Psychologie rozchodů

23. listopadu 2014 v 19:00 | Daniel Hloušek |  Články

Psychologie rozchodů


Magnetická rezonance ukázala, že rozchod má neblahý vliv na správnou funkci mozku. Z evolučního hlediska mozek zpracovává rozchod jako fyzickou bolest, dává nám tím najevo, že jsme v ohrožení. Ve zvířecí říši je větší šance k přežití ve skupině, pokud je člen skupiny vyloučen, cítí veliké nebezpečí, které ho nutí, dávat si pozor. Vědci se shodli na tom, že tento jev sehrává velikou roli, proč máme veliký problém opustit bývalého partnera. Jaká je psychologie rozchodů?

Pár slov, malá smrt


Průměrný člověk začíná svůj sexuální život v osmnácti letech a zejména muži během té doby vystřídají devět partnerek, než se začnou vázat. Začnou-li se vázat, podle vědců již předem existuje jistá pravděpodobnost k rozchodu. Obvyklá doba rozchodu jsou tři až pět měsíců. Vědci zjistili, že páry, kde před svatbou nedošlo k předmanželskému sexu, mají o dvacet procent stabilnější a šťastnější vztah. Podobně tomu tak je u společného bydlení. V Evropě takhle žije osmdesát procent párů, nicméně studie ukázala, že se riziko k rozchodu zvyšuje o devatenáct procent. Klinická psycholožka Dr. Helen Nightingale říká, že hlavním problémem jsou rozdíly mezi důvody obou partnerů ke společnému soužití. Žena většinou od společného soužití čeká jistý závazek, že muž ji požádá o roku, kdežto paradoxně muži často navrhují nebo souhlasí se společným bydlením, aby odsunuli starost se svatbou.

V okamžiku, kdy se partneři rozcházejí, nastává šok podobný tomu, který je vyvolaný nehodami a úrazy. Aktivují se tisíce neuronových obvodů, které se věnují jenom této události. Muži a ženy narozené před rokem 1975 se v 74 procentech rozešli během osobního setkání, lidé narození po roce 1984 tak učinili už jenom ve 47 procentech. U posledních generací už je to takřka bezkontaktní záležitostí. Ve třiceti procentech se rozchod řeší přes mobil, čtrnáct procent napíše rychlou zprávu a čtyři procenta pošlou e-mail. Dvacet pět procent se to doví díky notifikaci o změněném stavu na Facebooku, nebo jednoduše od někoho jiného. Lidé se nejčastěji rozcházejí v pondělí.

Jedna studie z Lewis and Clark College v Portlandu analyzovala zprávy během rozchodů. Ženy mají častěji tendenci psát seznamy stížností, na kterých většinou bývá, že vyžadují více společného času, loajalitu a podporu. Pánské vysvětlení bylo více mlhavé, ale vyplynulo z toho, že muži se rozcházejí hlavně kvůli žárlivosti, financím a názorům - nutno podoktnout, že jiná studie také ukázala, že velké procento mužů dokáže odradit hlasitá žena. Ovšem, všeobecně je to hlavně kvůli nespokojenosti v sexu.

Cigareta, vodka, kapesníčky… na smrkání


Studie provedená v roce 2011 týmem neurologů na Einstein College of Medicine zjistila, že rozchod je stejně bolestivý, jako popálení horkým šálkem kávy. Láska patří mezi nejsilnější pocity, které zásadně ovlivňuje náš život. Spokojení partneři přibírají na váze, po letech se sobě vzhledově začínají podobat a hlavně, mění se struktura mozku a tím i chování. Odmítnutím se vyvolává postupná biologická ztráta smyslu života, který vyvolává řadu chemických reakcí díky subkortikálnímu systému. Na venek se nemusí projevit touhou se pořezat o vše ostré nadohled, ale depresí. Jednoduše, láska je droga, na kterou neexistuje odvykací kúra. Mozku průměrně trvá pět až osm měsíců, než se zotaví z emocionálního poranění. Vzpomínka na toto poranění by pak už neměla vyvolávat negativní emoce.

François Marie Arouet píšící pod pseudonymem Voltaire, popsal lásku jako nejsilnější vášeň, která útočí na hlavu, srdce a tělo zároveň. Psycholog Art Aron, neuroložka Lucy Brown a biologická antropoložka Helen Fisher z Rutgers University, ukázali řadě respondentů, kteří v nedávné době zažili rozchod, fotky jejich bývalých partnerů, a přitom sledovali jejich mozek. Magnetická rezonance ukázala aktivitu v několika částech mozku, a to v oblastech spojené s odměnou, motivací, závislostí a v oblasti obsedantně kompulzivní poruchy, což vysvětluje, proč mnozí po rozchodu sledují partnera. Zajímavá je hlavně aktivita ve ventrální tegmentální oblasti, která může za potěšení a může za drogové závislosti. Romantická láska se aktivuje v nucleus caudatus pod vlivem návalu dopaminu. To znamená, že mozek bere rozchod jako ztrátu motivace a přísunu dopaminu a stimulace. Osmdesát pět procent lidí v první fázi rozchodu chce vrátit vše nazpět, nicméně nastává období, kdy mozek není zaplavován dopaminem a z člověka se vytrácí romantičnost a procítěnost.

V takovém okamžiku nastává peklo. Kvůli prefrontální kůře častěji podléháme hněvu a frustraci, a díky nedostatečné stimulaci dopaminem nás většina věcí najednou nebaví. Proto v mnoha případech nastupuje maladaptivní chování. Třeba kokain má podobné účinky, jako zamilovanost. Mimo jiné, mozek drogově závislého je velmi podobný k mozku zamilovaného, proto následují akce plné alkoholu, půl kilometrových lajn a lopat kokainu a promiskuity. Ač častěji ženy vyráží po rozchodu do společnosti kvůli příležitostnému sexu, tak vedou muži, kteří s tím nemají takové problémy. Vědci zjistili, že ženy prožívají emotivněji celý vztah, o to těžší je pro ně najednou si pustit do života někoho nového, a tak večer většinou končí s kapesníčky u postele a probrečeným polštářem. Ovšem zase 81 procent vidí jako špatný nápad být v kontaktu s bývalým partnerem, nebo dokonce s ním mít sex.

Smutné půlsrdce, milující srdce


Ne nadarmo se říká, že čekáme na toho správného člověka, na toho, kdo doplní střípek ve skládačce, kdo doplní naše srdce svou polovinou. Může to znít poeticky a sentimentálně, ale pravda je taková, že po rozchodu nám začíná hůře pracovat srdce - náhodně se zrychluje a zase zpomaluje. Hůře spíme a často vzniká nespavost. Vše, co je od partnera, je třeba schovat nebo nejlépe vyhodit. Ve vztahu to má pozitivní vliv a zlepšuje vztah, nicméně, být sám a obklopen věcmi po bývalém partnerovi, je značně frustrující. Na jednu stranu se doporučuje, nezakazovat si vybavovat vzpomínky, protože mozek má tu funkci, že pracuje zejména nad tím, nad čím by neměl, protože to chce vyřešit. Na druhou stranu ale mozek velmi dobře rozpoznává a přiřazuje místa, vůně a věci k momentům, proto se doporučuje, aby lidé se dočasně vyhýbali jistým místům.

Jedině tak je veliká šance, že do pár měsíců bude zase vše v pořádku, protože mozek se dokáže emocionálně vzpamatovat jenom za podmínky, že věci uvidí reálně. To znamená, že člověk je schopen připouštět chyby toho druhého a nepovažovat za viníka jenom sebe. Nesmí dojít na srovnávání s bývalým partnerem, tady často dochází špatným interpretacím, a i když si člověk někoho najde, tímto svůj vztah začne nepřímo ničit a zažije opět to stejné.

Když skončí vztah, tak zároveň skončí i sebevědomí. Z výzkumů také vyšlo najevo, že s rozpadem vztahu se automaticky zvyšuje o 75 procent, že se rozpadne vše ostatní. Dokonce se může natolik ovlivnit hladina hormonů, až můžeme zemřít, proto je důležité něco dělat. Cvičením alespoň třikrát týdně po třiceti minutách, se vám zvedne nálada. Vědci také přišli na to, že zapojením kreativity do naší činnosti, nebo při poslechu hudby, se zvyšuje potřebná hladina serotoninu. Člověk by měl v tomto období zapomenout na dietu a měl by jíst hodně vitamínů. Bohužel, tělo začne vytvářet více adrenalinu, což zvyšuje hladinu kortizolu, příliš mnoho kortizolu vede k vyšší hladině cukru, ztráty vápníku v kostech, vysoký krevní tlak, ovlivňuje akumulaci tuku v těle a dokonce to vede až ke ztrátě kognitivních funkcí. Jednoduše řečeno, ovlivňuje to náš imunitní systém, který je ve střevech, proto není divu, že nechceme jíst. Sedm procent lidí po rozchodu přibralo, 35 procent uvedlo, že je rozchod inspiroval k tomu, aby cvičili, a 84 procent uvedlo, že díky rozchodu se odhodlali k velikým změnám. Jak jste na tom vy?
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Cleo Cleo | Web | 23. listopadu 2014 v 19:41 | Reagovat

Ještě nikdy jsem neprošla žádný zdrcujícím rozchodem a doufám, že ani nikdy neprojdu. :)

2 lady Lianna Ellusive lady Lianna Ellusive | E-mail | Web | 23. listopadu 2014 v 19:47 | Reagovat

Měla jsem dva vztahy, kde jsem se rozcházela já a pak jsem spíš dostávala košem, než že by se to dalo klasifikovat jako rozchod. Jinak platí, že lidská psychika je mocná věc.

3 surpan surpan | E-mail | Web | 23. listopadu 2014 v 20:02 | Reagovat

Tak pár rozchodů mám již za sebou. Nikdy to nebylo nic příjemného, i když jsem byl ten, kdo to musel ukončit.
Dokonce první rozchod po dvou letech prvního vztahu byl pro nás oba tak zdrcující, že jsme oba zkončili se zdravotními problémy - hrál v tom roli i stres z maturity i rozchod.
Čím je ale člověk starší a měl víc partnerek, tím víc bolest umí snášet a je více imunní stresu z rozchodu i nepříjemných situací. Nebo aspoň u mě to tak je.
Jinak dlouhý pěkný článek. :-)

4 AB AB | E-mail | Web | 23. listopadu 2014 v 21:45 | Reagovat

Nejhorší pro mě byl první rozchod, po dvou a půl letech vztahu, to jsem na tom byla fakt dost mizerně. To, že z dalších rozchodů jsem neměla nijak špatnej pocit, mě jen utvrdilo v tom, že jsem ony partnery nemilovala a tudíž jsem udělala dobře.
A stejně pořád počítám s tím, že si svého prvního ještě jednou vezmu.

Jinak, článek je suprovej, ač dlouhej, tak čtivej.

5 Schopenhauer Schopenhauer | 24. listopadu 2014 v 9:12 | Reagovat

Nebuďte změkčilí slaboši kurva, jste jak z curku, po rozchodu je třeba:

1) vymazat bývalou milenku/milence ze sociálních sítí a vyhybat se jí/mu - totální ignorace mixlá maximálně chladně-přátelským a vyhýbavým krátkým pozdravem či frázemi, pokud už se potkáte, můžete nenápadně zmínit, že jdete za svojí "novou láskou", ale neprodlužovat to a nedělat to nápadně, aby to od vás neznělo prvo-účelově, lepší je totální ignorace

2) najít si přechodovou milenku/milence či prostě s stálou milenku/milence, to vám pomůže nejvíc

3) dávát si na sítě společné zamilované fotky (nebo to tak musí aspoň vypadat), to nasere bývalé, co stalkujou :-D

4) vy sami ale nestalkujte, přikažte to sami sobě a zvládnete to

5) cvičení je jasná věc před i po rozchodu, běh, posilování, vitamíny, bílkoviny, sacharidy a jedem!

6) důležitý je hodně něco dělat, nebýt sám a nefňukat, práce léčí, když to není vyložená nuda

6 Čerf Čerf | E-mail | Web | 24. listopadu 2014 v 12:32 | Reagovat

Rozchodů jsem prožil několik a jako super zábavu to samozřejmě doporučit nemůžu, aspoň pokud člověk vztah bere vážně. Záleží na mnoha okolnostech, ale v principu bych řekl, že nejlepší je v tomhle prevence, a tedy dobrý výběr :-).

7 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 24. listopadu 2014 v 14:57 | Reagovat

[1]: Jak píše Petr/Čerf, hlavně je to o tom výběru. Pokud dáš pozor a nepustíš si k srdci nějakého blbce, tak to bude dobré. Tak přeji hodně štěstí a snad Tě nepotká něco, o čem jsem psal článek. :-)

[2]: To je těžké, no. Ale víš jak,nic netrvá věčně, takže ani odmítáníne. :-)

[3]: Takových bude jistě více. Také jsem to tak měl, ale teď, co mám úplně skvělou partnerku, se kterou je to úplně jiné, tak by to bylo o hodně těžší, než v předcházejících rozchodech. Jinak děkuji, velmi mě to těší, že se Ti článek líbí. :-)

[4]: Jakmile jde o špatné partnery, člověk to pozná hlavně během toho rozchodu, že to není tak hrozné. Já jeden rozchod bral jako vysvobození, sice nic moc, ale hrozně se mi ulevilo. Zní to hrozně, ale... je to tak. A, držím Ti palce... teda vám, ať vám to vyjde a snad dáš Danovi vědět, že Ti tvůj plán vyšel. :-D Jinak děkuji. :-)

[5]: Ač kruté, tak musím souhlasit. Sice mnozí z nás nejsou ty povahy, že by hned si někoho na přechodné období našli, ale... nějaké lidi kolem sebe to chce mít, to ano. A pít, a pořád někam chodit, hlavně nemít čas myslet na chujoviny. :-D

[6]: Souhlasím s Tebou, člověk sice mnohdy nemůže vše očekávat, že se stane, ale myslím si, že člověk přece jenom pozná, s kým to má smysl, a kdo je celkem nevhodným partnerem. Hlavně to chce asi ten čas, většina si někoho pustí k sobě velmi brzy, a... a pak třeba zjistí, že je to spíše jenom na přátelství. :-)

8 Zeren Zeren | 25. listopadu 2014 v 15:13 | Reagovat

Moc pěkný článek. Jako obvykle jeden povedený článek ,který je i svým skrytým způsobem inspirující. Já jsem si prošel nepříjemným rozchodem (beze vztahu) a od té doby už jsem se o nic nepokusil. Prostě šlo všechno nějak do kytek přibližně tak, jak jsi popsal...

9 Gauri Gauri | Web | 26. listopadu 2014 v 11:46 | Reagovat

Tohle je skvělý článek! :) Smekám.
Rozchody jsou těžká a složitá věc a je jen na nás, jak se s tím popereme. Ale dá se to překonat. I když se mnohým v tom období zdá, že už nikdy dobře nebude. Ale ono bude. Čas je velký kouzelník.

10 Lukáš Lukáš | Web | 26. listopadu 2014 v 17:58 | Reagovat

[1]: já ano, a jsem za to rád.

11 Amálka Amálka | Web | 26. listopadu 2014 v 19:08 | Reagovat

Dobrý článek, dlouhý, ale čtivý - díky :-) Nicméně fakt "mozku průměrně trvá pět až osm měsíců, než se zotaví z emocionálního poranění" bych nebrala tak dogmaticky. Mě to trvalo skoro 2 roky. Teď už je to 4,5 roku od rozchodu a mám nový, skvělý fungující vztah, ale přesto některé šrámy ještě úplně nezmizely...

12 D@ve D@ve | E-mail | Web | 28. listopadu 2014 v 23:08 | Reagovat

Dost dobrý článek. Několik rozchodů mám už za sebou a pokaždé to bylo těžké. Většinou se to všechno sešlo najednou (rozchod, problémy v práci, úmrtí blízké osoby) a nějakou dobu mi trvalo, než jsem se z toho dostal. Ale jsem vděčný za každou příležitost, kdy můžu znovu a znovu zažívat platnost výroku "Když je nouze nejvyšší, Ježíš je ti nejbližší." :-)

13 Schopenhauer Schopenhauer | 1. prosince 2014 v 10:43 | Reagovat

Jakej Ježíš proboha? O_O

14 Zklamaný Zklamaný | E-mail | Web | 1. prosince 2014 v 11:21 | Reagovat

Zajímavý a myslím si, že hodně pravdivý článek. Aktuálně takové období po rozchodu prožívám a díky tomu zde také píšu blog.

15 Jessica Jessica | Web | 1. prosince 2014 v 12:33 | Reagovat

Mno ja som sa rozišla s jedným mojím priateľom a on mi teraz stále vyvoláva , vypisuje mi ako ma miluje , čakáva ma po práci... už som z toho na prášky. mám nového priateľa ,bývam uňho, chystáme svadbu a chcem sa odstrihnúť od minulosti. ale on mi to nedovolí...

16 laosky-zapisnik laosky-zapisnik | Web | 1. prosince 2014 v 12:36 | Reagovat

Moc zajimavy clanek. Zhltala jsem ho, protoze sama jsem dostala kosem pred tremi dny. Je to o to tezsi, ze zamilovat se mi podarilo poprve po deseti letech (od posledniho vazneho vztahu). Je pro me dulezite si opakovat, ze chyba nebyla na nici strane. Proste jsme to necitili stejne a i kdyz to pekelne boli, zlost necitim. Ridim se tim, ze vsechno, co se deje, se deje z nejakeho duvodu a je to tak spravne. Urcite nepomuze zavrit se doma a brecet do polstare, snazim se byt co nejvic mezi lidmi a zavalit se praci jak nejvic to jde. To jedine zabira, aby na to clovek moc nemyslel.
Paradoxne mnohem horsi byl pro me konec prvniho vazneho vztahu, ktery jsem po 4 letech ukoncila ja. Sveho tehdejsiho partnera stale povazuji za nejlepsiho chlapa, jakeho jsem kdy potkala. Bohuzel po 4 letech z lasky zbylo jen hluboke pratelstvi (na me strane) a musela jsem to ukoncit. Kdyz dostanete kosem, jste zamestnani jen sami sebou a svymi vlastnimi pocity. Kdyz ale navic ublizite cloveku, ktereho mate radi a vazite si ho, je to tisickrat horsi.

17 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 1. prosince 2014 v 13:19 | Reagovat

Olol...

18 ♕ PetraLife.blog.cz ♕ ♕ PetraLife.blog.cz ♕ | E-mail | Web | 1. prosince 2014 v 15:58 | Reagovat

S celým článkem souhlasím. Tenhle článek si opravdu zaslouží titulní stranu na blog.cz
Článek se mi velice líbí, lepší jsem snad na blog.cz ještě nečetla. A je fakt dobré, že je to až pravdivé a hlavně na mě dle chování atd.. pravdivé. Kdyby šlo, dávám palec nahoru a klaním se! :) Nemám ráda dlouhé články, ale do tohohle jsem ze začetla tak, jako do oblíbené knihy.

19 Em Age Em Age | Web | 1. prosince 2014 v 16:12 | Reagovat

Po rozchodu jsem také málem umřela, ano. Ztráta smyslu života je jedna z nejhorších věcí, co se ti může stát. Vědomí, že už tu nechceš být = nemáš k tomu důvod, proč bys tu byl... to je něco, co už nikdy v životě nechci zažít.
Jenom pomyšlení na to mě bolí, a to už je to nějaký ten pátek! :-?
Musím pochválit tvůj článek! Oceňuju jeho profesionalitu! :-)

20 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 1. prosince 2014 v 16:18 | Reagovat

Většinu věcí jsem ani nevěděla. Je to opravdu zajímavý a vědecký pohled na lásku. Já sama jsem nikdy doopravdy zamilovaná nebyla, takže jsem něco takového nemohla cítit, ale jak zde již bylo řečeno, hlavní je si dobře vybrat.
Opravdu úžasný článek!

21 Danny Danny | Web | 1. prosince 2014 v 16:57 | Reagovat

"Vědci zjistili, že páry, kde před svatbou nedošlo k předmanželskému sexu, mají o dvacet procent stabilnější a šťastnější vztah." Skoro si až říkám, jestli to není proto, že když potom partneři zjistí, že jim to v ložnici zas až tak dobře nefunguje, tak jestli neusoudí, že už je trošku pozdě na to se kvůli tomu rozvádět...

Mimochodem, kdyby byl někdo tak hodný (kdokoliv!) a vyplnil mi tenhle dotazník, hrozně by mi to pomohlo, potřebuju to na seminárku:
http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/vliv-podminek-na-sny/
Díky!

22 Marillee Marillee | E-mail | Web | 1. prosince 2014 v 17:39 | Reagovat

S přítelem jsem od 15 let a už i plánujeme společnou budoucnost... Představa, že bychom se měli rozejít... Ta neexistuje! Takže nad tím výžně nechci uvažovat, jelikož by mě to asi zničilo, přesně, jak to popisuješ v článku!

23 Dominique55 Dominique55 | E-mail | Web | 1. prosince 2014 v 18:35 | Reagovat

Super, nemuzu nez jen souhlasit! :-)

24 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 1. prosince 2014 v 19:20 | Reagovat

Nom, jednou se mám opravdu na co těšit, protože jsem trochu nihilista a nevěřím na lásku na celý život, možná, že ani nechci. :-D

25 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 1. prosince 2014 v 20:03 | Reagovat

Já měla dva vztahy. Jeden byl dlouhý a i rozchod byl takový táhlý a celkem to mělo pro mě spíše příznivý vliv. Ale ten druhý byl naprostý opak a úplně mě to vyřídilo.

A ty citáty jsou dokonalé :)

26 Jana Jana | E-mail | Web | 1. prosince 2014 v 20:38 | Reagovat

Na rozchod mi pomáhá "vyprošťovák". Alespoň trochu zabije tu bolest z najedné prázdnoty...

27 Anůše Anůše | Web | 1. prosince 2014 v 23:34 | Reagovat

Já měla jeden vážný vztah. Trval necelý rok a asi před dvěmi měsíci skončil. Ukončila jsem ho sice sama, protože jsem zkrátka na to už neměla a nějak mě opustila láska. Ale abych pravdu řekla teď mě to ničí. Ze začátku jsem se cítila dobře a bylo to osvobozující. Jenže toho člověka teď denně potkávám a to mě ničí. Ale doufám, že se přes to co nejdřív přenesu. Ale beru s s nadhledem. Poznala jsem díky tomu zase nové věci.

28 zuzana koubkova zuzana koubkova | E-mail | Web | 2. prosince 2014 v 0:22 | Reagovat

Jsou věci po bývalém, které nevyhodíš, třeba děcko... ale je fakt, že čas to zkrátka zahojí. Jinak opravdu pěkný článek :-)

29 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 2. prosince 2014 v 5:09 | Reagovat

Dobrý, presný článok. Škoda len to relatívne masívne používanie odoborných výrazov. Jedná sa predsa o široké, rôznorodé cieľové publikum, nie?
Záver je najlepší: cvičenie, kreatívna práca a podobné sú najlepšie prostriedky proti následkom rozchodu. Plus určitá sekpsis vôči rôznym "vedcom" tiež nemôže škodiť.

30 awe awe | 2. prosince 2014 v 9:55 | Reagovat

kurzové sázení, velmi spolehlivé info

http://caveso.webnode.cz/

31 Nekra Nekra | Web | 2. prosince 2014 v 10:01 | Reagovat

Teda, možná budu znít jako cynik, ale připadá mi, že se rozchody v článku moc hrotí. Souhlasím sice s tím, že zamilovanost je podobná nadrogování, ale že se z rozchodu člověk/mozek vzpamatovává průměrně 5-8 měsíců mi připadá moc. Mně to teda trvalo se s tím smířit podstatně rychleji - i když v tom asi taky hraje roli, že moje vztahy nebyly několikaleté ;).

Dřív jsem si taky myslel, že se po rozchodu s těmi lidmi není dobré stýkat, ale s časovým odstupem a přehodnocením se s nimi dá docela dobře kamarádit (i když to pochpitelně není takové kamarádství, jako před vztahem) - ale to záleží na tom "štěstí na lidi", jasně, že když se partneři třeba bijí, tak se kamarádit nemohou.

32 Calistka Calistka | Web | 14. prosince 2014 v 11:27 | Reagovat

Velice zajímavé :) obdivuji takto dlouhý filozofický článek bych asi nesepsala :)

33 Janča Janča | E-mail | Web | 27. prosince 2014 v 23:25 | Reagovat

Na to, jak je ten článek dlouhý, mě dost uchvátil. Je fakt, že mě zajímá, jak jsou na tom se vztahy ostatní, jestli dělám věci dobře nebo špatně a jak to nakonec všechno může dopadnout, takže to bylo něco pro mě. :) Docela mě to ale zarazilo, kolik věcí se může stát, když člověk zůstane sám. Je to docela smutné.

34 saorisse saorisse | Web | 28. prosince 2014 v 21:54 | Reagovat

Zajimavy jak clovek omylem trefi na veci,ktere se mu prave deji..Ok,budu cvicit 3x tydne,abych se nesesypala

35 Nami Nami | Web | 9. března 2015 v 14:17 | Reagovat

Jsem zadaná a stejně na mě sedí polovina věcí :D Zkusím jestli mi pomůžou ty rady.

36 hogreta hogreta | E-mail | Web | 30. března 2015 v 0:22 | Reagovat

[21]: Řekla bych, že pro člověka, který dokáže na sex i několik let bez problémů čekat, ten sex zase není tak strašlivě důležitý, aby se kvůli němu rozváděl ;). Asi bude mít žebříček hodnot uspořádaný trochu jinak.

Jinak - naštěstí s rozchodem nemám zkušenost, a doufám, že ani nikdy mít nebudu. Vždyť mě ničí jen ta myšlenka na to :-/.

37 sarushef sarushef | Web | 28. května 2015 v 16:05 | Reagovat

Dost věcí je pravdivých, to je pravda))

38 Karkulka17 Karkulka17 | Web | 28. května 2015 v 21:40 | Reagovat

To je taaak pravdivý... Žádný extra hrozný rozchod jsem nezažila... bolelo to, ale dalo se to zvládnout :-(

39 Šárka Šárka | 29. května 2015 v 11:06 | Reagovat

Toto je velmi zajímavý článek 8-) zaujala mě statistika, že nejvíce rozchodů je právě v podnělí, protože v pondělí se se mnou rozešel můj poslední ex :-D a důvody mi dodnes nejsou jasné ani po téměř 4 letech... Jinak se všemi ostatními jsem se vždy rozcházela já, důvody byly různé, ale ponejvíc to bylo mé prozření, že s tím  člověkem si nedokážu pedstavit delší soužití nebo dokonce společné zestárnutí... Těsně před rozchodem jsem se sama sebe ptala, jestli s ním chci žít ještě dalších 50 let? Většinou jsem si nedokázala představit ani dalších několik let, natož 50, tak jsem to ukončila.
Každopádně když jsem to ukončila já, nebyla jsem z toho ve stresu. Naopak můj poslední rozchod ukončil partner, kterého jsem milovala jako nikoho předtím, navíc to bylo zcela nečekané, nic rozchodu nenasvědčovalo. Byl to pro mě opravdu šok, půl roku mi trvalo dát se trochu do kupy psychicky a až po dalším roce jsem přestávala mít negativní emoce při vzpomínce na něj samotného. Pravda je ale taková, že on se se mnou nejen rozešel, ale ještě mě připravil téměř o vše co jsem měla (auto, peníze naspořené na bydlení - téměř 200tis., štěně dalmatina, které jsem si 2 měsíce před rozchodem pořídila apod.) a prostě mi dělal několik měsíců opravdu peklo, nevím kde se to v něm vzalo :-x
Nyní mám partnera a jsem spokojená, zatím jsem si říkala, že on je asi fakt ten pravý, ale poslední týden jako by mu "cvaklo", pořád se hádá, všechno mu vadí, se vším má problém, řeší naprosté kraviny a ryje do mě dokud nevybouchnu, navíc začíná být i vulgární... Nevím, jestli má teď nějaký momentální problém (např.v práci) a nechce o tom mluvit... Fakt nevím... Vůbec nevím, jak to řešit, jak se zachovat, mluvit se s ním nedá,  snažím se v klidu si promluvit a po minutě ho zas něco rozčílí a hned se vytasí s obviňováním mě ze všeho možného, ale přitom nedůležitého. Nevím co s ním dál, ale začínám se bát, že se jednou bude chovat jako jeho táta k jeho mámě a s takovým člověkem žít nechci... Doposavaď byl víc jak skvělý, tak nevím, jestli se celou dobu jen nepřetvařoval... :-?

40 Aleš Aleš | E-mail | 17. ledna 2016 v 13:43 | Reagovat

Já jsem zatím zažil pouze dva rozchody. První byl po pár měsících randění z mé strany a v podstatě ve mně nenechal žádné následky. Druhý, před třemi měsíci, byl mnohem těžší. Protože i když jsem se nakonec technicky rozešel já, bylo to do značné míry způsobeno naprosto (alespoň z mého pohledu) iracionálním chováním přítelkyně, která mojí snahu o "vážný rozhovor o našem vztahu" automaticky brala tak, že se s ní chci rozejít. Ale v podstatě bych řekl, že hlavní příčinou byl brzký sex, který nám mimo jiné způsobil docela významné problémy během vztahu. Dnes už jsem celkem v pohodě, i když se nedá říct, že bych na ní zapomněl. Rád bych se s ní někdy sešel a pokusil si třeba vyjasnit některé věci, ale asi by to bylo jen další jitření ran. Máte zkušenost po jaké době je moudré dotyčného vidět?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama