Červen 2013

Psychologie osobnosti

23. června 2013 v 19:00 | Daniel Hloušek |  Články

Psychologie osobnosti

Snaha o pochopení lidské osobnosti zůstává i po více či méně zdárných a pochopitelných snových teorií Freuda, Sira Francise Galtona, nebo Gustava Junga. Podle Freuda se u primitivů osobnost skrývá jen za jejich jmény a spíše osobnost poznáme z jejich snů, které jim mnohdy daly podmět k závažným činům. Bratranec Charlese Darwina, Sir Francis Galton, přišel naopak s poznáváním člověka podle hrbolků na hlavě. "Ukaž, jak máš křivou lebku, a já ti řeknu, jaký jsi." Jung si vystačil s konstelací hvězd. Zastával názor, že poloha hvězd při narození předurčuje povahu narozeného. Jedna veliká teorie ale psychologii osobnosti dělí jen na pět základních faktorů, jak jste na tom vy?

Extrovertní Freudovy otvory

Freud věřil, že lidé se dají dělit na základě vztahu k tělesným otvorům, které jim působí největší slast. Není proto divu, že mnoho vědců ještě dnes tak zcela nechápe, čím se vlastně Freud zabýval. Vedle oblíbené zábavy mnoha psychologů, vyvracet Freudovy teorie, se ale snažili o seriózní vysvětlení osobnosti i bez ohledu na to, že jiní vědci již tuhle otázku dávno před nimi zodpověděli.
V 70. letech 20. století dvěma na sobě nezávislými týmy s podobnou metodikou, byl odvozen z výsledků několika tisíců lidí ze Severní Ameriky a Evropy, pětifaktorový model "Big five." Z více jak sto otázek se dá člověk do jisté míry odhadnout a rozdělit do pěti základních povahových skupin. V roce 1930 skupina vědců, při pracném prostudování všech stránek kompletních slovníků, zapsala každé slovo, které sloužilo k popisu osobnosti. Domnívali se, že struktura lidské duše se ukrývá v mluvě a každé slovo má svůj podložený význam z dávných dob. Tým výzkumníků sestavil seznam s více než 18000 slovy, který se po zpětném zpracovávání zmenšil na 4000 slov. Ve 40. letech 20. století jedna z prvních počítačových analýz podrobila tento seznam zkoumání, který se zmenšil na 200 výrazů. Během dalších čtyřiceti let vědci sledovali popisování své osoby několika tisíců lidí a v devadesátých letech minulého století konečně zjistili, že lidská povaha lze rozdělit na otevřenost, svědomitost, extroverzi, ochotu a neurózu.
Na každou část rozdělení se pohlíží, jako na stupnici. Příkladem může být extroverze. Pokud dosáhnete vyšších hodnocení v této kategorii, budete ten, který řekne jakýkoli vtip, a ostatní se zasmějí i přes častou ukvapenost těchto lidí. Vědci zjistili přímou spojitost výchovy s tímto členěním osobnosti. Psycholog Frank Sulloway předpokládá ze svých teorií, že mladší děti neměly tolik prostoru rozvinout své schopnosti, a proto vynakládají větší úsilí k upoutání pozornosti rodičů. V důsledku se z nich stávají více otevření a dobrodružní lidé. Pro vyšší hodnocení je také poměrně běžnou charakteristickou vlastností impulzivnost, která se projevuje zejména v agresivním humoru s častým sexistickým podtextem. Pokud dosáhnete nižšího bodování, budete opakem a u stejného vtipu se dočkáte trapných pohledů a se značným studem si vyslechnete doprovodný rozbor, proč se tomu lidé nesmějí, nebo v lepším případě uvidíte před sebou pár jedinců snažících se o náznak smíchu. Tak jako tak, jedince v této povahové kategorii stimuluje podpora okolního světa a jiných lidí, ale oproti introvertně založeným lidem, zpravidla nejsou submisivní a dávají přednost vedení, než být veden. Obvykle mají mnoho přátel a široký okruh známých, asi už jen z toho důvodu, že pijí raději, než druzí a často i ve střízlivém stavu mají optimistický nadhled, který neodhání druhé, protože by se pak stali nešťastnými lidmi, nebo opakem - introvertem.
Lidé s nízkým hodnocením mají vyšší míru dráždivosti mozkové kůry na jisté podměty. Proto se snaží vyhýbat situacím, které ještě více dráždí jejich mozek. Lidé s nízkým hodnocením jsou rozvážnější a disciplinovanější, proto tolik, jako lidé s vyšším hodnocením, kteří vymetli víc hotelů, než kdejaký kufr, neinklinují k nevěře. Není to sice pravidlem, ale jejich společenský život zakládá na malém počtu známých a ověřených přátel. Obvykle je to způsobeno větší zdrženlivostí a smyslem, kterým poznají inteligenčně indisponovaného již ve dveřích. Nedělá jim problémy takovým lidem připomenout jejich mozkovou, přesněji řečeno, inteligenční disfunkci, protože bolest vnímají jinak, než ostatní, mají nižší práh bolesti, které z nich mnohdy dělají na první pohled necitlivé lidi, kteří na pohřbu budou řešit jídelní menu smutečné hostiny. Bývají často nepochopení, protože jejich intelektuální úroveň se pohybuje v mezích, o kterých jiní jenom polemizují.

Otevřený a svědomitý milovník křivých lebek

Sir Francis Galton je se svou zcestnou eugenikou názornou ukázkou otevřeného člověka. Tento bod představuje, do jaké míry člověk vyhledává zajímavé a neobvyklé zážitky. Galton se svou neotřelou kreativní teorií, zdokonalování ras šlechtěním a upravováním genů potvrdil charakteristické rysy otevřených lidí. Tito lidé se velmi brzy začnou nudit, protože jsou zvídaví. Problémy umí vyhodnotit z mnoha úhlů pohledů a rychle pochopí jejich podstatu, jsou neotřelí a obvykle postupují systematicky. V čím se popis příliš neshoduje, je jen to, že tito lidé obvykle také bývají tolerantní a tolerují nejasnosti, což v případě hrbolků na hlavě, které nedaly Galtonovi pokoj, nelze příliš tvrdit. Často jsou to lidé, kteří znají mnoho příhod, jelikož mají bohatý společenský život. Vyznačují se dobrou pamětí a obsáhlou slovní zásobou, proto zapomenou nakoupit jen dvě položky ze třiceti a doma verbálně ujistit druhé, že to mohlo být i horší. Lidé s nižším hodnocením jsou většinou schopnější a spolehlivější, zejména v prostředí, které důvěrně znají. Jejich hlavní slabinou je, že nedokáží rychle, nebo vůbec pochopit abstraktní představy.
Svědomitost je něco, s čím mnozí mají problémy. Vyznačuje se sebekázní, podrobnými plány a také jsou vždy připraveni jednat, což u mnohých je jen otázkou jídla. V případě nízkého hodnocení nejsou tito lidé ani schopni praktikovat noční výlety k lednici, ostatně často ani nemají důvod, protože charakteristickou vlastností pro málo svědomité lidi je, že nechávají věci na nesprávných místech. Je pro ně vrcholem rebelství dát mléko zpátky do lednice, ale s leností to má společné jenom to, že to všechny okolo vytáčí až k myšlence o mentální nezpůsobilosti takového člověka. Jedná se o nesystematické myšlení, protože často nemohou najít věci. Někdy zapomenou, že vůbec někdy nějakou věc vlastnili a v případě, že nemohou najít klíčky od auta, s nedostatečnou motivací zůstanou doma - vyhýbají se povinnostem. Naopak lidé s vysokým hodnocením by klidně běželi, jejich dochvilnost by předčila celou skupinu lidí s nízkým hodnocením.

Ochotný neurotik

Ochotný člověk se pozná podle toho, že přišel na pracovní pohovor značně pozdě a odešel s nabídkou si zahrát tenis. Podle průzkumů jsou ochotní lidé sympatičtější a to až natolik, že statisticky se méně rozvádějí. Lidé s nízkým hodnocením mají naopak problém vůbec vyjít z domu, aniž by neměli nějaký problém, protože se na věci většinou dívají svým tvrdohlavým pohledem, který se často odlišuje. Oproti ochotným lidem zůstávají ve svých pracovních pozicích, protože jim chybí vůdcovské schopnosti, které jsou pro firmu důležitější, než úsměv, který je stejně u méně ochotných lidí spíše jen nahodilý nervový záškub. Zpravidla bývají o poznání více sobečtí, což z nich dělá dobré politiky, ale nevhodné majitele veškerých restaurací, nebo firem, které něco prodávají lidem.
Neuróza představuje emocionální stabilitu. V případě vysokého hodnocení lidé spíše inklinují k obavám, protože v mnoha případech trpí nízkým sebevědomým. Trpí pocity závisti, protože si často pokládají nereálné cíle, které se jim neplní a druhým ano. Vzniklá frustrace přetrvává nezvykle dlouhou dobu, a v takové chvíli dokáží silně ovlivňovat nálady druhých lidí. Mají přílišnou potřebu být milováni, což často vede k vlastnickým a závislých vztahů. Proto zastupují velikou část lidí trpících klinickou depresí - ve vzácné chvíli, kdy jsou šťastní, si ale už dávají další pro ně nepřekonatelnou překážku. Naopak u lidí s nízkým hodnocením pouhý pozdrav nevede ke zkaženému celému dni, protože mají menší citovou odezvu. Jsou emocionálně vyrovnanější a neřeší tolik své problémy, jednoduše se nenechávají ovlivňovat negativními událostmi, které se jim staly. Dokáží být uvolnění během jakékoli situaci a v případě kritiky druhých si dokáží ze sebe udělat legraci, které se ostatní zasmějí, aniž by se to podobalo slovnímu průjmu.
Lidé obvykle vědí, jací jsou. Tohle dělení osobnosti ale má své opodstatnění, často ukazuje budoucí chování, které se u jedince ještě neobjevilo. Jak jste dopadli v tomto dělení?