Jaké máte o sobě mínění?

3. června 2012 v 19:00 | Daniel Hloušek |  Články

Jaké máte o sobě mínění?

Při jednání s lidmi nás ovlivňují dva zásadní faktory. Tím je protějšek a my samotní, kteří si udáváme hranice, které nesmíme překročit a snažíme se skrývat svá negativa. Podle průzkumu v časopise "Psychology Today", který provedl u 2000 čtenářů profesor Thomas Cash se svými kolegy na univerzitě Old Dominion v Norfolku, že více jak polovina dotazovaných jedinců připustilo, že nejsou se svým vzhledem spokojení. Jak jste na tom vy?

Posedlost vzhledem

Cash zjistil, že 72 procent mužů a 93 procent žen připustilo svou nespokojenost vycházející ze svého zevnějšku. Byl proveden test, u kterého respondenti měli oznámkovat části svého těla od nejméně hodnotné jedničky, až po nejlepší desítku. Většina jedinců si dávala veliký pozor na části těla, které ohodnotili číslem šest a méně. Cash nadále zjistil, že středem zájmu je zejména váha, kde byla čtyřiceti jedna procentní nespokojenost u mužů a u žen dokonce padesáti pěti procentní nespokojenost. Bodem utrpení je dle vědeckých studií oblast kolem středu trupu. Více než polovině účastníků snižovalo ego jejich boky a břicho.
Představa o svém vzhledu v dospívání většinou zůstává stejná i v dospělosti. Muži v 87 procentech případů si o sobě nadále v dospělosti ješitně mysleli, že jsou atraktivní, u žen je tomu u 78 procent případů. To samé platí u negativního názoru na svou osobu.

I nad nevyřčeným je polemizováno

Jsou dva hlavní typy lidí. Jedni o sobě s plnou vervou rádi mluví sáhodlouhé přednášky, které nikterak už ani nepřekvapí. Druhá skupina lidí spíše dává prostor jiným a své poznatky si nechávají pro sebe. Je-li vypravěč v první skupině a má-li o sobě vysoké mínění, posléze okolí posluchačů přichází k prozření a k pocitu, ve kterém by nejraději dotyčného kopancem distancovali z debaty. Má-li takový vypravěč nízké sebevědomí, dochází ke stejným pocitům, nebo ještě lépe si většina lidí oddychne, že takové problémy nemají.
Avšak, nemusíme ani své problémy a mínění o své osobě sdělovat, jelikož se to navenek projevuje v našem chování. Obzvláště ve stresu se zaměřujeme na nejméně atraktivní místa a to zejména krk, hlava a ruce. Například muž trpící řídnutím vlasů se při projevu neklidnosti uhlazuje vlasy a to nejčastěji od čela k zátylku, čímž je načechrává a nejvíce času věnuje řidšímu místu, aby jej zakryl. Mezi typickými projevy je olizování rtů, masírování krku, uhlazování obočí, nebo dokonce potahování za prsty. Psychologie hovoří se spojitosti s tímto chováním o autokontakty. Má zmírnit či zcela odstranit vnitřní napětí a to také za pomocí allokoiuaktu, kde se jedinec staví k protějšku tak, aby co nejlépe zakryl své nedostatky.
Děti si při lžích zakrývají ústa. Tímto gestem chtějí docílit toho, aby si nadále nevymýšlely a nešířily lži. Bylo zjištěno, že s tímto gestem se ještě setkáváme v situaci, kdy dítě pronese nevhodnou poznámku a vzápětí si uvědomuje kompromitující fakt, který nesmí pokračovat. Ústa jsou v dospělosti hlavním autokontaktem a to zejména kvůli ranému dětství ve kterém jsme si zakrývali pusu. Jestliže během konverzace se jedinci většinu času pohybuje ruka kolem úst, značí to nejistotu a fakt, že si protějšek dává veliký pozor na to, co mluví. Jsou dvě příčiny, které vyvolávají podvědomé gesto. Protějšek si uvědomuje choulostivost situace, nebo se snaží něčeho dosáhnout.

Stimulace dobré nálady

Z pozorování bylo zjištěno, že malí chlapci při stresových situacích mají potřebu si hrát s přirozením. U dospělých jedinců jsou adekvátním a přijatelnou náhradou ústa, které jsou bohatým centrem nervových zakončení. Stimulujeme dotykem a mnozí zejména k tomu používají ruce. Kuřáky uklidňuje pocit, že drží cigaretu v ruce, další jedinci si cigaretu nahrazují tužkou, či jinými drobnějšími předměty.
Vědecké studie poukazují na fakt, že ve městech až několikanásobně více lidé podstupují autokontaktům a chtějí si zajistit lepší a jistější zázemí, než lidé na venkově. Jedinec prezentující jisté produkty, či nápady je vystaven velikému pozorování a častěji podléhá tendenci zakrývat méně atraktivní místa na těle. Z přístupu jedince poznáte, jaké má o sobě mínění. První skupina více sebevědomých prezentujících se bude snažit zaujmout pozici, která donutí posluchače vůbec postřehnout, že prezentující je již v místnosti. Manažerská psychologie využívá hlavně ruce. Jistě to znáte, kdy odcházíte od jedince, který něco nabízí s plnýma rukama brožur, propisek a dalších firemních propagačních produktů. Protějšek vás tímto donutí, abyste byli otevřenější a z nevinné prosby, zdali byste něco nepodrželi, je rázem jistá manipulace.
Vlezlost obchodníků neznačí opravdový zájem, ale jen tím získávají podklady pro své konečné rozhodnutí ve vás vyvolat souhlas. Máte zkřížené ruce s palci směřující ven, je to pozitivní signál pro to, aby protějšek pokračoval a pokusil se postavit veškeré další jednání na faktu, že jste k situaci otevření. Má-li ale protějšek zaťaté prsty, tak další jednání je jen cestou k maléru.
V dětství jsme byli uklidňováni objetím někoho blízkého. V dospělosti si toto uklidňující gesto nahrazujeme zkříženými pažemi na hrudi. Druhá skupina lidí vystupující před skupinou lidí postrádá sebedůvěru a jedná zejména jen pudově. Pozice rozbitého zipu se objevuje zejména u mužů a značí sklíčenost či zranitelnost. Muži si tím chrání své genitálie, jelikož podvědomě čekají čelní srážku, nějaký problém. Toto gesto velice často používal Adolf Hitler, který maskoval svůj pocit sexuální nedostatečnosti kvůli jednomu varleti.

Co na to řeknou jiní?

Mínění není jenom otázkou vzhledu, ale také otázkou chování. V Arabských zemích je běžné, že se muži drží za ruce, jelikož je to kulturním zvykem přátelství a otevřenosti. V západním světě je něco takového nemyslitelné a mnozí se bojí dotknout i opačného pohlaví. V Londýně vědecký tým nenapočítal ani jeden dotek během hodiny, v New Yorku se za hodinu dotkli čtyři lidé, v Sydney 25 lidí, v Paříži 142 lidí a v Římě bylo napočítání až 220 dotyků. Zatímco Londýňané přikládají velikou váhu na postoj jiných, tak jižnější otevřenější kultury nehledí ani tak na chování, než na pocity mezi jednotlivci. Z toho vyplývá, že sebevědomí je víceméně v každé kultuře stejné, ale míra poukazování na problémy je jiná.
Jaké máte o sobě mínění?
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Nika Caesaris Nika Caesaris | Web | 3. června 2012 v 19:24 | Reagovat

Ten článek mi přímo připomněl situaci z pátku.
,,Nemusíš být před tou tabulí tak nervózní, když to umíš."
,,Já nebyla nervózní."
,,Že ne? Rozdrobila jsi půlku křídy!"

Podle mě nízké sebevědomí pramení z většiny ze špatného svědomí, kdy člověk ví, že pro sebe nedělá maximum. V dnešním světě může být krásný a chytrý kdekdo, pokud nemrhá talentem a trochu se o sebe stará. A pak jsou ještě zapotřebí lidé, kteří člověku pomohou objevit jeho kladné stránky. O ty záporné se postará závistivé okolí, kterému nedělá problém najít všude blechy. :-)

2 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 3. června 2012 v 19:30 | Reagovat

[1]:

Řekl bych, že je to pravdivá myšlenka, nebo konstatování. :-)

3 Ivet Ivet | Web | 3. června 2012 v 20:13 | Reagovat

Chtěla bych žít v Římě!-:))
Krása duše se přestala vidět, lidé koukají na krásu fyzickou - nejen muži, ale všeobecně jsou tito lidé lépe ohodnocováni v životě. To je můj názor. :-)

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 3. června 2012 v 20:43 | Reagovat

Seběvědomý jedinec dokáže ze svých nedostatků udělat přednosti.

5 Danny Danny | 3. června 2012 v 20:58 | Reagovat

Asi jsem nějak zaostalá, já si i teď mnohdy připlácnu ruku na pusu, když řeknu něco hodně sprostého, nebo když mi dojde, že jsem osobu možná urazila :-D

6 Sinai Sinai | Web | 3. června 2012 v 21:56 | Reagovat

S tým vzhľadom súhlasím. Bežne počúvam ľudí naokolo, ako sa na to neustále sťažujú. Ale najviac ma štve, keď o sebe na pohľad 40 kilový človek tvrdí, že ma nadváhu. To je už vrchol trápnosti.
Vyprávač v skupine má nízke sebavedomie...to mi niečo pripomína. A žiaľ to nebude nič dobré..

S tými gestami je to skvelé. Už dávnejšie som si chcela kúpiť jednu knihu, niečo ako reč tela. Vždy ma zaujímalo, čo ľudia dosť častými gestami chcú vlastne naznačiť, alebo zakryť. Keďže aj na zdravotnej škole sa berie psychológia, možno sa k tomu aj dostanem (: A vďaka za dobrú pripomienku, tá zmienka v tomto článku ma fakt zaujala.

7 pavel pavel | Web | 3. června 2012 v 22:14 | Reagovat

Jen dobré. :-)

8 Míša Míša | E-mail | Web | 4. června 2012 v 17:00 | Reagovat

Že bych neměla nedostatky, to říct nemůžu.  Ale aby mi něco takového snižovalo  sebevědomí?

9 Sinai Sinai | Web | 4. června 2012 v 18:09 | Reagovat

Ako si sa ocitol na mojom blogu? Omylom? :D Ďakujem za komentár, a máš pravdu, článok tam bol...

10 Krejdom Krejdom | Web | 6. června 2012 v 18:02 | Reagovat

Já mám až moc vysoké sebevědomí, kdyby chtěl někdo kus půjčit, stačí říct. :)
Dělám to, co zmínil TlusŤjoch.

11 Martush Martush | Web | 12. června 2012 v 21:22 | Reagovat

Já se mám ráda takovou, jaká jsem, ale moc to neprezentuji na venek, sebevědomí mám tedy docela nízké...

12 Tea Tea | 11. července 2012 v 20:13 | Reagovat

Sebevědomí mám velmi nízké, a to jak před lidmi, tak i před sebou. Pramení to z mé rodiny, u nás doma se hledí spíše na neúspěchy, a na ty se taky upozorňuje. Takže mínění asi taky nebude nijak valné. :-(
A v Římě bych ráda žila. :-)

13 heroux heroux | Web | 17. června 2015 v 15:18 | Reagovat

Bez rozhovorů! [:tired:]

14 kellett kellett | Web | 20. června 2015 v 15:28 | Reagovat

česká pošta půjčky :-D

15 Klári Klári | 7. listopadu 2015 v 12:18 | Reagovat

Naprosto dokonalý blog (už jsem tady přečetla snad všechno) a článek. Nemá chybu. Zbožňuju sociologii a psychologii, takže tohle všehno je neskutečně zajímavé.
Jenom jediná otázka: "Pozice rozbitého zipu"? Nejsem si jistá, co si pod tím představit. Dalo by se to nějak upřesnit?

16 taking taking | Web | 8. září 2016 v 7:15 | Reagovat

rychlá půjčka 3500 :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama