Přetvařujete se?

22. dubna 2012 v 18:00 | Daniel Hloušek |  Články

Přetvařujete se?


Mnoho lidí žije ve svých představách svůj ideální život a mnozí hledají i způsob, jak dosáhnout takového života. Všimli jste si někdy nějakého člověka s dokonalým životem, který mu závidíte? Chtěli jste být někdy na jeho místě a snažili jste se pochopit, jak to dělá? Světu vládne přetvařování, dokonalost je jen výjimečností a tito lidé mnohdy mají ještě horší život, než ostatní lidé, kteří se v takové míře nepřetvařují. Také se přetvařujete?

Bez naplněnosti a sebevědomí


Během obchodního jednání má muž za úkol udržet si pozornost a to nejlépe psychologickým pravidlem nespustit oči z člověka do té doby, než se posadí. Při setkání se ženou, která toto pravidlo také zná, má avšak problémy. Muž má tendenci si prohlídnout, jak tato žena vypadá, ale žena mu v tom skrze neustálý oční kontakt brání. Muž se snaží o oční kontakt a dělá, že se plně soustředí, i když ho tento fakt velice rozptyluje. Jedná se o běžné přetvařování, kterým všichni občas procházíme, a tento muž v pudu sebezáchovy se raději bude dívat ženě do očí a na velikost zadku a poprsí se podívá jindy. Jistě to znáte, když se vás třeba někdo zeptá na to, zdali mu ten účes sluší a vy mu na to kladně kývnete, ale přitom si myslíte, že raději i vyholená hlava by v tomto případě byla lepší než stávající zrůdnost.

Lidé se nejčastěji přetvařují pro své vlastní dobro, ale zároveň kvůli protějšku. Druhá skupina lidí se přetvařuje, už jen pro vlastní dobro. Dle psychologů tito jedinci se přetvařují kvůli nízkému sebevědomí a nesplněných přání. Jako děti nabýváme znalostí v sociálním směru, jelikož to vidíme nejméně zkresleně a komplikovaně. To nás částečně předurčuje, jakým životním směrem se vydáme a jaké budou naše cíle. Jestliže dítě nebylo moc chváleno, nastává ctižádostivá předurčenost, kdy jedinec v dospělosti bude po druhých vynucovat jisté city. Příkladem je napodobování gest, jehož výsledkem je vytvoření vztahu. Chce-li zaměstnavatel vytvořit příjemnou atmosféru, postaví se do stejného postoje, v jakém je protějšek. To samé platí u podřízených. Napodobováním pozitivních gest dáváme najevo, že druhou osobu chápeme. Z výzkumů vyplývá, že dotyčný mluví zhruba čtyřikrát více, pokud protějšek pravidelně souhlasně přikyvuje. Svědčí to o trpělivosti posluchače a souhlasu či nesouhlasu. Přikyvování je vrozené gesto, protože jej používají i slepí a hluší lidé. Jelikož je toto gesto velice nakažlivé, tak brzo začne přikyvovat i protějšek a je dokázáno, že přikyvováním se dostaví pozitivní pocity, i když se jedná o úmyslné přikyvování.

Slabost a umělý život


Lidé bez autority mají největší tendenci nějakou autoritu získat nehledě na to, jaké škody to napáchá. To samé platí u lidí, kteří mají prázdný život, málo přátel, ne-li žádné a jediné čeho během svého života dosáhli, byl čtyřicátý rok života, vysoký krevní tlak a nelichotivě vysoké číslo na váze. Tito lidé mají potřebu to změnit, chtějí vypadat v očích jiných lidí, jako vzor ideálu. Kladou veliký důraz na to, co si o nich jiní myslí a uzpůsobují tomu své vystupování, chování a okolí. Zvedne-li jedinec obočí, dává tím najevo svou lehkou obavu z druhého člověka, ale zároveň je to gesto, že zaregistroval v blízkosti protějšek. Tímto uměle vyvolává v protějšku pocit, že má nadvládu a nemusí se ho bát, ale při nejbližší možné situaci to manipulativní člověk, který zvedl obočí, využije ve svůj prospěch. Tito lidé si raději položí hlavu na ruku, než aby řekli, že se právě nudí. Chtějí se zavděčit a mnohdy jsou jak naše ozvěny. Co řekneme, to se k nám vrátí.

Úsměv na tváři, smutek na duši


Poslední dobou je celkem běžné a v "módě" neprojevovat své pravé city. Dříve to bylo doménou zejména lidí, kteří to měli v povaze. Říci někomu, že se nám zrovna nedaří a potřebujeme pomoc, která se nám mnohdy přes dnešní citovou a empatickou otupělost nedostaví, je spíše zbytečné. Je to paradox, ale navenek nejšťastnější lidé jsou ve skrytu duše nešťastní a ukazují svému okolí, že to zvládají sami. Čekají na tak empatickou osobu, která to vycítí a té se otevřou. Vyskytují se zde dvě skupiny lidí. První skupina lidí jedná normálně a skrývají svůj smutek, doufají, že se někdo najde, kdo jim porozumí. Druhá skupina jedinců to řeší svérázným leč někdy šíleným způsobem žití. Tito lidé se bojí usadit, mít někoho na kom jim záleží, nechtějí vše ztratit, jelikož trpí pocitem, že nejsou schopni si udržet takové lidi u sebe.

Ještě paradoxnějším chováním je, že mnozí jedinci co se cítí osamoceni, odhání lidi, jak svým cynickým chováním, tak naprostou ignorací. Tito lidé se raději mocensky podívají nad kořen nosu, místo do očí a tím jedince zastraší, než aby se přátelsky pousmáli a podívali se protějšku do očí. Kdo je sám, nemá se o koho strachovat a nemůže nikoho ztratit, taková je filosofie těchto lidí. Touží po někom, ale raději se budou přetvařovat, že tomu tak není, že jsou soběstační a samotářští. Nalíčených žen si lidé dle průzkumů všímali více a považovali je za více sebevědomé a pronikavé. To samé platí u těchto lidí. Svým nepřístupným chováním se odlišují, zvýrazňují se a je větší šance, že se najde někdo, kdo se jim bude snažit porozumět.

Lhostejnost nade vše


Lhostejnost je velice rozšířená špatná vlastnost. Máte své problémy, ale nechcete vyslechnout jiné a tak se přetvařujete, děláte, že vás to zajímá a přitom přemýšlíte nad slastným pocitem, který vás zachvátí v okamžiku, kdy dotyčná osoba domluví. Tady je to mocné přikyvování, které provádíte automaticky, a i když vůbec neposloucháte, tak posilujete přátelské vztahy. Nastává tu také lhostejný efekt, který dotyčné osobě pěkně znepříjemní okamžik. Přijdete-li na návštěvu a posadíte se do špatného křesla, které podléhá pánu domu, tak mohou nastat dvě situace. Buď přirozeně pán domu negativně projeví, že tudy šťastná cesta nevede, nebo to nechá být a člověku to oplatí později i přes fakt, že dotyčná osoba nevěděla, že narušila osobní teritorium.

Kam patříte vy a proč se přetvařujete?
 

16 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Matthias Matthias | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 18:09 | Reagovat

" tito lidé mnohdy mají ještě horší život, než ostatní lidé, kteří se v takové míře nepřetvařují."
- To je jen tvůj názor, nebo to máš podložené nějakou statistickou či vědeckou studii?

2 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 18:13 | Reagovat

[1]: Je tam to slovíčko "mnohdy"... ;-) To znamená, že to není pravidlem. A jinak,většina lidí co má nějaký životní problém se kterým dochází k nějakému odborníkovy nejsou vyrovnaní - k té nevyrovnanosti patří přetvařování. Ti lidé mají nějaký důvod se přetvařovat a dusit to v sobě.

3 T. T. | Web | 22. dubna 2012 v 18:24 | Reagovat

Pravda pravdoucí...bohužel

4 Daysy Daysy | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 18:28 | Reagovat

Každý to občas dělá.

5 Dommi Dommi | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 18:30 | Reagovat

To je uplně dokonalý článek. Nikdy mě nenapadlo, se nad tím takto zamyslet. Zaujaly mne už první řádky tvého článku, napsal jsi to skvěle..:)
Máš úžasné názory a nad určitou věcí se dokážeš zamyslet a podívat se na ni ze všech možných úhlů, to ti závidím, to já nedokážu..:)

6 Raven Izaya-san Raven Izaya-san | Web | 22. dubna 2012 v 18:32 | Reagovat

Přetvářka někdy člověku zachrání život ...

7 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 22. dubna 2012 v 18:42 | Reagovat

Ano, přetvařuju se, je to nutné. Člověk hraje obrovské množství rolí ve svém životě. Student, sourozenec, dítě, rodič, zaměstnanec, zaměstnavatel, podřízený, nadřízený, zástupce, zákazník, jednatel a v každé té roli musí hrát tak, aby z ní vyšel co nejlíp. A přetvářka k tomu patří, jinak by to projel na plné čáře.

8 Matthias Matthias | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 18:45 | Reagovat

[2]: No, právě, je tam "mnohdy", to je poměrně přesné stanovení.

Promiň, já nechci do tebe rejpat. Jen je mi to těžce nesmypatické a možná i trochu arogantní, že píšeš do článků "absolutní fakta", ale nedáváš k nim žádný zdroj.

To je jako bych sepsal článek a napsal tam, že každá žena, která má zelenou barvu oči je lesba. Nebo že většina lidí s modrýma očima často lžou a neobtěžoval se tam napsat k tomu nic ve stylu "podle mého názoru" nebo "četl jsem v jednom časopise, že..."

A jinak jsi nepsal o přetvařování. Psal jsi o dokonalosti. Kdo vypadá dokonalý, ve skutečnosti trpí... Promiň, to je pouze tvůj názor...

Úplně tím u mě klesá kvalita tvých článků...

9 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 18:51 | Reagovat

[8]: Vždy se najdou lidé, kterým se v nějaké činnosti nezalíbíme, tady to budou články.. ;-)
Kdybych měl ke každé informaci psát zdroj jak je tomu v knize o mýtech v populární psychologii, pak by co každá druhá věta obsahovala, že ten výzkumný tým v těch a těch letech dle nějaké teorie provedli výzkum.. To jaksi nejde, mě se ta kniha o mýtech špatně četla právě kvůli neustálému přerušování, že na to přišli někde na nějaké universitě pod vedením nějakého profesora a posléze to bylo publikováno v nějakém vědeckém časopise.

10 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 18:53 | Reagovat

[5]: Děkuji, velice mne to potěšilo. :-)

[6]:

[7]: Souhlasím, je to hra a kdo poruší pravidla, může být z této hry vyřazen..

11 Guenon Guenon | Web | 22. dubna 2012 v 18:56 | Reagovat

Tak... Rozhodně zajímavý námět, i bych řekla, že je to špatně zvolení nadpis. Přetvářka tam byla spíš v druhotné roli, tohle mi přišlo tak jakože o lhaní, upřímnosti, ideálu žití a mýtu jménem dokonalý člověk. (kterých není malá - neexistují. Nikdy není pořád spokojený, pořád happy a pořád v pořádku. A pokud ano, lituju ho... To není žádný život)
Moc se mi líbila ta pasáž o tom, že se prezentujeme takový, jací chceme vypadat. To je jako, když si ženské kupují oblečení na postavu, po které touží, ale ne tu, kterou mají. (smutné a běžné přehmaty to jsou)
Jinak, já vím, že tohle je typ článků - ale stejně by mě zajímalo, co si myslíš konkrétně ty. Je to zabudováno do článku a nebo jsi jen šikovně smíchal obecná fakta?
A přetvářka... Je užitečná a já ji nezatracuju. Ne ve jménu toho "předstírejme, že jsme chytří a skvělí" ale spíš... "ne každý musí vědět, že jsem na tom dneska mizerně. Povím to kamarádovi, ale sousedka by mi stejně nepomohla a jen mě pomluvila. A tak se na tu mrchu budu usmívat, i když je mi do pláče - a tím jí ukážu"

12 Guenon Guenon | Web | 22. dubna 2012 v 18:58 | Reagovat

*ignuruj mé báječné překlepy. To není známka totální idiocie, jak se zdá... Jen píšu rychleji, než myslím a pak si to nepřečtu... A hurá tragédie :D

13 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 19:05 | Reagovat

[11]: Co se týče mne samotného, tak často svůj názor trochu zakomponuji do článku. Patřím do kategorie lidí, kteří neprojevují hlubší city - projevují je jen ve společnosti, kde lidem důvěřuji. Jinak jsem pořád ten uvolněný veselý člověk, který si nechává problémy pro sebe. Jinak se jedná o fakta, které jsou použita do jednoho celku. :-)

14 Alfa vlčica Alfa vlčica | Web | 22. dubna 2012 v 19:07 | Reagovat

Ja si snažím získať autoritu, názory ostatných ma zaujímajú i keď dávam najavo že nie. Skôr než autoritu, si odnesiem nálepku drzaňa a skôr než zmysel pre humor nálepku trdlo :-D

Normálne by som sa ťa aj spýtala, čo by si mi s tou autoritou poradil :D S tým trdlom viem, menej kecať, alebo si lepšie rozmyslieť, čo poviem.

15 Molly Molly | Web | 22. dubna 2012 v 19:16 | Reagovat

[8]: jsem lesba :D

16 Ivet Ivet | Web | 22. dubna 2012 v 19:23 | Reagovat

Kvalita tvých článků je super - vysoká, píšeš moc pěkně. :-)
Jsi zřejmě hodně přemýšlivý a hloubavý mladý muž, tohle se dnes moc nenosí.
K tvému článku: Myslím si, že se přetvařuje každý, každý chce vypadat hezky pro cizí lidi, málokdo se chová tak, jak skutečně vnitřně vypadá. To je jen můj názor!-:)

17 Matthias Matthias | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 19:32 | Reagovat

[9]: Pokud něco tvrdíš, měl bys to mít IMHO něčím podložené, buď zdrojem, nebo něčím jiným...

A pokud ne, tak ty články pojmy třeba osobně, jako "Mám zkušenost že x a tak si proto myslím y" nebo "podle mýho názoru xy"

Buď anebo - takhle mi je to vyloženě protivný. Je to neosobně psané, skoro jako seminárka, ale zároveň v tom není nic nijak podloženo. Bez toho to má nulovou informační hodnotu...

18 Matthias Matthias | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 19:42 | Reagovat

Anebo ti to řeknu ještě takhle:

Když do článku napíšu "Cigáni kradou", tak mě obviní z rasismu, budou po mně důkaz, že to tak je, možná mě vynadají jako že "házím do jednoho pytle" atd.

Když ale napíšu "Já mám bohužel špatnou zkušenost, většina cigánů, co jsem poznal osobně byla přesně taková, jak se říká...", tak proti tomu už nemůže nikdo nic namítat, to je moje zkušenost...

Stejně jako nikdo nezpochybní odkaz na statistiku, která ukazuje, že většina obyvatel, co se hlásí k romské národnosti, mají v trestném rejstříku zápis týkající se drobné kriminality.

Ale "cigáni kradou" stačí k tomu, aby byl oheň na střeše.

Neber to jako že tě buzeruju něco, jen ti říkám svůj názor ;)

19 Matthias Matthias | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 19:42 | Reagovat

*chtít

20 Matthias Matthias | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 19:45 | Reagovat

Mimochodem, pokud si někdo nevšiml, té holce na tom obrázku teče slina :D

21 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 19:47 | Reagovat

[18]: Většina informací pochází z nějakých knížek, nebo z přednášek na kterých jsem byl. Za tu dobu zapomenu, kde přesně jsem tu informaci našel, v jaké knížce jsem ji četl, ale na 100% nemám odvahu a ani právo si informace cucat s prstu, nebo citovat Blesk a další bulvární plátky, kde se psychologie pohybuje na té populární úrovni a bohužel často i s mýty.. :-) Nemůžu ani napsat, že dle mého názoru si 77% studentů v USA myslí, že se protiklady přitahují. Tuto studii provedla americká psycholožka a tak to uvedu jako fakt, který mi byl stejným způsobem předložen. :-)

22 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 19:48 | Reagovat

[21]: * z prstu

23 Matthias Matthias | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 19:52 | Reagovat

[21]: Já vím, že to tak je a já ti věřím..

Jen mi to potom v tom článku prostě chybí, něco, čeho se můžu držet a mít jistotu, že je to pravda.

24 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 19:55 | Reagovat

[14]: Krom přirozeného cynismu, který je víceméně stejně vrozený, je to asi nadhled nad věcí a částečné využívání nějakých slabin té společnosti. Moc obsáhlé téma. :D

25 pavel pavel | Web | 23. dubna 2012 v 1:01 | Reagovat

Od doby co jsem se zbavil své ex, cítím se tak volný, že se už nemusím cenzurovat a říkám co si myslím. Je to velká úleva. :-)

26 puppup puppup | Web | 24. dubna 2012 v 0:59 | Reagovat

Myslím si, že taky četnost přetvařování závisí na tom, zda je člověk extrovert nebo introvert. Já klidně i tomu největšímu nepříteli řeknu, že se mám na nic a mám depku a neříkám mu opak jen proto, abych měla navrch. Stejně je to tak i u lidí, které ráda mám. Kecnu na sebe vše všem a mám pokoj :-) Kamarádů moc nemám, zjevně jsem ten typ zmiňován v Tvém článku, samotářka, no, partnera mám a ten ve většině případů postačuje :-D Musím ale říct, že člověk se přetvařovat musí, protože vždy v okolí (ve škole, v práci, doma) bude někdo, kdo vám nesedí a vám nezbývá nic jiného, než s ním co nejpoklidněji přežívat a držet hubu. Nutno tedy říct, že člověku to pije krev velmi intenzivně, ale co se s tím dá dělat?

27 Lucerna Lucerna | Web | 25. dubna 2012 v 23:07 | Reagovat

No obcas je to nutne.. napriklad ked vybavujes po uradoch, alebo si v praci (napr. predavacka) tak to ze mas mizernu naladu sa nebere do uvahy. To nie je ale podla mna pretvarka, ako taka. Je to ako ked zmeskas autobus a jednoducho musis ist pesi :). Ked musis, tak musis.
Na druhu stranu, ak nemusis... Tak ja osobne nepoviem niekomu, ze mu nieco pristane aj ked to nie je pravda. Naucila som sa byt ticho, ci povedat nieco ine. Na priamu otasku, vsak vzdy poviem co si myslim. Preto sa ma casto pitaju v okoli na nazor, niekedy to nie je lahka vec. Hlavne ak sa niekto raduje z toho co kupil a ja mu poviem ze mne osobne sa to nepaci. Chcela by som este poukazat na to ze pokial povie svoj nazor ovela mladsi clovek ako je ten co sa pita, "obcas" sa to bere ako drzost.
Teda sme k tomu vychovavany a jedine co sa da na to povedat vlastne je len - je to smutne, ale nemenne.
Hm, vlastne ak by vsetci ludia boli "uprimny" bola by to velka rana a nie len psychicka :-D. Ci uz by reagovali na otasku, alebo dali do ringu svoju myslienkovu uprimnost. Bum, bac uprimna odpoved :-D ;-).

28 Aelis Aelis | Web | 28. dubna 2012 v 16:09 | Reagovat

Hmm. V nějakých řádcích se rozhodně poznávám. A řekla bych, že se přetvařuju hodně často. Před kamarádama jsem vždycky v pohodě a doma se pak psychicky hroutim. Je mi jasné, že když se budu tvářit jako hromádka neštěstí, všichni budou chtít vědět, co mi je a to já nechci. Některým lidem zkrátka nevěřím a nerada se svěřuju.

29 Barba Barba | 4. května 2012 v 21:25 | Reagovat

Já jsem se musela hodně přetvařovat, protože jsem velice výbušné povahy a když mě na základce někdo naštval tak jsem se zvedla a šla mu jednu vrazit. Až když jsem přešla na gympl tak jsem se dostala do jakési pohody, kdy život běžel a já si žila ve svém vlastním světě. Momentálně se nepřetvařuji. Co je mi do toho že si o mě budou myslet že jsem divná. No tohle si vlastně už dlouho myslí tak co. :-D  :-D

30 Sinead Sinead | Web | 5. května 2012 v 19:10 | Reagovat

Myslím že väčšina ľudí sa pretvaruje lebo vedia že okolie to nezaujíma. Ja sa tiež kvôli tomu pretvarujem, lebo viem že ostatných to nezaujíma alebo majú horšie problémy ako ja a tak si to nechávam pre seba, ale príde mi to tak aj lepšie, nerada sa o tom rozprávam.
Prikyvovanie, to mi veľmi dobre známe :D musím sa priznať že občas som aj ja ľahostajná a čakám kým dotyčný bude ticho, ale nie som na túto vlastnosť pyšná. :D
Tiež poznám takých, čo rozprávajú iba o sebe, prídu, spýtajú sa "ako sa máš?" a človek si ani neuvedomí a už rozpráva o sebe a druhého vyzval iba preto, lebo sa chcel pochváliť. Takým sa veľmi vyhýbam, to sú ľudia čo sa najviac pretvarujú.
Chválim článok, pekne a zrozumiteľne napísané, tiež tie citáty dodávajú textu šmrnc. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama