Tajemství lidské mysli

29. července 2012 v 19:00 | Daniel Hloušek |  Články

Tajemství lidské mysli


Do osmého týdne těhotenství má plod ženský mozek. Později pod vlivem testosteronů odumírají mozkové buňky v komunikačních centrech a nahrazuje je agrese. Tímto se cesta rozděluje na dva směry, které se později viditelně projeví v chování. Podle výzkumu na michiganské univerzitě ženy zapojují obě hemisféry pro citové záležitosti, zatímco muži jen jednu polovinu. Jaký je lidský mozek?

Duše jako orgán


Lidský mozek má kapacitu dvaceti tisíc slovníků, zhruba ve 180 000 kilometrech vláken složené až ze sto miliard neuronů. To vše je tvořeno ze sedmdesáti pěti procent vodou. Veškeré naše reakce jsou biochemického původu. Zrcadlové buňky ve fronto-parietální oblasti mozku se aktivují, když zpozorujeme nějakou činnost. Hladí-li si zdravý jedinec ruku, tak pozorovatel, který má amputovanou ruku, i přes to cítí úlevu v neexistující končetině. Můžou za to zrcadlové buňky, které aktivují motorické schopnosti. Kvůli nim se také bojíme, zejména nejste-li škodolibým pozorovatelem, který děsí jiné při sledování hororů, tak váš mozek sleduje reakce a výrazy jiných, které ve vás vyvolávají podobnou úzkost. V osmém týdnu těhotenství se mozek plodu rapidně mění a v tento okamžik je rozhodující pro pohlaví dítěte. Prvních osm týdnů má každý plod ženský mozek, kolem osmého týdne může nastat změna a zaplaví-li mozek plodu mnoho testosteronu, odumře mnoho buněk v komunikačních centrech a na místo toho je nahrazena agresivitou, akcí a soustředěností. Hemisféry jsou propojené skrze corpus callosum. Tento svazek vláken je u žen o mnoho hustější, proto jsou citlivější, dokáží více rozeznávat mimiku obličeje a společenské situace, kdežto muži používají jen jednu hemisféru, která momentálně řeší úkol sídlící v této hemisféře.

Tato analytická část dává ženám veleznámou schopnost zdlouhavě mluvit, byť naprosto o ničem. Naopak, u mužů hlavně řidičů, zejména taxikářů, byl zjištěn přímý vliv na hippokampus, kde se zlepšuje orientace a paměť. Jedno mají muži i ženy stejné, to jsou mozkové odměny za to, že jej živíme. Po jídle či sexu mozek vyplavuje opiáty, které navozují pocity potěšení. Ostatně, bez toho by to ztrácelo pro nás psychologický materialistický smysl a na světě by nebylo mnoho obézních lidí a sukničkářů. Vědci přišli s odvážným tvrzením, že struktura lidského mozku předurčuje jedince na věřící či nevěřící. Věřící mají mít aktivovanou část mozku, která pracuje s odměnou a emocemi, zatímco ateisté používají jinou část mozku, která vytváří pocit zamítnutí.

Mozek, který je zásobován dvaceti procenty kyslíku dvěma tepnami, pracuje se stejným množstvím energie, jako desetiwattová žárovka. Paradoxně tomu tak je i v noci, kdy mozek dokonce ještě více pracuje a to až na sto procent. Pro nás to ale maximálně znamená nějaký hezký Freudovský sen, nebo noční můru. I přes to si ale sny skoro nepamatujeme, kdežto při vědomí si pamatujeme až devadesát procent toho, co děláme. Opakem je čtení, které si pamatujeme okolo deseti procent. Lháři mají štěstí, že si pamatují sedmdesát procent toho, co řekli, zatímco protějšek si zapamatuje jen dvacet procent toho, co slyšel.

Celý život v jednom kilu


Lidský mozek váží průměrně kolem jednoho kila a čtyři sta gramů. V této hmotnosti je ukryto celé naše vědomí, nevědomí a naše povaha. Vědci se snažili přijít na to, zdali jsou tyto aspekty našeho myšlení nějak ovlivnitelné. Přišli na to, že nátlak a dřívější zaučení se do věci, než u ostatních vrstevníků, vede k zajímavému faktu. Například profesionální šachisté nezkoumají jednotlivé tahy, nýbrž porovnávají celou hru s předchozími hrami a podle toho zprůměrují výsledný tah. Kdežto u amatérských hráčů hraje velikou roli každý tah a sledování mnoha dalších variant. Z tohoto vyplývá, že nejde tak ani o závratnou inteligenci, ale o paměť, která je environmentálně ovlivnitelná.

Avšak nedávné studie v neurovědě ukázaly, že moderní doba mozek přetěžuje. Zatímco ještě v devatenáctém století vycházely knížky v menším počtu, dnes můžeme sledovat informační boom. U starších knih můžeme zpozorovat větší empatii autora, hlouběji podané téma. Dnes tomu tak není a mozek je přetěžován novinami, televizí a dalšími informacemi, které jsou nám během dne i vícekrát opakovány. Mozek je však bere jako za nové informace, které musí zpracovat, ve výsledku nedokážeme hlouběji přemýšlet nad jistou problematikou a bylo prokázáno, že přehlcený mozek řeší tuto situaci stresem, nebo dokonce depresí.

Relativita


Málo lidí by řeklo, že menší teorie relativity existuje i v psychologii. Dalekohled či mikroskop determinuje sledovaný objekt, ale klasický zrak okolní vlivy značně zkreslí a to dokonce natolik, že svět je v očích jiného člověka trochu jiný, než v našem. Mozek si rušivé nezaostřené podměty sám dovytváří, jako kdyby byly zaostřené, a později je analyzuje. V konečném výsledku se dokonce jednotlivé sledování liší i po časové stránce. Za zpracování vnějších zrakových podmětů může týlní lalok. Je-li tento lalok poškozen, vidíme objekty rozmazaně, nebo nedokážeme v mnoha případech správně rozpoznat barvy.

Hannibal Lecter a tupý výraz

Lidský mozek nemá receptory bolesti, proto slavný Hannibal si povídal s večeří, které ukrajoval mozek. Vědecké studie prokázaly, že čím je jedinec inteligentnější, tím více sní a také si více pamatuje. Normálně si pamatujeme dvě až tři sekundy po probuzení většinu snů, poté vnější vlivy náhle tyto informace uloží do velice nepřístupných částí mozku. Pokud i ty dvě sekundy si jedinec nepamatuje, pak má co s dočinění s nemilosrdnou idiocií, která je dneska poměrně rozšířená. Chuť vnímáme jen pomocí jazyku a to za pomocí slin. Je-li potrava celá, jazyk nedokáže zpracovat informace. Pokud budete praktikovat veliké noční výlety a nejen ty k ledničce, tak nejen, že riskujete svou štíhlou postavu, ale také sluch, který se s nadměrným pozřením jídla otupuje.

Experiment provedený na osobách, které byly školeny, zjistil, že jedinci, kteří dle jejich vlastních tvrzení na to nemají předpoklady, se zlepšují rychleji, než ostatní. Bohužel, ale ve škole tento zajímavý fakt neplatí, nuda je prostě pořád nuda, kterou taktéž zkoumali vědci. Zjistili, že naše nepozornost a lidé, kteří častěji koukají na místa bez většího přemýšlení, mají problémy se soustředěním, které je zapříčiněné s velikým dostatkem pracovní paměti. Proto si také ženy podvědomě vybírají častěji muže, se smyslným výrazem ve tváři, jelikož tito jedinci jsou v průměru více přemýšliví a více inteligentní, než lidé s tupým nic neříkajícím výrazem. Díky myelinu neurony prochází informace až 400 kilometrovou rychlostí. Ve Spojených státech se tato rychlost zmenšuje, jelikož až sedmdesáti procentům populace se dostává fluorizovaná voda, která se zavedla po druhé světové válce za účelem zajistit zdravé zuby dalším generacím. V Evropě se postupně od tohoto nápadu distancovalo, avšak Američané pijí spokojeně tuto vodu nadále. Nadbytek fluoridu poškozuje mozek natolik, že vytváří abnormální neurony a ovlivňuje funkci části aktuálního umístění v mozku.

Jak moc veliký vliv má podle vás mozek?
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 theversebrunettes theversebrunettes | Web | 29. července 2012 v 19:11 | Reagovat

Ahoj holky, pamatujete na kopíračku Adrianu Večeřovou? Kopíruje zase! Tvoří nové klipy, pokouší se o svůj RAP ale texty krade od jiných lidí! Jsme proti ní na FB ve skupině, zítra se rozjede. Kdo jí nemá ráda, přidejte se k nám https://www.facebook.com/pages/Anti-GoofyAduu/428015043906861
!!

2 Em Age Em Age | Web | 29. července 2012 v 20:35 | Reagovat

Mozek mám ráda, je strašně zajímavý hlavně to, že využíváme jen jeho   strašně malou část. Jinak s pamětí jsem na tom jak kdy. Dovedu si vzpomenou přesný datum nějakých událostí, třeba i do roku 2004, pamatuju si, jak jsem byla v kočárku a dětský postýlce, ale nepamatuju, co jsem včera obědvala. :D

3 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 29. července 2012 v 20:39 | Reagovat

[2]: S tím využíváním je to takové sporné a je to populární mýt. Mozek většinou využíváme naplno, jen někdy mu dáváme více zabrat a cpeme do něj opravdu každou blbost, to se mu už nelíbí, a když si vezmeš, že kapacita mozku je "jen" 3700 TB, tak je jasné, že někdy musí vypnout.. :-D
Jinak s tou pamětí, pamatuji si každou blbost, ale někdy si nemohu zaživa vzpomenout na něčí jméno, to je pak trapná situace.. :-D

4 pavel pavel | Web | 29. července 2012 v 21:29 | Reagovat

Podle těch snů bych měl mít nadpřirozenou inteligenci. Sny si po probuzení pamatuji natolik dlouho, že nad nimi dokonce i uvažuji.
Naproti tomu moje milá mi stále tvrdí, že nemá žádné sny, ale neřekl bych bych že by byla duševně zaostalá. :-D  :D

5 Matthias Matthias | E-mail | Web | 29. července 2012 v 21:59 | Reagovat

[2]: není pravda, využíváme mozek celý

6 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 29. července 2012 v 23:01 | Reagovat

[4]: To jsem na tom stejně, ale bohužel pro nás, asi klidně vstáváme.. :-D
Tak to je druhá věc, ale je to sporné, protože člověk nemůže dokázat, že si ty první dvě sekundy své sny pamatoval.. :-D

[5]: Přesně tak.

7 Sinai Sinai | Web | 1. srpna 2012 v 19:52 | Reagovat

Ten citát s genialitou poznám v inom prevedení..že nie jedno percento  inšpirácie, ale talentu. Keď si to zoberiem napríklad pri maliaroch, tí musia mať talent nech sa deje čokoľvek..inak by to proste nešlo a ich umenie by vyzeralo jak dnešné moderné "umenie" :D

Ako súvisia sny s pamäťou, to je dobrá téma. Ja si pamätám toho strašne veľa, ale podarí sa mi zabudnúť na niečo úplne obyčajné..napríklad je normálne si spomenúť na tvár spolužiaka zo škôlky a zabudnúť vyniesť smeti? Psycho :-D
A tie sny..občas mi po chvíľe vypadne, o čom tá mora zas bola, ale inokedy sa mi to vybavuje celý deň..to je depresívne, ak sa ti raz za čas snívajú prapodiviny :D

8 Sinai Sinai | Web | 1. srpna 2012 v 20:01 | Reagovat

Keď tak nad tým ešte premýšľam..napadlo mi, že keď už si písal tam dakde vyššie o nejakom tylnom..čiže asi záhlavnom laloku a zlom videní..nechceš napísať článok zvlášť o zraku človeka alebo aj o rozdiele medzi tým a zvieracím? To mi príde ako zaujímavá téma ;-)

9 Angel Darkwood Angel Darkwood | Web | 5. srpna 2012 v 12:06 | Reagovat

Řekla bych, že to striktní dělení na ženy a muže moc neplatí...nebo má na jedince tolik vliv prostředí, výchova,...? Možná.
Mozek je podle mě nejzajímavější část našeho těla, ale nemyslím, že bychom využívali naplno všech jeho schopností.

10 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 5. srpna 2012 v 18:19 | Reagovat

[8]: Už jsme to probírali, uvidíme. ;-)

[9]: Mnoho studií a experimentů staví na tom, že jsou obě pohlaví od sebe jiné, co se týče mozku, enviromentální vlivy mají vliv na náš mozek. :-)

11 Danny Danny | Web | 9. srpna 2012 v 23:50 | Reagovat

Ta otázka v anketě na paměť mě zaráží...sem tam si ani nepamatuju,že jsem obědvala,natož co to bylo. A míchají se mi dny dohromady,třeba netuším, jestli jsem se vrátila z pobytu dnes,nebo včera... a asi jednou nebo dvakrát se mi stalo, že jsem vážně přemýšlela zhruba 1-2 sekundy nad tím, jak se jmenuji...
Jsem na tom fakt tak zle? :D
Jinak velmi zajímavý článek.

12 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 25. října 2012 v 23:49 | Reagovat

Američani že pijou fluorovanou vodu? To jsem nevěděla! jakožto člověka, který má tendenci všude vodu ochutnávat (takže poznám, že je dneska ta z kohoutku nějaká divná, narezlá či hliněná atd.), zajímalo by mě, jak taková voda chutná.

Mám dobrou paměť, zapamatuju si třeba útržky z filmů, jména, co mě zaujala, přitom už nevím souvislosti a postupně zjišťuju, kde jsem to vzala. Co mě zaujme, to si pamatuju (ale to je asi u všech, záleží už jen, do jakých detailů). Na mojí máti stejně nemám, ta si údajně pamatuje, jakou košili měl na sobě táta přesně před pěti lety. Moc bych na to ale nedala. :D

[4]: Sny mě baví, často nad nimi přemýšlím. hrozně by mě zajímalo,  jak je možné, že se v nich nevzrušuju nad skutečnostmi, které fyzikálně nejsou možné, přitom se tam dějí.

[7]: Taky to tak mám, zapomínám, co bylo na oběd, co musím udělat, přitom si pamatuju tak nepodstatnou věc, jako jak a na co byla reklama nalepená v metru na dveřích. :D

Zajímalo by mě, zda pokud existuje duše, jak moc se na fungování mozku podílí, respektivě co všechno pochází z mozku, jakožto součásti těla, a co z duše. Co v sobě máme upevněné (mozek) a co bylo přiděleno tělu pomocí duše. Ale to už jsme někde jinde. fakt je, že pokud teda duše skutečně existuje, musí být s mozkem sehrána dokonale, tak jako klíč pasující do zámku, jelikož sebe sama  a myšlení cítí člověk v hlavě, ne třeba prstech u nohou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama