložená důkazy a už jen to, že dnes a denně používáme GPS navigace to znovu potvrzuje :)

Dnes věda a její postupy jsou tak zabezpečené, že je téměř jistě nepravděpodobné (téměř 0%), že by někdo z dnešní platných teorii zpochybnil.

Aby to někdo zpochybnil, musel by to dokázat nějaké vědecké komisy a mít do dobře podložené a vyvrátit všechny proti argumenty, přičemž by musel proběhnout vědeckou komisí financovaný a detailně sledovaný experiment, který by musel přinést relevantní poznatky...

Za takových podmínek je téměř na 100% jisté, že se nemýlí a pokud to začnou vědci uznávat jako obecně platnou teorii, už to málo-kdo zpochybní...

Dřívější vědecké hypotézy (nikoliv teorie) neměly takové podmínky a taková přísná pravidla... Takže pochopitelně obsahovaly trhliny... Ty už dávno nejsou.

11 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 24. března 2012 v 19:35 | Reagovat

[10]: Souhlasím, máš pravdu.
Jinak k "TR".. Pořád se někdo snaží tuto teorii zpochybnit a nebýt samotného Einsteina, který si všiml, že ve svých výpočtech má chybu, tak by tato teorie platila dodnes, ale v našem životě by se nic nezměnilo. Tím jsem chtěl říci, že jisté aspekty mohou být právem vyvratitelné.
Ostatně, ještě toho mnohé nevíme a některé věci začnou do sebe zapadat a začnou se některé vylučovat, až pochopíme dostatečné množství nových fyzikálních poznatků. :-)

12 Livien Livien | Web | 24. března 2012 v 19:37 | Reagovat

Je těžké se takto jednostranně vymezit. Asi ani já to nedokážu. Jsem to i to, záleží na situaci a možná i dnu. Někdy téměř hloupě věřím na osud, až to hezké není a jindy bez opodstatněných argumentů nedám ránu. Každopádně se přidávám - velmi zajímavý článek. :)

13 Naďa Naďa | 24. března 2012 v 19:40 | Reagovat

Mám jednu fajn knížku o logice, tam to docela pěkně popisuje a upozorňují, že to čeho věda může dosáhnout, je pravděpodobnost. Je asi fakt, že si často musíme vystačit s takovými typy úsudku, které nejsou neomylné. Třeba indukce. Taky varujou, že i tvrzení zaštítěná vědou, můžou být nebezpečná. Zvlášť když to hlásá někdo, jehož obor se toho vlastně vůbec nedotýká a jen to tak může na první pohled vypadat. :/

14 Matthias Matthias | E-mail | Web | 24. března 2012 v 19:40 | Reagovat

[11]: TR stejně jako evoluce byly ve svých počátcích nedotažené do konce.

Nikdy se to ale nezpochybnilo, naopak rozšířilo a doplnili se mezery :)

Věda jednou ale vysvětlí úplně všechno. Co existuje, to jde vysvětlit. Protože už jen ta věc "existence" dělá z té věci vysvětlitelnou...

15 Matthias Matthias | E-mail | Web | 24. března 2012 v 19:42 | Reagovat

Jinak jsem v anketě dal, že jsem člověk vědy...

Třeba pokud to někdo nepoznal, nebo tak :D

16 Naďa Naďa | 24. března 2012 v 19:56 | Reagovat

Spoustu informací lidi snadno přijímají jako fakt, přestože u žádného experimentu osobně nebyli a nemají důkaz - protože věří tomu, kdo jim to řekl.

17 Matthias Matthias | E-mail | Web | 24. března 2012 v 20:06 | Reagovat

[16]: jako třeba?

18 Naďa Naďa | 24. března 2012 v 20:11 | Reagovat

To může být rovnou tvůj mozek sám. Ve skutečnosti můžeš právě teď sedět v ústavu a halucinovat realitu, která neexistuje.

19 Míša Míša | E-mail | Web | 24. března 2012 v 20:12 | Reagovat

[2]: Jo, hlasovala jsem pro víru.
Dostala? Nejsem si moc jistá, zda jsem pochopila proč, když píšeš, že by na tu třetí možnost klikalo tolik lidí :)

A co vlastně Ty? Podle článku bych Tě hádala na člověka vědy.

[4]: U víry ve vědu bych to spíš brala jinak. Jsou věci, které dokázalo například 80% pokusů. Tedy to podle všech lidí platí. Co je se zbylými pokusy, to už moc v potaz neberou. Tedy věří v to, že když to dokázalo 80% pokusů, je to tak ;)
Nejsem si jistá, zda jde pochopit, co jsem myslela :)

20 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 24. března 2012 v 20:16 | Reagovat

[19]: Přece jenom, myslím, že i z těchto mixů jde jednoznačně říci, kam jedinec patří a tak jsem se snažil Tě zařadit a z počátku mi to nešlo. Takže tak to bylo myšleno. :-)

21 Matthias Matthias | E-mail | Web | 24. března 2012 v 20:20 | Reagovat

[18]: Vysoce nepravděpodobné.

[19]: Takhle věda nefunguje.

22 Naďa Naďa | 24. března 2012 v 20:35 | Reagovat

Nepravděpodobné, ale možné.

23 Matthias Matthias | E-mail | Web | 24. března 2012 v 20:39 | Reagovat

[22]: Nereálné. Neexistuje halucinace na takové úrovni.

Ale stejně je to irelevantní tak jako tak. Věda se nesnaží zpochybňovat něčí tvrzení, nýbrž podkládat... Funguje tam tzv. "burden of proof", neboli tíha důkazu. Pokud někdo tvrdí, že svět je halucinace, je důkazní břemeno na něm, aby to dokázal. Ostatní nejsou povinni zpochybnit všechno, co kdo řekl...

Navíc lidi ty experimenty vidět nemusí... stačí, že je vidí nejchytřejší vědci světa a že jejich poznatky zvýší kvalitu mýho života... třeba když se vynalezne lék na nějakou nemoc a začne se prodávat...

24 Naďa Naďa | 24. března 2012 v 20:44 | Reagovat

Mně jde spíš o to, že pokud by bylo něco skutečně špatně s mozkem člověka, pak si klidně mohl vymyslet úplně všechno včetně Einsteina a nemusí ani vypadat tak, jak si myslí, že člověk vypadá. I důkazy, které jeho mozku můžou dávat smysl, nemusí vůbec platit. A pokud ty experimenty vidí jen nejchytřejší vědci světa, pak ti nezbývá než jim 'věřit'.

25 Míša Míša | E-mail | Web | 24. března 2012 v 21:30 | Reagovat

[21]: Někdy ano, někdy ne. Rozhodně nechci tvrdit, že kámen na zem dopadne jen v osmdesáti procentech, nebo že lidem 1+1=2 vyjde jen někdy :)

[20]: Jo tak :) Občas je to u mě i extrém. Jeden den dokážu své úvahy stavět na základu - jsme z opic. Druhý den přemýšlet nad argumenty proč nevěřit v evoluci tak, jak nám ji předkládají.

26 Hayley Hayley | 24. března 2012 v 21:57 | Reagovat

Já jsem mix, tak trochu od všeho :-) Ale co by to bylo za život, kdyby se všechno dalo nějak racionálně odůvodnit? Kdyby všechno mělo vysvětlení, naprosto logické, takové, které by vysvětlovalo všechny zvláštní věci které se denodenně dějí. Myslím, že to má být tak jak to je. Aspoň něco by mělo zůstat lidem ukryto. Opředené takovým tím hezkým tajemstvím, které už nikdy nikdo nerozluští :-) Tady je moje tajemství. Je jednoduché. Správně vidíme jedině srdcem; to nejdůležitější je očím neviditelné. Miluji Malého prince :-) Moje nekonečná pohádka :-) Skvělý článek, inspiruješ mě :-)

27 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 25. března 2012 v 10:41 | Reagovat

[26]: Ano, život je o to zajímavější, když máme nad čím přemýšlet a máme touhu dosáhnout poznání a pravdy.. :-)
Jinak děkuji, jsem rád, že Tě inspiruji. :-)

28 pavel pavel | Web | 25. března 2012 v 22:20 | Reagovat

Taky se musím přiznat že jsem mix. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama